Článek
Výsev, pikýrování, přesazování, udržování optimálních růstových podmínek – to všechno vyžaduje čas a vhodné příslušenství.
Chceme-li plody zásobovat celou rodinu, musíme počítat ještě se skleníkem. Ten něco stojí, zabírá místo a žádá si další čas na pravidelnou údržbu. Navíc je tu hrozba plísní a houbových chorob.
Na to všechno můžeme zapomenout, pokud si na trhu nebo u zahradníka koupíme jarní sadbu. Je pravda, že mnoho druhů lze vysévat v květnu přímo na záhon.
S předpěstovanou kulturou však získáme náskok, takže se z úrody budeme těšit už o několik týdnů dříve.
Rajčata patří k teplomilným plodinám. Sazenice mohou přijít ven teprve od poloviny května, jinak hrozí poškození pozdními mrazíky.
Kdy mohou ven
Podle počasí mohou rostlinky přijít ven už začátkem dubna. To však neplatí pro teplomilné druhy, jako jsou rajčata, lilky, papriky, okurky, dýně, cukrové melouny, kukuřice či cukety, které na venkovní stanoviště vysazujeme teprve po posledních mrazících, tedy v polovině května. Konec května je ideální pro bulvový celer.
Kvalitní sazeničky bulvového celeru mají spoustu zelených lístků a bílých kořínků. Zelenina s intenzivní vůní potřebuje slunce a půdu bohatou na živiny.
Často se však i tyto sazenice objevují v obchodech mnohem dříve a bohatý sortiment svádí k jejich nákupu. Pak ovšem myslíme na to, kam s nimi do doby, než je vysadíme.
Vhodná je nevytápěná zimní zahrada, prosklený výklenek u vchodových dveří nebo místo u okna v garáži či v zahradním domku.
Co potřebují
Sazenicím předpěstovaným pod sklem dopřejeme několikadenní otužovací kúru. Přes den je vyneseme ven na místo chráněné před silným větrem a sluncem. Mlaďounké rostliny na slunce pozvolna navykáme.
Z malé rostlinky vyroste za několik týdnů obr. Populární dýně Hokkaido je náročná na zálivku i na prostor.
Platí to zejména pro rajčata, tykve, okurky a papriky, jejichž velké měkké listy rychle vadnou a snadno se popálí.
Jak na výsadbu
Ideální dobou pro vysazování je zamračený den nebo pozdní odpoledne. Na prudké slunce či liják nově zasazené rostlinky často špatně reagují, mohou i uhynout.
Půdu dokonale nakypříme, aby byla jemně drobtovitá, přimícháme do ní dobře vyzrálý kompost či hnojivo určené pro hnojení zeleniny. Pak povrch uhladíme hřbetem hrábí.
Sadba bílého zelí se zdravými pevnými listy slibuje parádní úrodu. Odrůdy dělíme na rané, polorané a pozdní.
Záhon nařádkujeme prknem nebo špagátem. Dbáme přitom na dostatečné rozestupy. Ty jsou pro správný vývoj plodů velice důležité. V přehuštěné výsadbě se snáze šíří choroby a škůdci, dochází také ke konkurenci v příjmu živin a vláhy. Navíc nám rozestupy usnadní práci při okopávání.
Rostlinky s nasáklým kořenovým balem sázíme do jamek tak hluboko, jak rostly v sadbovači. Keříčková rajčata však zapustíme do větší hloubky, klidně až do poloviny jejich výšky, vytvoří tak více kořenů a budou stabilnější. Hlávkový salát ovšem vysazujeme mělce, jinak mu zahnije tzv. srdéčko.
Dobře založený zeleninový záhon je potěšením pro oko. Rostlinám dopřejeme dostatek místa a pravidelnou péči. Bohatá úroda nás pak nemine.
Záhon opatrně zalijeme a nastražíme pivní pasti na věčně žravé slimáky.
Kolik stojí
Sazeničky zelí, kedluben, brokolice, pórku, květáku, celeru či růžičkové kapusty seženeme od 3 do 6 Kč za kus.
Rajčata a jahodníky stojí okolo 10, 15 Kč. Za okurky, tykve a papriky dáme od 15 do 35 Kč.
Na co dát pozor při nákupu sazenic
Rostlinky by měly mít kompaktní vzhled a dobře vyvinutý kořenový bal.
Nepořizujeme takové, které neduživě polehávají, mají suchý substrát, zažloutlé listy a známky plísně či hniloby.
Až do sklizně sadbu pravidelně zaléváme, hnojíme, plejeme a chráníme před škůdci. Vhodná je rovněž nastýlka ze zavadlé posekané trávy, u jahod používáme slámu nebo karton.