Článek
Květy mohou být jednobarevné, proužkované, skvrnité nebo s drobnými papilami. Lilie lze množit (podle druhu) oddělováním odnoží, šupinami nebo dceřinými cibulkami či pacibulkami.
V červnu začínají rozkvétat nejranější druhy - lilie bělostná (L. candidum), lilie cibulkonosná (L. bulbiferum) a lilie zlatohlavá (L. martagon). Hlavní období pro kvetení většiny druhů ale začíná až v červenci a pokračuje do srpna.
.: Čínské hybridy - Golden Splendour Strainfoto: Právo/Petr Hloušek
Stanoviště
Vyhovují jim slunná, bezvětrná místa, avšak jejich kořeny důsledně stíníme. Půda má být propustná a humózní, nikdy ne vysýchavá. Těžší hlinité nebo jílovité půdy musejí být drenážovány, jinak by cibule vlhkem trpěly.
Půdu v takovém případě hluboko zryjeme, dospodu rozprostřeme asi 5 cm silnou vrstvu písku a jemného štěrku (tzv. šotoliny).
Zryjeme dobře i nejbližší okolí. Původní vyrytou zeminu dobře smícháme s pískem, rašelinou nebo štěpkou.Zcela nevyhovující jsou pro lilie půdy mokré a těžké, větrné lokality a mrazové kotliny.
.: Kultivar Connecticut Kingfoto: Právo/Petr Hloušek
Rizika
Lilie vážně ohrožují pozdní jarní mrazíky stejně jako přílišná letní sucha a vedra, choroby houbového a virového původu - šedá plíseň (bortrytida). Lilie trpící virovými chorobami mají skvrny na květech a pruhy na listech.
Napadené rostliny musíme nekompromisně zlikvidovat. Rovněž jsou pro ně nebezpeční škůdci jako chřestovníček liliový, třásněnky, mšice, háďátka, roztoči, vrtalky, slimáci a drobní savci.
Jak nakupovat
Dáme pozor, aby kořeny na bázi cibule nebyly zaschlé, cibule nebyla scvrklá, neměla vpadlá místa či nebyla jinak poškozená.
Pravidla při výsadbě
- Cibule lilií se vysazují většinou od poloviny září do konce října, pozdě kvetoucí lilie se ale vysazují i na jaře.
- Cibule vysazujeme tak hluboko, aby se vzdálenost špičky cibule od povrchu půdy rovnala výšce cibule.
- Jsou-li cibule vysazeny příliš pozdě, je vhodné je ochránit před mrazy 5-10cm vrstvou mulče.
Pěstitelské kroky
Většina druhů je na pěstování poměrně náročná, vyžadují hlubokou, propustnou půdu, dobře zásobenou humusem a živinami. Některé druhy lilií vyžadují v půdě vápník, jiné ho naopak nesnášejí.
.: Mohutuný květ asijského hybridu.
- Časně vyrašené výhonky chráníme před mrazem.
- Zaléváme, panuje-li sucho těsně před dobou kvetení. Odkvetlé lilie již nezaléváme.
- Po vyrašení přihnojíme roztokem plného hnojiva (20 ml na 1 l zálivkové vody).
- Málo pevné kultivary vyvážeme k oporám.
- Nenecháme dozrát semena, zbytečně by rostlinu vysilovala.
- Při řezu do vázy vždy ponecháme alespoň část olistěného stonku. Nikdy neodřezáváme ston -ky těsně nad zemí!
- Na jednom stanovišti vydrží při dobré péči 6 až 10 let.
Pro začátečníky je nejvhodnější pěstování raně kvetoucích druhů, také lilie tygrované (L. tygrinum), lilie královské (L. regale) a z kultivarů zejména asijských a čínských hybridů.
Lilie královská je oblíbená pro bohatá květenství. Její okvětní lístky jsou z vnější strany růžové a intenzivně voní. Je mrazuvzdorná, na pěstování nenáročná a na stanovišti vydrží dlouho bez přesazení.
