Hlavní obsah

Zahrada na střeše nabízí klid zelené oázy i uprostřed velkoměsta

Právo, Sylva Svobodová

Střecha, na které rostou zelené rostliny, se u nás nevidí často. A to je škoda. Kromě toho, že takový dům báječně zapadne do krajiny, přináší zeleň další výhody pro stavbu. Zadržuje vodu, chrání střechu před výkyvy teplot, zlepší kvalitu vzduchu, protože pohlcuje prach a odpařuje vodu.

Článek

Realizace střešní zeleně není tak složitá, jak se na první pohled může zdát. Jen je třeba dbát na kvalitu práce a použitých materiálů. Zeleň na střeše je přece jen atypická a z toho musíme vycházet.

  • Rostliny na střeše potřebují, stejně jako ty na zemi, dostatek vody. Zároveň ale musíme zajistit, aby se přebytečná voda bezpečně odváděla.
  • Další podmínkou je statika stavby. Ne na každém domu je možné vysadit křoviny či nižší dřeviny.
  • Z technického hlediska je nejdůležitější zajistit dokonalou izolaci střechy položením hydroizolační fólie. Ta nesmí být nikdy poškozena.

Skladba zelené střechy

Zelenou střechu mohou tvořit odolné rostliny, o které se nemusíme starat (obvykle na šikmých střechách se sklonem do 15 °). Když jdeme touto cestou, vysadíme sukulenty, mechy, byliny, traviny, trvalky, skalničky a suchomilné rostliny. Snášejí extrémní podmínky a přežijí i období delšího sucha či mrazu.

Suchomilné rostliny na střeše soukromého domu. Péči a údržbu zelené střechy majitel provádí jednou za rok.

FOTO: archiv firmy Isodom

Jestliže si ale chceme užít např. na rovné střeše zahradní oázy, volíme už vyšší rostliny (pokud to statika domu dovolí). Vhodné jsou keříky a nízké stromy jako jalovec, borovice či tis, trávníkové plochy a trvalky (levandule, rudbekie). Taková zahrada na střeše si ale v ničem nezadá s tou na zemi: musíme o ni pravidelně pečovat, zavlažovat a hnojit.

S volbou vegetace souvisí i potřebná tloušťka a bohatost substrátu. Výšku substrátu do 15 cm potřebují nenáročné traviny, mechy a trvalky, které se rozrůstají samy. Keříky, trávník a nízké dřeviny vyžadují výšku substrátu od 20 cm, křoviny a dřeviny od 30 cm. Máme-li možnost volit stromy, potřebujeme vrstvu substrátu ve výšce od 60 cm.

Zelené střechy nejsou už v Praze raritou.FOTO: www.zahrada-olomouc.cz

Zemina na střeše musí být kvalitní, měla by obsahovat dostatek minerálních složek (zadržují vodu) a humusu (slouží k výživě rostlin). Pro zelené střechy se nehodí ornice ani běžná zahradní zemina, protože se z nich vyplavují částice do spodních vrstev střechy.

Izolace je nezbytná

Pod kvalitní zeminu se pokládá tzv. filtrační vrstva (speciální filtrační textilie), která zabraňuje vyplavování jemných částí substrátu do spodních vrstev zelené střechy a kanalizace. 

Tato vrstva by neměla mít vysokou plošnou hmotnost a neměla by být příliš chlupatá. Z chlupů a jemných částic se totiž tvoří vodotěsná vrstva, tzv. falešná hydroizolace, která nedovolí vodě téct do drenáže, nebo se z akumulační vrstvy zpět vypařovat do substrátu ke kořenům.

Foto: archiv firmy Isodom, Novinky

Průřez skladbou zelené střechy

Průřez skladbou zelené střechy

Průřez skladbou zelené střechyFOTO: archiv firmy Isodom, Novinky

Následuje drenážní a akumulační vrstva. Jejím úkolem je zadržet vhodné množství vody a zároveň přebytečnou vodu odvést. Drenážní prvek si představme jako recyklovaný polyetylén s výstupky a perforací (děrováním).

Drenáž akumuluje vodu, aby si ji v době sucha mohly kořínky odebírat. Drenážní desky nebo role vypadají jako plato na vajíčka nebo nopová fólie. Ovšem od nopové fólie se nenápadně liší svojí perforací pro možnost odtoku přebytečné vody. Výška nopů se pohybuje od 20 do 60 mm, podle druhu a náročnosti vegetace.

Zahrada na střeše je řešením i pro ty, kdo bydlí v centru města.FOTO: www.zahrada-olomouc.cz

Pod drenáží je u jednoplášťových střech ochranná akumulační rohož, která chrání spodní vrstvy proti mechanickému poškození a současně zadržuje přebytečnou vodu, která odtéká z drenáže. Tato vrstva je velmi nasákavá. Při delším období bez dešťů se po vyčerpání vody z drenáže odpařuje vlhkost z této akumulační vrstvy zpět do substrátu ke kořenům. Dokáže i zadržovat určité množství vody, které se zpětně vzlínáním dostává ke kořínkům rostlin. Ve skladbě zelené střechy nesmí chybět hydroizolační vrstva, která odolává prorůstání kořenů a navíc dokonale izoluje a chrání samotnou střechu.

Volba rostlin
FOTO: archiv firmy Isodom
1. Pro výšku substrátu cca 15 cm se hodí suchomilné květiny a traviny, např. nízké dřeviny jako levandule, tymián a dobromysl.
2. Od výšky substrátu 20 cm můžeme použít vyšší keříky a nízké dřeviny. Sem se hodí třeba nízkorostoucí jalovce, borovice a tis.
3. U substrátu od výšky 30 cm a více lze splnit jakékoli přání po zeleni: okrasný trávník, záhony s keříky. Je však jasné, že zeleň tohoto typu musí být pravidelně zavlažována, hnojena.
4. Malý parčík s kvetoucími keři a menšími stromy vytvoříme na substrátu ve výšce od 60 cm. Tedy pokud to dovolí statika budovy.

Pět dobrých rad

1. Chceme-li založit zelenou střechu, svěřme realizaci výhradně odborníkům. Kvalitní materiály a správný postup je zárukou, že nám zeleň či přímo rozkvetlá zahrada na střeše vydrží bez problémů desítky let.

2. Na materiálu se nesnažíme ušetřit. Mnozí se pustili do zazeleňování na vlastní pěst a díky nevhodné drenáži zakoupené ve stavebním marketu (drenáž bez perforace) jim začaly po čase uhnívat kořínky rostlinek.

3. Žádná zelená střecha není bezúdržbová. Na podobné reklamní slogany raději hned zapomeňme. Alespoň jednou za rok zkontrolujeme, zda na střeše nerostou tzv. nálety (např. z břízy a jiných stromů).

4. Na střeše jsou extrémnější rozdíly teplot - přes den horko, v noci zima. To musíme zohlednit při výběru rostlin.

5. Cena za skladbu zelené střechy se liší podle náročnosti a vybavenosti. Orientačně lze počítat s 1900 Kč/m2 (cena je včetně práce a zahrnuje všechny potřebné prvky: vegetaci, substrát o 10 cm, filtrační textilie, drenážní vrstvu, ochrannou rohož, vrstvu odolnou prorůstání kořenů, hydroizolaci střechy).

Výběr článků

Načítám