Zahrada jako roční batole

Založit si zahradu na zbrusu novém pozemku vyžaduje nemalou investici do najaté firmy a nákupu rostlin a ne­bo velkou invenci, potřebné znalosti a spous­tu věnovaného času, pokud se člověk rozhodne, že to zvládne úplně sám.

Manželé Jana s Pavlem si od každého vybrali něco. Jejich zahrada je v současnosti (bráno z hle­diska délky lidského života) ani ne ročním batoletem. „Občas se tu zastaví kolemjdoucí, ptají se na jezírko a dokonce si to tady u nás i fotí,“ hodnotí výsledek s úsměvem Jana.

„Vlastně většinu rostlin nám na naši zahradu předpěstovala moje maminka. Bydlí ve starším domku se zahrádkou nedaleko od nás a zahradničení je jejím velkým koníčkem,“ vysvětluje Jana. Podobně prý vybírala rostliny i pro svého syna, který ovšem potřeboval především odolné stromy a ke­ře, schopné přečkat silné mrazy na Šumavě. Když se o zahradě rozpovídá přímo samotná dodavatelka rostlin, popisuje, jak byl výběr před revolucí mnohem chudší, než je nyní.

„Navíc dcera se zetěm měli rozpracovaných od firem hned několik projektů a když jsem se na to dívala, zdála se mi volba rostlinek velmi chudá,“ říká Jana starší. Původně chtěli Jana s Pavlem vyloženě bezúdržbovou zahradu, ale nakonec tento ná­pad zavrhli. Vždyť zahrádka bez barevných listnáčů a květin je tak smutná!

Ještě než se dostaneme k osazování zahrady rostlinami, nelze nezmínit dominantu pozemku – jezírko vysypané kačírkem, které zdobí pískovcová skalka. „To bylo vždy přání mého manžela. Terén zahrady měl být ve výsledku více zvlněný, ale protože navážka kolem domu je oproti okolním pozemkům už tak dost vysoká, od terénních vln jsme museli upustit.

„Výkopové práce provedl bagr a protože jsme chtěli jezírko menší, ale hlubší, v jed­né části muselo být vybetonované, aby se nám břeh při skocích do vody nesesypal dolů,“ vysvětluje Jana. Jinak povrch pod kačírkem, kterým jsou vysypána dna dvou spojených vodních ploch i břehy, tvoří odolná fólie. Menší mělké jezírko, které společně s vod­ními rostlinami plní samočisticí funkci, je propojeno s hlubokým koupacím jezírkem, do kterého lze spustit vodní vodopád proudící po stěnách vysokého hořického pískovce. Stačí jen dálkovým ovládáním zapnout čerpadlo a voda je hnána nahoru, aby elegantně stékala v do­provodu přírodního zurčení po skále směrem dolů.

„Jezírko, které by se stoprocentně čistilo úplně samo s pomocí rostlin zajišťujících přírodní rovnováhu, nemáme. Do­pouš­tí­me jej vodou ze studny a využíváme čištění na základě UV lampy a filtrů, které je zatím docela účinné,“ říká Jana. Už se i několikrát koupali, ale nemají zatím postavené dřevěné molo, ze kterého bude do jezírka pohodlný přístup. Plánují také okrasný vršek studny, která je vykopána hned vedle jezírka a zavlažuje se z ní zahrada pomocí závlahového systému. „Velké kameny kolem jezírka včetně dominantního pískovce nám sehnal kamarád kameník a na usazování se podílel s velkým zájmem Pavel,“ vzpomíná Jana.

Dům manželům projektoval mladý architekt Luboš Chudoba, se kterým byli oba moc spokojeni. Vyšel jim vstříc oběma – Pa­vel toužil po domě ve stylu jižních staveb u mo­ře a Jana zase po domečku v alpském stylu. Přání obou pak bylo využití cihelného obkladu, který dodává fasádě příjemný přírodní vzhled. S ní ladí i chodníčky kolem stavby. Promyšlená je též terasa, která obíhá dům v patře z jeho tří stran. V létě se na ní elegantně vyjímají truhlíky s kvě­tinami nebo dolů zavěšené květinové košíky.

Čtvrtou stranu domu na úrovni patra tvoří střešní zahrada položená na garáži, která také ještě zaznamená v budoucnu bouřlivý vývoj.

Zapomenout nesmíme ani na altánek vzadu v zahradě, který se brzy stane chloubou Pavla. „Nebude to ledajaký altánek, ale ná­mořnická krčma s letní kuchyní, zahradním grilem a prostorným posezením mezi rybářskými sítěmi a rozmanitými podmořskými sbírkami mušlí a mořských živočichů,“ hovoří zaujatě o budoucích plánech Pavel. Z dru­hé strany altánu je k dispozici praktické příslušenství – toaleta a hospodářská místnost.

„Mamince jsme řekli, co by se nám na zahradě líbilo, a zbytek výběru jsme nechali na ní. Milujeme všechny druhy cedrů i javorů, a man­­žel upřednostňoval vždycky borovice,“ vypočítává Jana.

Maminka Jany zase obdivuje japonské zahrady. Tady šla ale jinou cestou. Snažila se zahradu ladit do barev tak, aby jednotlivé úseky byly vždy vzájemně vyvážené a aby zahrada vyznívala v každém období alespoň trochu barevně. „Každopádně mám ale dojem,“ dodává, „že jsem tu výsadbu trochu překombinovala. Rostlin je hodně a v bu­douc­nu se bude muset určitě něco vykácet. Když je zahrada mladá, velmi svádí osadit toho více, aby celek hned hezky vypadal,“ uznává upřím­ně Jana starší.

Ostatně není se čemu divit, když předpěstovaných „zázraků“ měla opravdu spoustu. Vypiplala je z řízků a ty, které se roubují, koupila malinké. Prakticky se kupovalo jen několik solitérních a vzrostlých stromů jako například cedr atlantský, himalájské cedry, javory, borovice a vodní rostlinky.

Přední zahradu tvoří především trávník, který je vepředu i ze stran podél plotu lemovaný rostlinami. Půda pod nimi je vysypána ků­rou a v místech, kde se setkává s trávníkem, nevytváří rovnou linku, ale naopak zvlněné rozhraní. Spatříte tu především různé druhy borovic a jedlí, hadí smrk, hlohyně, azalky, dřišťály, kdoulovec i různé druhy trvalek. U vjezdu do garáže jsou zasazeny po stranách dvě vistárie, které se budou v bu­douc­nu pnout po kovové bráně. Vchod domu lemuje mnoho květináčů s nej­růz­nějšími rostlinami, které ještě hledají své místo.

Vzadu za domem, kde je stín a od sousedů sem zasahuje veliký kaštan, je věnován prostor především azalkám. Také zde najdete obrovskou trampolínu, na které řádí děti i dospělí. S altánkem tu sousedí dvě krásné skalky s japonskými javory, nízkými cedry nebo dlanitolistými javory. Okolí krášlí oranžové rododendrony, panašované vaigelie a cypřišky.

Jezírko samo o sobě vytváří velmi malebná zákoutí. Břehy jsou osázené různými druhy trav, bambusy, vrbičkami, jalovcem na vysoké noze nebo třeba zlatým cedrem. Menší mělké jezírko zdobí kosatečky, lekníny a doutníky. Vodní prostor je zatím obehnán vkusnou sítí vzhledem k tomu, že se tu pohybují dvě malé děti. V blízkosti jezírka směrem do ulice zaujme javor dlanitolistý, cedr, sekvoje, čilimníky, ruj vlasatá, modřín nebo cypřišek. V přední zahradě objevíte i jedlý kaštan nebo třešeň.

„Se zahradou jsme v zásadě spokojeni. I přes to, že uběhl jen rok od jejího založení, působí vzrostle a útulně,“ shodují se manželé. Plánují ještě vyřešit oplocení, které jim poskytne více soukromí a zároveň dotvoří celkový dojem z domu i ze zahrady. Také je ještě čeká osázení prostoru před domem. Představují si pár vzrostlých borovic a jako podrost stálezelené keře metrového vzrůstu. „Budeme potěšeni, když se na nás za pár let přijdete podívat, to už by měla být splněna všechna naše současná přání a představy, jak si ještě zahradu vylepšit,“ uzavírá milé vyprávění Jana.