Článek
Studenti a akademici zapojení do studijního programu arboristika během čtyř let zkontrolovali na šest tisíc stromů ve městech i v krajině po celé České republice, aby shromáždili data o udržitelnosti výsadeb stromů v městských aglomeracích.
Ta ukazují, že povýsadbová péče je zcela zásadní pro schopnost stromů dožít se dospělosti, ale také to, že v rámci republiky panují v péči o dřeviny vysazované do měst velké rozdíly.
Jiří Rozsypálek je garantem výzkumu, který mimo jiné ukáže, v jakém stavu je městská zeleň. Na snímku pří úpravě korunky Lípy svobody.
„Jedním z cílů programu bylo zhodnocení významu povýsadbové péče. Zjišťovali jsme, zda byl strom vysazen a pak zanechán vlastnímu osudu, anebo se o něj pečovalo, byl zaléván, pravidelně prořezáván, třeba i přihnojován, chránil se kmínek a tak dále. Druhá věc, která nás zajímala, byla pak samotná mortalita a perspektiva stromů. Tedy jestli stromy mají potenciál dožít se dospělosti, či ne,“ popsal garant iniciativy Jiří Rozsypálek.
Letní péče o ovocné stromy aneb Jak zajistit bohatou úrodu i napřesrok
Výzkumníci zjistili, že v případě alejí, u kterých byla prováděna kvalitní péče, osm z deseti stromů přežilo a bylo perspektivních. U alejí bez péče povětšinou šest až sedm stromů bylo neperspektivních nebo odumřelých.
Městu poslouží až dvacet let po výsadbě
To, zda strom v prvních letech po výsadbě neuhyne, je pro města naprosto zásadní. Stromy totiž podle Rozsypálka plní své funkce, jako je zvlhčování a ochlazování prostředí, především až poté, co dorostou větších rozměrů, nejméně dvacet let po výsadbě. Častou a zásadní chybou v péči o dřeviny je neuvědomění si skutečnosti, že zakoupený alejový strom ze školky ještě zkrátka není hotovým produktem.
„Je to strom, kterému je nutné věnovat další intenzivní péči, ať už z hlediska řezů, závlahy či obrany vůči chorobám a škůdcům,“ vysvětlil Rozsypálek.
Arboristé pro zdárný život vysazeného stromu zdůrazňují nutnost pravidelných výchovných řezů, aby strom v městském prostředí mohl dlouhodobě přežívat a nepřekážel autům, kolemjdoucím či infrastruktuře. Koruna, kterou má strom při zakoupení ve školce, je podle Rozsypálka takzvaná dočasná koruna, za pár let z ní nic nezbyde.
„Během deseti až patnácti let života stromu na vysazené lokalitě ji vlastně úplně zruším, vyřežu ji. Většinou totiž ve městech potřebujeme, aby stromy měly takzvanou podchodnou nebo podjezdní výšku, což jsou dva až čtyři metry,“ upřesnil arborista.
Více vody méně často
Stejný důraz jako na řez stromů se v době klimatické změny klade také na závlahu. „Máme extrémní období sucha a stromy je zapotřebí zavlažovat, ale ne celoročně, nýbrž pouze v období sucha. Lepší je pak dát více vody méně často. To znamená raději k výsadbě nalít sto až sto padesát litrů vody přibližně ve čtrnáctidenním intervalu, než nalít co dva dny pět litrů vody,“ zdůraznil Rozsypálek.
Průzkum brněnských arboristů bude pokračovat i v dalších letech. „Práce zaměřená na povýsadbovou péči ještě není kompletní a nebyla publikována. Letos jsme dokončili sběr dat v terénu. Konkrétní data po statistickém zpracování budeme publikovat v příštím roce,“ řekl Novinkám Jiří Rozsypálek.
Studie bude pro města, která často čerpají dotace na zeleň, důležitá. V budoucnu se totiž bude při rozdělování peněz více přihlížet na to, jak dotace skončily, tedy jestli vysázená alej neuschla a roste.
Letní řez dřevin pro lepší úrodu i krásnější zahradu
