Vysaďte česnek, je ideální čas

Než si půjdeme koupit sadbu, měli bychom vědět, jak taková sadba vypadá. U nás můžeme koupit tři různé kategorie česneku:

Sadbový a konzumní česnek: Sadbový lze použít v kuchyni, opačně to ale neplatí! Minimálně to nelze doporučit. Sadba se pěstuje podle zákona č. 219/2004 Sb., o oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin. Během pěstování i dalšího zpracování je pozorně sledován zdravotní stav.

Sadba musí být prodávána v uzavřeném obalu, který je opatřen návěskou dodavatele nebo potiskem obalu s těmito údaji: název druhu, název odrůdy, údaj o kategorii a generaci, číslo partie, označení dodavatele, hmotnost nebo počet kusů v obalu a údaj o úpravě, např. moření. Nelze tedy prodávat sadbu volně váženou.

Jarní a ozimý česnek: Převládají odrůdy ozimého česneku, jarní jsou registrovány tři, ozimých je určitě přes třicet.

Pozemek pečlivě zpracujeme a zbavíme plevelu. Půdu zryjeme do 25 cm asi měsíc před výsadbou. Pozor na vytrvalé druhy, jako jsou pýr, pcháč, svlačec, bršlice. Pokud půdu potřebujeme vylepšit a přidat živiny, ideální je kvalitní kompost. Nepěstujeme česnek po česneku ani po jiných cibulovinách!

Zařazujeme jej do druhé trati, tedy po plodině hnojené hnojem (brambory, rajčata, řepa…). Je-li půda ve staré síle, není třeba na podzim hnojit. Jako zelené hnojení lze využít třeba svazenku, vikev nebo hořčici. Během vegetace pak přihnojíme cereritem, případně síranem amonným.

Základem je kvalitní zdravá sadba. Pozor především na hádátko a bílou sklerociovou hnilobu. Vzhledem k výskytu roztoče vlnovníka česnekového se doporučuje s předstihem cibule rozdělit na stroužky a namořit v sulce. Moří se dvě hodiny.

Krátce před výsadbou se moří ještě proti houbovým chorobám. Toto moření může nahradit obyčejné namočení do vody těsně před výsadbou.

Česnek vysazujeme do studené půdy. Vzhledem k tomu, že mnohdy do konce roku bývají poměrně teplé dny, hrozí, že česnek při časné výsadbě vyroste ještě do Vánoc, a pak může během ledna a února projít silnými mrazy střídanými s oblevami, což vzešlé rostlinky poškodí. Vysazujeme proto až v listopadu nebo v prosinci, podle nadmořské výšky.

Minimální rozteč řádků volíme 25 cm, v řádku pak 8 až 12 cm. Vysazujeme jednotlivé stroužky podpučím dolů tak, aby nad nimi bylo asi 8 cm půdy. Nepoužíváme sázecí kolík, aby pod spodní částí stroužku nevznikla vzduchová mezera. Stroužek zatlačíme do naznačeného řádku nebo do rýhy, kterou pak zahrneme. Pokud se stroužky do rýhy jen pokládají (typicky sázení strojem), musíme počítat s nižším výnosem.

Především rozrušujeme půdní škraloup, čímž půdu zbavujeme také plevelů. V několika dávkách přihnojíme. Zaléváme podobně jako kořenovou zeleninu. Česnek potřebuje dostatek vody i v květnu a červnu. Paličáky se doporučuje hlávkovat, tedy odstranit vrcholy s pacibulkami, jakmile se objeví květní stvol. Pokud to neuděláme nebo uděláme pozdě, snížíme tím výnos. Květní stvoly lze využít na pesto nebo je naložit.

Nejranější odrůdy se sklízejí již počátkem června nazeleno. Neskladují se. Na uskladnění sklizně začínají koncem června nebo začátkem července.

Nepaličáky sklízíme v době, kdy začínají žloutnout a poléhat listy, signálem ke sklizni u paličáku je narovnání květního stvolu. Proto v porostu vždy ponecháme několik stvolů nevylámaných. Cibule po sklizni necháme doschnout ve větraných prostorách. Ne na slunci jako cibuli. Pak je očistíme od poškozených suknic, suchých listů a kořínků. Cibule nikdy o sebe neoklepáváme! Jsou citlivé na mechanické poškození. Skladujeme zavěšené ve svazcích ve větraných suchých prostorách.

Česnek pomáhal již dělníkům při stavbě pyramid. Důležitý je obsah vitaminů A, B1, B2, B3, C a minerálů. Účinkuje jako vnitřní dezinfekce, snižuje množství cholesterolu a tlak, likviduje cizopasníky ve střevech, podporuje vylučování žluče, způsobuje pocení.

Česnekový pach lze potlačovat rozkousáním kousku máty nebo petržele, případně zrna kávy nebo zapít mlékem.