Vypěstováno na kmínku

Vida, co taková útlá nožka umí! Korunku vynáší do vyšších sfér a důvěrně známé rostliny posouvá za hranice všednosti. Z truhlíkové pelargonie nebo třeba levandule se tak rázem stává botanické zjevení, které na zahradu i balkon přináší vítané zpestření.

Pro koho je cílem cesta, nabrousí nůžky a pustí se do práce. Z keře, polokeře či dřevnatějící liány odstraníme všechny výhony až na jeden - hlavní. Po dosažení požadované výšky ho na vrcholu seřízneme a po rozvětvení zapěstujeme korunku. Kmínek zbavujeme rašících výhonů, aby byl hladký a sílil.

Notnou dávku času a trpělivosti ušetříme koupí hotového stromku. Výběr se každým rokem rozšiřuje a je bohatší o výpěstky roubované na speciální podnože.

Co může být víc středozemní než olivovníky a citrusy v terakotových nádobách? Zurčící pramínek vody, oblázky cinkající pod nohama a cihlová zeď uvolňující teplo ze slunečního žáru dlouho do večera umocňují zážitek z dovolené, aniž bychom opustili hranice vlastního pozemku.

Muškáty ztělesňují podstatu venkovské zahrádky. Jsou hvězdami vyhřátých zápraží, skvěle vypadají po boku lavičky, s proutěnými košíky i keři rajčat. Korunka kvapem košatí a celé léto hýří květy. Aby se kmínek pod tíhou nezlomil, podepřeme ho tyčkou.

Výrazná forma ježatých kštic dračinek (Cordyline australis), buď zelených, nebo v odstínu bordó, tvoří vizuální lahůdku jak v zahradě s okázalou balustrádou a sousoším, tak i tam, kde je střídmost nadevše. Líbivé Australanky na zimu přeneseme na místo chráněné před mrazem.

Špetkou francouzského šarmu zahradu okoření levandule. Zapěstovat do tvaru stromku můžeme také rozmarýn, šalvěj, tymián. Bylinky na nízkém kmínku naaranžujeme na stůl, z vysokých jsou vzorové dominanty kuchyňské zahrady, kam skvěle zapadá i tvarovaný rybíz či temnoplodec (Aronia).

Kdo má rád pnoucí vistárii, bude nadšený z její stromkové verze. Spolu s nadýchanými růžemi, které jsou na kmínku běžně k dostání, dávají romantickou příchuť odlehlým koutům za vrzajícími vrátky. Musí tam být dost slunce, aby nechuravěly a bohatě kvetly.

Pro stinné místo přicházejí v úvahu fuchsie, jejichž květy natřásají pestré sukně a rozveselují končiny, kde bují kapradí a bobtná chladný mech. Když stromek na kmínku sahajícím aspoň do pasu vsuneme mezi hortenzie, vznikne úchvatná podívaná na dvě patra květů.

Jedinečná silueta rostlin s kmínkem a korunkou vyniká nejlépe v nádobách. Ty můžeme kdykoli posunout, přemístit, seskupit. Nabízí-li květináč dost prostoru, využijeme ho pro dekorativní podsázení. K tomu se hodí lobelka modrá, pryšec odrůdy Diamond Frost, sporýš, bakopa, aksamitník, krásenka, měsíček, tařicovka přímořská a také břečťan s barvínkem, vrbinou penízkovou, popencem a lichořeřišnicí, jejichž splývavé výhony krášlí boky nádoby.

Květinoví podnájemníci by měli mít stejné nároky jako stromek. Alternativně můžeme substrát zakrýt mechem, mušlemi nebo třeba cvrnkacími kuličkami.

Při pěstování v květináčích máme pod kontrolou kvalitu půdy, množství zálivky i živin. Levanduli a rozmarýnu namícháme substrát lehký, chudší a udržujeme ho relativně suchý, kdežto muškátu s temnoplodcem dopřejeme živný humus a pravidelnou zálivku.

Citlivky na přemokření, jako jsou dračinka a fuchsie, se neobejdou bez přídavku drenážního materiálu. Citroník zase vyžaduje kyselejší pH. Hnojivo vybíráme podle toho, zda má podpořit růst listové hmoty, násadu květů nebo vývin plodů.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zahradnictví