Článek
Celoevropské ankety zaměřené na propagaci ochrany životního prostředí a zdůraznění významu stromů v krajině, jejímž pořadatelem je česká Nadace Partnerství, se každoročně účastní na 300 tisíc lidí. Jeden rok nejprve v rámci svých národních kol vybírají svůj Strom roku. Vítězové těchto přehlídek se pak automaticky stávají finalisty evropské soutěže Evropský strom roku.
Evropané mohou prostřednictvím hlasování na internetové stránce www.evropskystromroku.cz vybírat své favority od 1. února od 8 hodin ráno do půlnoci 28. února.
Na stránce je možné si prohlédnout nejen všechny stromy, ale pročíst si i jejich příběhy a získat o nich podrobnější informace včetně toho, kolik lidí už pro který z nich hlasovalo. Poslední týden pak právě tato poslední informace bude jako tradičně skryta a hlasování bude tajné. Hlasování je bezplatné a lidé mohou dát svůj hlas dvěma stromům.
Letošní ročník ankety Strom roku ovládly hrušně. Vítězství slaví hnilička z Drásova
Nováčkem v soutěži je strom z Ukrajiny
Letos je do soutěže přihlášeno 16 stromů ze 16 států. Až do loňského roku byly účastníky soutěže také stromy z Ruska. Tato země však byla loni kvůli své agresi na Ukrajině z přehlídky vyřazena a nahradila ji Ukrajina. Milovníci přírody a stromů zejména se letos opět mají na co těšit.
„Ukrajinská jabloň ve válečné zóně, česká hrušeň, která přežila těžbu uranu, francouzský dub setkávání, britský tis v rozvalinách kláštera, holandský dub ohrožený stavbou dálnice, maďarský platan skloněný nad jezerem nebo obří fíkus připomínající sjednocení Itálie – to jsou ukázky finalistů, kteří se díky vítězství v národních anketách probojovali do evropské soutěže,“ nabízí jako ochutnávku jedinečných příběhů Kateřina Bolečková, koordinátorka ankety z Nadace Partnerství.
Finalisté soutěže o Evropský strom roku
| Finalisté letošního ročníku soutěže Evropský strom roku | |
|---|---|
| Jméno stromu | Země |
| Hnědá hrušeň z Klerkenu: Ztělesnění kulturní identity vesnice Klerken | Belgie |
| Její příběh: Strom je významnou součástí kulturní identity vesnice Klerken. Po mnoho let se tu pořádal průvod pojmenovaný Perelaarommegang, který oslavoval plody tohoto stromu. Na 20 let byla tato tradice přerušena, ale nyní – v roce 2023, se průvod opět připravuje. Už v srpnu jej uspořádá spolek Perenstoet Klerken, který také do ankety strom nominoval. Hrušky byly důležitým symbolem obce i v historii. Tradici průvodu dodnes připomíná i stejnojmenná ulice: Perelaarommegang. | |
| Platan západní: Nejstarší strom oblasti Varna | Bulharsko |
| Jeho příběh: Jedná se o nejstarší strom v oblasti Varna. Jeho původ se datuje do období První bulharské říše (7.–11. století). Ve svých záznamech se o tomto stromu zmiňují i bratři Škorpilové, čeští archeologové a přírodovědci, kteří významně přispěli k poznání bulharské historie i přírody v postosmanském období. Kmen stromu poškodil požár, přesto se každé jaro jeho koruna krásně zazelená. Legenda praví, že svou energií dokáže tento platan vyléčit všechny neduhy. Snad proto je okolí stromu oblíbeným místem zdejších obyvatel. | |
| Hrušeň hnilička: Nádherný solitér | Česká republika |
| Její příběh: Nedaleko obce Drásov se tyčí hrušeň hnilička. Její krásu zná celé okolí a její odolnost je dechberoucí. Je opravdovou hrdinkou, roste totiž pouhých 25 metrů od bývalé uranové šachty, která byla otevřena na konci 50. let 20. století. Vytěžená hlušina se ukládala na haldu v blízkosti stromu. Těžba naštěstí neměla dlouhého trvání a okraj haldy se zastavil 20 metrů od stromu. Je neskutečné, že hrušeň tyto těžké časy přežila a místní se dodnes mohou těšit z její krásy a šťavnatých plodů. | |
| Buk lesní z Reigi: Nehynoucí síla tvůrčího ducha | Estonsko |
| Jeho příběh: Na malém a klidném estonském ostrově Hiiumaa v Baltském moři roste vzácný červenolistý buk, který statečně odolává drsným severským podmínkám. Před 120 lety nechal tento strom zasadit na zahradě pastoračního domu kostela Reigi zdejší pastor na počest narození svého syna. Okolí buku se postupně stalo centrem společenského života – zvonily tu kostelní zvony, v blízkém hostinci to hučelo a umělci tu čerpali inspiraci pro své romány, filmy, a dokonce i operu. Dnes se tu klid snoubí s vitalitou Reigiho buku, který stále čeká na své hosty. | |
| Buk převislý na hoře Cassel: Buk setkávání | Francie |
| Jeho příběh: Strom zdobí centrální pahorek veřejného parku, kde se vlní jeho plačící větve kolébané severními větry. Elegantní obří silueta tohoto buku se tu vyhřívá na slunci už více než 140 let, nestojí tu však sama. Říká se mu Buk setkávání. Jeho nejbližším přítelem je vedlejší lípa, oba během roku přivítají velké množství návštěvníků. Milovaný místními obyvateli, svědek historie, dokáže přinášet inspiraci i ke skládání překrásných básní. Lidé z Casselu pro něj vydobyli prestižní označení Pozoruhodný strom Francie, a tak si buk získal srdce Francouzů po celé zemi. | |
| Dub z Drežnického pole: Magický les | Chorvatsko |
| Jeho příběh: Tento strom nemá jméno. Je to jeden z mnoha starých dubů krasového pole Drežnica v Chorvatsku. Díky nadmořské výšce 440 m je tento les zvláštní – na jaře nebo na podzim se pole jako mávnutím kouzelného proutku promění v jezero, ze kterého vystupují jen špičky nejvyšších dubů, jako je tento. Z důvodu zdejšího výskytu endemických druhů bylo Drežnické pole zařazeno mezi chráněná území Natura 2000. Přísná opatření (i soudně potvrzená) způsobují, že voda se v krajině zdržuje delší dobu. To však má za následek ohrožení stromu, lesa i celý ekosystému. | |
| Obří fíkus v botanické zahradě Palermo: Fíkus za jednotu Itálie | Itálie |
| Jeho příběh: Tento předek velkých italských fíkusů byl veřejnosti poprvé představen v roce 1845. Jeho kmen je tvořen menšími kmínky a vzdušnými kořeny, které se časem spojily v jedno. Roste do výšky, ale díky velkým větvím podpíranými vzdušnými kořeny se rozšiřuje i do stran. Čítá až 44 druhotných kmenů (některé s obvodem přes 3 metry), které jsou oporou pro celkem 11 mohutných větví. Ty tvoří dohromady majestátní korunu o ploše téměř 3000 metrů čtverečních. | |
| Dub Sēja: Pět století vzpomínek | Lotyšsko |
| Jeho příběh: 500 let starý dub uchovává vzpomínky na lidi, kteří žili v panství Sēja, na historické události i na vichry nebývalé síly. Jeho kořeny sahají hluboko nejen do země, ale i do srdcí lidí. Každý rok o letním slunovratu se u úpatí dubu scházejí místní lidé, aby na jeho počest připravili květinovou výzdobu a písněmi oslavili nejkratší letní noc. Je to nějaké zvláštní kouzlo, které lidi přitahuje k dubu Sēja? Ne. Kromě své majestátnosti vyzařuje dub neobvyklý klid. Klid, po kterém všichni touží. | |
| „Most“ z platanu: Symbol síly vůle a schopnosti přežít | Maďarsko |
| Jeho příběh: Tento 230–250 let starý platan se nachází v historické zahradě Tata. Byl ještě mladý, když se kvůli promáčené půdě a dalším přírodním silám vyvrátil. Od té doby roste už 200 let nakloněný nad jezerem Cseke. Přesto že skoro leží, každé jaro se zazelená a přináší radost návštěvníkům zdejší zahrady. Je to víc než strom, je to znamení – symbol. Symbol síly vůle a schopnosti přežít. Přináší poselství: „Nikdy se nevzdávej!“ | |
| Markýzův dub: Patriarcha lesa ohroženého dálnicí | Nizozemsko |
| Jeho příběh: Klasické dilema moderní doby: příroda versus mobilita. Jsem patriarchou svého lesa, 30 metrů vysoký, vysazený kolem roku 1800 markýzem z panství Amelisweerd. Od té doby se z mé přítomnosti těšilo mnoho lidí. Ale co přinese budoucnost? Můj život je ohrožený plánovaným rozšířením dálnice A27. Stejný osud hrozí 800 dalším stromům. Byly předloženy různé alternativy, všechny se navzdory četným protestům dočkaly zamítnutí. Považuji se za symbol odporu proti globálnímu kácení stromů. Ale kolik mi ještě zbývá času? | |
| Dub Fabrykant: Král dubů v moři květin | Polsko |
| Jeho příběh: Je to jeden z nejoriginálnějších stromů v Polsku, symbol dlouhověkosti a moudrosti. Jeho jedinečný tvar láká návštěvníky parku Klepacz v Lodži. Jedna z jeho větví má tvar písmene S a je dlouhá přes 20 m. Koruna dubu dosahuje úctyhodných 33 m. Na jaře můžeme v jeho okolí obdivovat safírové louky plné sněženek a sibiřských dřepčíků umocňujících ušlechtilost stromu. | |
| Eukalyptus z Contige | Portugalsko |
| Jeho příběh: Podle popisu univerzity v Aveiru se jedná o „největší klasifikovaný strom v Portugalsku“. Nachází se na staré národní silnici (EN 229). Byl vysazen v roce 1878, kdy byla otevřena silnice Donárias. Možná patřil sousedním rodinám Garcia de Mascarenhas, Rio de Moinhos a Xavier do Amaral Carvalho ze zdejšího kraje, které se v 19. století spojily sňatkem. Právě díky své monumentálnosti si strom zasloužil výsadní péči a dodnes se mu dostává zasloužené poklony. | |
| Dub letní: Dračí dub | Slovensko |
| Jeho příběh: Strom připomíná sedícího draka. Přestože je jeho kůra drsná a zjizvená, všichni se v jeho blízkosti cítí bezpečně. Ukrytý v lese chrání místní obyvatele už po staletí – od prvních osadníků, kteří pomáhali stavět nedaleký hrad Pajštún, přes obchodníky až po přistěhovalce z Chorvatska. Dohlížel také na stavbu lesní železnice, která už dávno dosloužila. V současné době probíhá v jeho okolí těžba dřeva. Doufejme, že se Dračí dub podaří zachránit i pro budoucí generace. | |
| Španělský dub San Roque: Dub, který vzdoroval a zvítězil | Španělsko |
| Jeho příběh: Tento dub cesmínový zapustil své kořeny na hoře Monte de La Redonda de Colindres a již 400 let dohlíží na cestu Camino Real, která kolem něj vede. V celé oblasti se po staletí významně kácely lesy. Hlavním důvodem byly zdejší loděnice, které potřebovaly dřevo na stavbu lodí. Tento dub však kácení odolal. V roce 1778 se objevuje na mapách Solné stezky jako hlavní referenční bod. Jeho příběh je příběhem silného vzdoru: nepodlehl nepřízni osudu a nepadl na podpal, nestal se dřevěným uhlím ani galeonou. Stále stojí a chrání kolemjdoucí i cestovatele. | |
| Jabloň z města Krolevets: Symbol ukrajinské nezdolnosti | Ukrajina |
| Její příběh: Kolonie jabloní kdysi vznikla z jednoho jediného kmene. Dnes zabírá neuvěřitelnou plochu 1000 metrů čtverečních. Původní kmen postupně nahradilo 15 menších kmenů. Strom má totiž jedinečnou vlastnost – když kmen odumře, dokážou větve zakořenit jinde. Zatím se nikomu nepodařilo tuto jabloň přesadit. Lidé říkají, že zdejší stromy dokážou léčit. Procházky v „zahradě“ zmírňují únavu a jablka vracejí mládí. Jabloňová kolonie přežila dvě světové války, hladomor v letech 1932–33 i ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022. | |
| Tis opatství Waverley: Velkolepý staletý tis | Velká Británie |
| Jeho příběh: Tis červený tyčící se nad rozvalinami opatství Waverley v hrabství Surrey, které bylo založeno před 900 lety reformním cisterciáckým řádem. Poté, co opatství po zrušení klášterů v roce 1536 zaniklo, vyrostl tis, který věrně stráží zříceninu už skoro 500 let. Jedná se o velkolepý strom, jehož kořeny se chvíli rozprostírají nad zemí, aby se za chvíli opět zanořily do hlíny. Má vícečetný kmen posetý dutinami, štěrbinami i ztrouchnivělými částmi, které nabízejí místo k životu pro mnoho zvířat z okolí. | |
Lovec stromů zvěční českou hrušeň
Souboj pomyslně odstartuje turné Roba McBridea přezdívaného Tree Hunter (Lovec stromů) po evropských stromech. Rob cestuje po světě za nevšedními stromy, které fotí, natáčí a píše o nich, natáčí pořady například pro BBC a účastní se kampaní na jejich záchranu.
Lovec stromů zahájí svou cestu 1. února v polské Lodži u tamního Krále dubů. Hned 3. února se přesune do Drásova, aby obdivoval krásu hrušně hniličky, která se tyčí jen kousek od bývalé uranové šachty.
„Robovo angažmá v naší soutěži bylo v období covidu dočasně velmi omezeno. Jsme proto nyní velmi rádi, že je opět plně zapojen a šíří povědomí o naší anketě,“ dodává Bolečková.
Anketa
Vyhlášení vítězů
Vyhlášení výsledků proběhne 21. března v Evropském parlamentu v Bruselu pod záštitou europoslanců Luďka Nidermayera a Michala Wiezika.
Soutěž Evropský strom roku se poprvé uskutečnila v roce 2011. Koordinuje ji Nadace Partnerství. Evropská anketa vznikla v návaznosti na českou anketu Strom roku. Ta odstartovala už v roce 2002 jako první svého druhu na světě a inspirovala ke vzniku mnoha dalších obdobných anket nejen v Evropě, ale i Austrálii, Asii nebo Kanadě.
Evropským stromem roku se stal polský dub Dunin, česká Zpívající lípa je letos osmá
Evropským stromem roku se letos stal španělský Strom čarodějnic. Česká jabloň je sedmá
