Voňavé pivoňky mohou i léčit

Kultura pivoněk má tisíciletou tradici a tyto nádherné rostliny se těšily velkému zájmu v Číně, Japonsku a později také v Evropě. Sbírky pivoněk je možné u nás navštívit například v Průhonicích, v Botanické zahradě hl. m. Prahy, nebo v arboretu MZLU v Brně v době jejich květu.

Pivoňky jsou půvabné rostliny oblíbené pro svou křehkou krásu a považované za jedny z nejkrásnějších trvalek. O vzniku jejich latinského názvu existuje tato pověst: Paion, který byl žákem slavného lékaře Asclepia, svého učitele brzy předčil. Učitel ale na úspěchy žáka velmi žárlil a zavraždil ho. Bůh podsvětí Hádes, který byl vděčný Paionovi za vyléčení, jej po smrti proměnil v rostlinu, která dodnes nese jeho jméno.

Existují i další pověsti o původu tohoto jména. Shodují se však v jedné věci - v léčivých účincích pivoňek.

Tyto prastaré kulturní rostliny se pěstovaly jako rostliny léčivé a také jako dekorativní. V Evropě se v minulých stoletích pěstovala především pivoňka lékařská (Paeonia officinalis L.).

Mnohem později, až v 19. století, byla do Evropy z Asie dovezena pivoňka bělokvětá (Paeonia lactiflora Pall.). Ve své domovině byla známá již před rokem 540. Jejímu šlechtění se věnovali především v Číně. Proto je někdy označována jako pivoňka čínská. Po dovezení do Evropy ji šlechtili v Anglii, Belgii, Nizozemí a Francii, později v Německu a v USA.

Kromě tohoto druhu můžeme v některých zahradách vidět pivoňkou křovitou (Paeonia suffruticosa Andr.), která pochází z Číny a tvoří rozložité keře, nebo balkánský druh pivoňku obecnou (P. peregrina Miller) nebo pivoňku tenkolistou (P. tenuifolia L.).

Vybereme slunnou polohu s kvalitní zahradní půdou bohatou na živiny. V době plného růstu vyžadují dostatek vláhy, ale trvalé přemokření jim škodí.

Pivoňky nesnášejí časté přesazování a vyhovuje jim pěstování po mnoho let na stejném místě. Množíme je koncem léta dělením trsů.

Nejvhodnější doba pro přesazování a vysazování je od konce srpna do začátku října. Dřevité pivoňky vysazujeme hlouběji, než rostly ve školce. Bylinné pivoňky by měly mít pupeny tzv. na tři prsty pod povrchem půdy. Při hlubší výsadbě hůře kvetou.

V prvním roce po vysazení poupata zpravidla odstraníme, aby se rostlina nevysilovala. V dalších letech, chceme-li mít zvlášť pěkné květy, odstraňujeme postranní poupata.

Chceme-li pivoňky pěstovat pro řez květů, vysazujeme je do řad vzdálených necelý metr a asi půl metru v řadách od sebe. V takových vzdálenostech udržují vzpřímený růst. Nejkrásnější jsou pivoňky šest až osm let staré. Na stanovišti je ponecháváme deset až patnáct let.

Jestliže kvetou málo, je to známka, že rostlinám něco schází. Může to být nedostatek živin, nevhodné stanoviště, příliš hluboká nebo naopak mělká výsadba.

Pivoňky zvládají velmi dobře chladné období roku. Naopak jej ke svému vývoji vyžadují. Mrazu zpravidla dobře odolávají. Pozor ale na druhy pocházející ze Středomoří! Pivoňky jsou robustní rostliny a také spotřeba živin je větší. Pro bohaté kvetení je musíme pravidelně hnojit.

Začátkem, ale i v průběhu roku, je přihnojujeme plným hnojivem. Před zimou je můžeme namulčovat kompostem nebo i vyzrálým hnojem.

Někoho by mohlo zajímat, zda se dřevité pivoňky musejí řezat. Nemusejí. Jen musíme odstraňovat suché a poškozené větve. Časem lze podpořit tvorbu nových větví odříznutím těch přestárlých. Přechodně se ale připravíme o květy.

V zahradě patřívají pivoňky spíše k soliterám. Mohutné bylinné pivoňky i pomalu rostoucí keře nejlépe vyniknou samostatně.

Jestliže je chceme kombinovat, můžeme využít několik různých rostlin pivoněk, případně ke keřovitým přidat např. čemeřici. Vhodné jsou také podrostové druhy - škornice, pachysandra apod. Bylinné pivoňky lze na záhoně kombinovat s orlíčky, srdcovkou, rudbekiemi, plamenkami či vysokými rozchodníky.

Květy bylinných pivoněk často řežeme do váz, kde jsou nádhernou ozdobou interiéru. Řežeme zcela uzavřená poupata, začínající právě ukazovat barvu. Na dotek by měla být měkká.

Plné květy můžeme i sušit pro použití v suchých aranžmá. Zavěsíme je květy dolů v suché, tmavé a dobře větrané místnosti. S výhodou se používá hygroskopický silikagel.

K léčivým, ale i okrasným účelům se dodnes pěstuje pivoňka lékařská. Sbírají se korunní plátky z plně rozkvetlých květů. Léčivé jsou rovněž kořeny. Léčivé účinky využívali hlavně v antice a ve středověku. Používá se v čajových směsích proti kašli, a křečím hladkého svalstva. V poslední době se v souvislosti s pivoňkou hovoří i o protinádorových účincích.