Článek
Prvním krokem k úklidu zahrady je vytvořit si promyšlený plán. Rozhodněte se, kde budete jednotlivé druhy odpadu ukládat, než je dále zpracujete. Kde vytvoříte hromadu shrabaného listí, kam naskládáte větve z prořezávky a na jaké místo složíte vytrhané zbytky rostlin.
Vyrobte si vlastní mulč
Pouvažujte o tom, jak můžete organický materiál poslat do dalšího kola čili recyklovat. Spadané listí nasekané na malé kousky či posekaná tráva výborně poslouží jako mulč na záhony. Pokud nebudete mulčovat záhony nebo máte k tomuto účelu připravený jiný materiál, hodí se také do kompostu.
Snažte se použít maximum organických zbytků buď k mulčování, nebo kompostování. Snížíte tím množství odpadu posílaného na skládky. Navíc s dobře zpracovaným kompostem dodáte půdě cenné živiny a podpoříte tak růst plodin v další sezoně.
KVÍZ: Poznáte strom podle jeho kůry?
Plevel ani nemocné rostliny na kompost nedávejte
Některé materiály ze zahradního odpadu ale do kompostu nepatří. Pokud vyplejete záhony, vytrhané rostliny plevele by rozhodně na hromadě kompostu skončit neměly, zejména pokud už vykvetly. Kompost se tak totiž jinak stane semeništěm plevele, a o to nestojíte.
Stejná zásada jako pro plevel platí i pro úklid rostlin či listí napadeného chorobami. Zejména rostliny s kořenovými chorobami, ty do kompostu v žádném případě nepatří. Jinak se stane potenciálním zdrojem šíření nemocí.
Padlí a rzi ale zpravidla nemají takovou výdrž, takže takto nemocné rostliny a listy tam uložit můžete. Nenechte je však na povrchu, aby se nemoc opravdu nešířila. Napadené zbytky rostlin zahrabte hlouběji do hmoty kompostu, tam škodu už neudělají.
Listí z napadených stromů, stejně jako nemocné rostliny a plevel, to vše je nutné likvidovat velmi uvážlivě.
Patogeny potřebují k likvidaci teplotu minimálně 50 °C
Jak se tedy plevele a nemocných rostlin při úklidu zahrady zbavit? Možná vás napadne, že by bylo nejlepší všechno spálit. Není to ale tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Jedná se obvykle o vlhký materiál, který špatně hoří – a oheň z něj se proto stává zdrojem toxických zplodin. Co tedy s ním?
Do kompostovací nádoby ho můžete uložit jedině tehdy, máte-li 100% jistotu, že v ní dojde během procesu k dlouhodobějšímu zahřátí nad 50 °C.
Při vyšších teplotách totiž dochází ke zničení většiny klíčících semen plevele i patogenů chorob. Uvedená podmínka obvykle bývá splněna, teplota uvnitř hromady kompostu dosáhne i 60–70 °C. Děje se tak ale pouze tehdy, je-li kompostování prováděno správně.
Rýt záhony, nebo nerýt? Inu, každý podle svého
Organický odpad zakopejte do dostatečné hloubky
Možná si nejste jisti, zda v kompostu panuje dostatečně vysoká teplota. Nebo jste prostě opatrní a chcete mít jistotu, že se choroby a plevel šířit nebudou. Tehdy je řešením zakopat plevel a nemocné rostliny do dostatečné hloubky v zemi.
Za tu se považuje alespoň 30 cm pod úrovní terénu. Vykopejte jámu, do které rostliny uložte a zakryjte vrstvou zeminy. Neměli byste ale takto ukládat rostliny napadené chorobami přenosnými půdou – to by naopak vedlo k šíření těchto nemocí. Nezakopávejte ani dřeviny, ty se příliš pomalu rozkládají.
V případě napadeného odpadu je však pro mnohé nejjistějším a nejbezpečnějším řešením uložit je do pytlů a odvézt na skládku, případně do nejbližší spalovny.
Čím pečlivěji zahradu na podzim uklidíte, tím méně práce vám zbude na jaro.
Z prořezávky stromů vyrobte dřevní štěpku
Na kompost není vhodné dávat ani větve z prořezaných stromů. Zbytky rostlin se rychle rozkládají, ale jak už jsme podotkli, větvím tento proces trvá mnohem déle. Pokácené stromy a prořezané větve ale můžete velmi dobře využít k výrobě štěpky na mulčování.
Samozřejmě je důležité, aby pořezané kmeny a větve k těmto účelům byly zdravé. Nemocné nelze na výrobu mulče použít. Jedinou cestou, jak se jich zbavit, je opět skládkování či likvidace ve spalovně.
Máte-li ale pocit, že mobilní štěpkovač by pro vás byl příliš nákladnou investicí, a kromě podzimního a jarního úklidu ho jindy v roce nevyužijete, nemusíte si ho rovnou kupovat. Dá se i půjčit nebo pronajmout.
Nabídněte přebytky ostatním
Máte-li zdravého zahradního odpadu opravdu hodně a víte, že všechen nevyužijete, porozhlédněte se, jestli se ve vašem okolí nenachází velkoobjemový kontejner na zahradní odpad. Když na něj narazíte, své přebytky můžete odevzdat do něj. Případně můžete nadprodukci i nabídnout ostatním zahrádkářům.
Někdo třeba uvítá hromadu listí na výrobu listového mulče nebo větví na dřevní štěpku. Kmeny stromů také můžete nařezat na pláty a využít je třeba na lemování záhonů nebo jiné kreativní prvky v zahradě.
Hrabat, nebo nehrabat listí? Proč je zlatá střední cesta nejlepší volbou pro vaši zahradu
