Hlavní obsah

Včely patří do každé zahrady

Právo, Adéla Taitlová

„Nejkrásněji je tam, kde zní spokojený bzukot včel a voní úly,“ říká vášnivá včelařka Blanka Halasová. Pozvěte tyhle neúnavné hmyzí pomocníky i k sobě na zahradu, sladce se vám odmění!

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Včelí ráj. Moře levandulí, čistců a šalvějí bohatě nakrmí nejen včely, ale i vaše oči a nos.

Článek

Včelaření se Blanka věnuje šestým rokem a jen potvrzuje, že zájem o něj stále vzrůstá i mezi ženami.

Úly se vracejí na venkov, kam odjakživa patřily, ale objevují se i v městských parcích či na střechách hotelů.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Sympatická včelařka. Ani občasné žihadlo Blanku neodradí od chovu včel, kterým si splnila jeden ze svých snů.

Podporovat včely můžete i bez stavění úlů. Stačí, když jim nabídnete rostliny, ze kterých si mohou odnést cukernatou šťávu a pyl. Až pak jako sladkou tečku navštívíte místního včelaře, bude vás hřát pocit, že med pochází i z nektaru nasbíraného ve vaší zahradě.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Hmyzí miláčci. Do modrých koulí bělotrnů jsou včely přímo zblázněné, zatímco lichořeřišnici navštěvují raději čmeláci. Není to nádherná kombinace?

Zahrada vstřícná k užitečnému hmyzu oslňuje živou barevností a líbeznou vůní, protože většina rostlin svými barvami a vonnými látkami opylovače láká, aby si zajistily budoucnost tvorbou plodů a semen.

Platí, že nejlepší květy pro včely jsou takové, jaké je stvořila příroda, nikoli šlechtitelé.

Co včelám chutná?

Zajděte na louku, do parku, do zahradnictví a podívejte se, co jim chutná. Obvykle jsou to druhy s jednoduchými květy, jejichž nektar neleží hluboko v útrobách, protože včely nemají na rozdíl od motýlů příliš dlouhý sosák.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Včela medonosná. Veledůležitý tvoreček sbírá z květů nektar a pyl, tím dochází k opylení a zajištění dobré úrody plodů se semeny.

S nadšením vyhledávají rostliny z čeledi růžovitých (Rosaceae), kam patří podmanivě vonící růže svraskalá (Rosa rugosa) a většina ovocných dřevin včetně muchovníku (Amelanchier), temnoplodce (Aronia) či mišpule (Mespilus).

Jako smyslů zbavené se utápějí v obřích květenstvích artyčoku (Cynara) a překvapivě i mezi listy nenápadně kvetoucího přísavníku trojcípého (Parthenocissus tricuspidata).

Včelí mlsouni nikdy nepohrdnou svazenkou (Phacelia), sporýšem (Verbena bonariensis), levandulí, brutnákem (Borago) ani rostlinami z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) a hvězdnicovitých (Asteraceae).

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Dokonalé plásty. Voskové buňky vybudované včelami stavitelkami slouží jako kolébky pro larvičky i zásobníky medu a pylu.

Nemějte obavy, jejich zástupci jsou šanta (Nepeta), čistec (Stachys), máta, mateřídouška, šalvěj, dále hvězdnice (Aster), krásenka (Cosmos) či třapatkovka (Echinacea) s bělotrnem (Echinops). A ty nakrmí nejen včely, ale i vaše oči!

Vytáčení medu

Stejně zajímavé a vzrušující jako práce a život včel je i vytáčení medu. Koncem května vzniká světlounký med květový pocházející z nektaru rostlin.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Další generace. Dcerka Ema z úlu vytahuje dřevěné rámky a kontroluje plásty i včely.

V červenci Blanka vytáčí tmavší med lesní neboli medovicový. Ten včely vyrábějí z medovice - sladké lepkavé šťávy, kterou vylučují mšice. Ano, i mšice jsou k něčemu dobré!

Postup získávání medu není složitý, vyžaduje však cvik a hlavně klid. Po otevření úlu se nejdřív zkrotí nervózní včelstvo dýmem z kuřáku.

„Na jaře jsou holky hodný, ale čím blíž k zimě, tím jsou vzteklejší a zásoby si hlídají urputněji,“ prozrazuje zkušená včelařka.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Ometení. Vosková vrstvička chrání zakonzervované zásoby medu. Než se plásty vloží do medometu, ometou se od včel a odvíčkují.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Osvěžení. Než Blanka rámky s plásty vrátí, opláchne je čistou vodou. Voda včelám naředí potravu i ochladí prostor úlu.

Pak se pomocí rozpěráku uvolní a vytáhnou rámky a zkontrolují plásty. To hravě zvládá i Blančina dcera Ema, která mamince ráda pomáhá a s přehledem už rozpozná včelí královnu, trubce i mladušku od starší dělnice.

Plásty s typickými šestibokými buňkami, v nichž se vyvíjejí larvičky, schraňuje se v nich pyl a zraje med, budují včely stavitelky na tzv. mezistěnách, jakýchsi šablonách usnadňujících včelám práci, které si Blanka nechává vyrábět z vlastního vosku.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Ozdoba zahrady. Blanka používá klasické nástavkové úly. Stojí dostatečně daleko od míst, kudy se nejčastěji prochází.

Po vytažení z nástavku se plásty od včel ometou. Ema z nich rychle seškrábe vosk, jímž včely víčkují buňky vyplněné medem, a vloží je do medometu, odkud za pár chvil začne vytékat zlatavý med s úžasnou vůní a chutí. Než Blanka vrátí plásty v rámcích do úlu, opláchne je vodou, aby osvěžila včely i prostředí, ve kterém žijí a pilně pracují.

Mají se u vás včely dobře?

Odpovíte-li aspoň na tři otázky kladně, můžete si gratulovat. Ve vaší zahradě nacházejí včely ideální podmínky pro práci i k životu.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Sladká odměna. Ať už med květový, nebo medovicový, oba kouzelně voní i chutnají. Věděli jste, že správně vytočený med se nikdy nezkazí?

Na oplátku se s vámi podělí o medové zásoby a zajistí dobrou úrodu.

  • Rozkvétají u vás časně zjara dříny, jívy nebo šafrány?
  • Líbí se vám rostliny s modrými, žlutými a fialovými květy?
  • Jsou vám domácí květiny s jednoduchými květy milejší než ty exotické a plnokvěté?
  • Používáte svazenku či pohanku jako zelené hnojení?
  • Máte v zahradě jezírko s mělčinou nebo alespoň pítko pro ptáky?
  • Zahradničíte bez používání insekticidů?

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Související témata:

Výběr článků

Načítám