Článek
Trh s vánočními stromky podléhá módě jako všechno ostatní. Nabízí a prodává se samozřejmě to, o co je největší zájem. Letos to podle obchodníků budou hlavně stříbrné smrky, které se vracejí na výsluní po několika letech nadvlády jedlí, dále jedle, borovice lesní a borovice černé. Po klasických smrčcích příliš velká poprávka není.
Stromky z plantáží
Přes devadesát procent vánočních stromků se pěstuje na plantážích. Nejrychleji doroste borovice, dá se těžit už ve čtvrtém či pátém roce. Stříbrný smrk pro vánoční stojan „dospěje“ v šestém až sedmém roce a jedle za sedm až deset let. Plantáže musejí být ohrazeny, aby stromky nepoškozovala vysoká zvěř. Malé sazenice se navíc ošetřují repelenty, aby je neokusovali zajíci.
Jestliže nám v obchodě neseřízli stromek při koupi, měli bychom kmínek aspoň o pár centimetrů zkrátit sami – kvůli tomu, aby mohl lépe přijímat vodu. Pak ho umístíme do stojanu, volíme takový, do kterého lze nalít vodu. Vodu pravidelně doplňujeme, můžeme do ní přidat i výživu pro řezané květiny. Neuškodí, když větvičky občas postříkáme vodou z rozprašovače, pokud nám to dovolí použité dekorace. Zdravý stromek ve stojanu s vodou v pokojové teplotě vydrží minimálně tři týdny, aniž by začal opadávat.
Stromky v kontejnerech
V nákupních centrech se v kontejnerech většinou prodávají smrk omorika (Picea omorika) a smrk pichlavý (Picea pungens glauca). Za stromek vysoký od 60 do 100 cm zaplatíte cca 199 Kč. Obchodníci však mnohdy využívají toho, že někteří lidé dávají přednost stromkům v kontejnerech, protože mají pocit, že tím chrání přírodu. Můžete se tedy setkat i se stromky, které byly do kontejneru přesazeny z volné půdy. Většinou vás zarazí to, že stromek je vzhledem k velikosti kontejneru, a tudíž velikosti kořenového balu neúměrně vysoký.
Pokud si kontejnerovaný smrček koupíte, musíte ho na pokojovou teplotu postupně přivyknout: několik dní ho nechte třeba v garáži, pak ho na pár dní přeneste do nevytápěné chodby nebo na schodiště a teprve potom do pokoje. Po Vánocích postupujte obdobně – postupně stromek přivykejte na chlad. Rozhodně ho po Silvestru nesmíte vystrčit rovnou ven na mráz.
Chyba jako výhoda
Většinou hledáme stromek krásně rostlý, s pravidelně rozmístěnými větvemi. Ale stromek, který má větve na jedné straně výrazně kratší, může mít i velkou výhodu – lze ho postavit blíž ke zdi. S podobným nápadem letos přišla jedna firma vyrábějící umělé vánoční stromky, a tak jsou v jejich nabídce poloviční stromky. Zepředu mají krásně husté větve, ale druhá polovina větví chybí. Kdo ví, možná se časem dočkáme i živých stromků, které budou záměrně pěstovány tak, aby byly dekorativní jen z jedné strany. Koneckonců málokdo staví vánoční stromek doprostřed místnosti.