Článek
Vytvořit rozlohou největší bludiště v republice není jednoduchá záležitost. Majitel Miloslav Borek jeho projekt připravoval čtyři roky.
Předně bylo potřeba najít dostatečně velký pozemek, který bude navíc v rovině. Pak musel sehnat dostatečné množství stromů přibližně stejného stáří a tedy i velikosti. Pro potřeby bludiště hledal zhruba dvoumetrové kultivary.
V Praze je největší tújové bludiště v České republice.
Nějaký čas zabralo i jejich vysázení podle předem připraveného a přesně rozkresleného plánu, jenž si majitel sám vymyslel.
Výsledkem je bludiště rozprostírající se na úctyhodné ploše 1900 čtverečních metrů.
| Věděli jste, že bludiště není labyrint? |
|---|
| Termíny bludiště a labyrint bývají často považovány za synonyma. Ve skutečnosti je mezi nimi důležitý rozdíl. Bludiště je navrženo tak, aby jím vedla spousta různě se větvících cestiček, z nichž většina má slepý konec. Labyrint je naproti tomu navržen tak, že od začátku k cíli prochází návštěvník jen po jediné cestě, která se rozličně klikatí. Jinými slovy, bludiště lze chápat jako výzvu, kterou má člověk zdolat svým intelektem a umem. Labyrint je odjakživa vnímán spíše jako prostředí pro meditaci, zklidnění i sebepoznání. Tím, jak člověk labyrintem prochází, ponořuje se v myšlenkách hlouběji a hlouběji do svého nitra. nes |
Bludiště tvoří dva druhy tújí, Thuja plicata Aurea a Thuja plicata Zebrina. „Podle zahradníka, který mi túje sázel, je to prý malý zázrak, že se mi podařilo sehnat tolik kusů najednou,“ řekl Novinkám Miloslav Borek.
Péče o túje není nijak složitá. Dvakrát do roka se stříhají, a to v letních měsících, tedy v červenci a srpnu. Důležité je také odplevelování.
„K tomu nám pomáhá mulčovací kůra. Té jsme sem navezli zhruba dva kamióny. Máme tady také kapkovou závlahu. Ta je tu ale jen pro jistotu, protože tady je i díky kůře vlhkost dobrá,“ popsal Miloslav Borek.
