Článek
Šneci a slimáci jsou sice žraví, ale jsou také vybíraví. Křehké šťavnaté listy bohyšek, straček, chryzantém nebo mladých rostlinek před nimi nikdy nejsou v bezpečí. Naopak listů s drsným, chlupatým či voskovitým povrchem si nevšímají. Vyhýbají se rovněž rostlinám jedovatým a těm, které po rozdrcení vylučují esenciální oleje, jako jsou např. levandule, máta, santolina, pelyněk.
Rezistentní neznamená imunní
Imunní k nájezdům plžů jsou snad jen stromy. Přesto dobrou zprávou je, že také spousta běžně pěstovaných zahradních trvalek velmi dobře odolá plžím útokům. Které to jsou?
Jarmanka (Astrantia) - nenáročná trvalka pro těžší, vlhké půdy ve stínu. V létě ji zdobí charakteristická květenství s límcem papírovitě tenkých listenů. Barvy přecházejí od bílé a zelenkavé přes růžovou až po temně purpurovou. Půvabné jsou i trsy zubatých listů s dlouhými řapíky. Drátovité lodyhy dorůstají do výšky 40 až 90 cm. Vysemeňuje se.
Čechrava (Astilbe) - oblíbená trvalka na vlhká, slunná stanoviště s úrodnou půdou. Ve stínu toleruje sušší zeminu. Nadýchané laty drobných bílých, růžových, purpurových či červených vonných kvítků se podle druhu a odrůdy objevují od časného léta do podzimu. Výška je proměnlivá, od 15 do 120 cm. Nové rostliny získáme dělením.
Dračík (Penstemon) - bohatě kvetoucí rostlina preferuje úrodnou, dobře provzdušněnou půdu na plném slunci. Některé dračíky na zimu vymrzají anebo vyžadují zimní kryt. Trubkovité květy vyrůstají v hroznech na vzpřímených, 30 až 100 cm vysokých lodyhách s úzkými listy. Nakvétá od léta do podzimu. Po odkvětu sestřihneme.
Mnohokvět (Kniphofia) - tato trvalka tvoří husté trsy řemenitých, někdy trávě podobných zelených až namodralých listů. Na silných stvolech se nesou slonovinově bílé, žluté, oranžové, červené či zelenkavé husté hrozny vykvétající odspodu. Postupně mohou měnit barvu, čímž vznikají dvoubarevná květenství. Některé na zimu zatahují, jiné jsou stálezelené.
Podzimní sasanky (Anemone x hybrida) - půvabná okrasa pozdně letního až podzimního záhonu miluje vlhké humózní půdy na slunci či v polostínu. Nesnáší zimní přemokření. Na vhodném místě se značně rozrůstá. Listy jsou zubaté, na rubu jemně chloupkaté. Sněhobílé či růžové květy zdobí zelenožluté očko. Měří až 1,5 m, hodí se před keře.
Sápa Russelova (Phlomis russeliana) - u nás poměrně vzácná chloupkatá trvalka, které se daří na slunečném i polostinném stanovišti s živnou, dobře drenážovanou půdou. Tato rostlina má neobvyklou stavbu a citronově žluté přilbovité květy, které se otevírají od jara do podzimu. Listy jsou velké, sytě zelené. Dorůstá do 100 cm výšky a 80 cm šířky.
Zkuste i jiné rostliny
Které rostlinky ještě můžeme zasadit bez vážnějšího rizika, že je slimáci sklidí? Čemeřici (Helleborus), čistec vlnatý (Stachys byzantina), dlužichy (Heuchera), kakosty (Geranium), kontryhel měkký (Alchemilla mollis), kosatce (Iris), mák východní (Papaver orientale), oměje (Aconitum), orlíčky (Aquilegia), plicníky (Pulmonaria), pryšce (Euphorbia), rozchodníky (Sedum), rozchodníkovce (Hylotelephium), růže, zběhovce (Ajuga).
Rady a tipy
Trvalky správně hnojíme. Přehnojení způsobí růst vytáhlých křehkých výhonů a listů, které pro plže představují delikatesu.
Dobré je zalévat zahradu spíše po ránu než navečer, aby přes den stačila oschnout, protože slimáci, kteří vylézají v noci, vlhko milují.
Půdu pravidelně kypříme, abychom zničili slimáčí vajíčka, která často najdeme v hroudách a dutinách těsně pod povrchem země.
Podporujeme přirozené nepřátele plžů, jakými jsou různí ptáci, žáby, ještěrky, ježci. Chovat bychom mohli i párek kachen. Vystavíme pro ně vhodné úkryty a vysadíme atraktivní rostliny.
Plže nachytáme na tzv. obětní rostliny (např. šťavnatý salát, aksamitník, petúnie), které od oblíbených trvalek odvedou jejich pozornost do doby, než je posbíráme.