Článek
Obří úbory kaktusovité jiřinky v nádherném kaštanově červeném odstínu mají jazykovité květy stejně zašpičatělé jako listy ornamentální trávy za nimi, a právě proto si spolu tak dobře rozumí. Kromě toho vzájemně barevně kontrastují. Kdyby tráva neměla bílé proužky, efekt by nebyl ani z poloviny tak dokonalý. Na snímku je panašovaná trsť rákosovitá (Arundo donax) Variegata, kterou u nás pěstujeme jako přenosnou rostlinu. Jako mrazuvzdorná alternativa se nabízí odrůda ozdobnice čínské (Miscanthus sinensis) Variegatus.
Dominanta s něžným doprovodem
Impozantní centrální prvek záhonu vytváří jednoletý skočec obecný (Ricinus communis), který téměř tropickou bujností narůstá do výšky okolo 2 m a přibližně stejné šířky. Koncem léta se zdobí měkce ostnitými červenými plody. Pozor ale, všechny části této krásné rostliny jsou toxické! Určitě ji nevysazujte na zahradě, ve které si hrají malé děti! Mohutnost javoru nebo palmě podobných vínových listů dokonale vyvažují jemné růžové krásenky (Cosmos bipinnatus), luštěnice (Cleome spinosa) a vousaté klásky dochanu vlnatého (Pennisetum villosum).
Rozverné trio
Hravě a zároveň elegantně vypadá tato sestava. Vpředu nakvétá od léta do časného podzimu dračík (Penstemon) v signální růžové barvě. Tato sympatická trvalka u nás může vymrzat, mnohdy nepomůže ani izolační nastýlka. K jeho typicky náprstníkovitým květům se z výšky až 1,5 m sklánějí zářivě oranžové turbany lilie tygrované (Lilium lancifolium), jejíž cibule vyžadují kvalitní drenáž. Vzadu se svými purpurovými listy chlubí ruj vlasatá (Cotinus coggygria) Royal Purple, kterou lze podle potřeby regulovat řezem.
Souhra blízkých odstínů
Nikde není psáno, že za poutavými kombinacemi stojí výhradně ostré kontrasty barev. Jak je vidět na snímku, jiřinky mají jen o pár odstínů světlejší nachovou barvu než sousední laskavec latnatý (Amaranthus paniculatus) Marvel Bronze, přesto spolu tvoří nepřehlédnutelný pár. Trik spočívá v nápadném rozdílu mezi květenstvími. Zatímco jiřinky nesou obyčejné jednoduché úbory, laskavec předvádí své extravagantní vzpřímené klasy. Když rostliny vysadíme na slunce a pravidelně je zaléváme, pokvetou několik měsíců.
Moře temperamentu
Spojením květů s dekorativními listy vznikne skoro vždycky úchvatná podívaná, zvlášť vyzařují-li jejich zástupci stejnou energii, jakou mají svítivé úbory aksamitníků (Tagetes) v pomerančovém odstínu a pěkně strukturované, řepově červené listy kopřivěnky (Solenostemon scutellarioides), nazývané také africká kopřiva, koleus či pochvatec. Rostliny jsou citlivé na mráz, oběma vyhovuje místo na slunci a vlhčí, propustná půda. Pokud kopřivěnku nenecháme vykvést, udrží si kompaktní vzrůst.
Všimli jste si?
Pozornému oku jistě neušlo, že všechny ukázkové rostlinné kompozice mají jedno společné: purpurovou barvu. V záhonu působí tajuplně, výstředně, poutá pohledy a snadno se kombinuje s širokou škálou barev. Pro odvážné kombinace je jako stvořená.
Tři pravidla: |
---|
BUĎTE ODVÁŽNÍ. Že byste k sobě nikdy nedali růžovou a červenou nebo fialovou s oranžovou? A přitom takové kombinace v záhonu vytvářejí často nezapomenutelné akcenty, které se stávají inspirací pro ostatní. Nebojte se být tvořiví! Pokud dodržíte zásadu „správná rostlina na správném místě“, nemůžete nic pokazit. |
MÉNĚ ZNAMENÁ VÍCE. Nikoli skrovný počet rostlin, těch by na záhoně mělo být dost, aby vypadal patřičně bujně, ale méně druhů, které raději v určitých intervalech zopakujte, což záhonu dodá celistvost a dynamiku. Dbejte také na to, abyste záhon odvážnými kombinacemi nezahltili. |
ZMĚNA JE ŽIVOT. Když letos ke svým oblíbeným trvalkám vysejete zářivé aksamitníky, neznamená to, že tam musejí být příští rok znovu. Začátkem každé nové sezóny mějte připravenou obměnu. Nahraďte je třeba stejně vzrůstnými a barevnými sluncovkami, efekt bude podobný a přece jiný, takže v záhonu ani v zahradě už nuda rozhodně hrozit nebude. |