Hlavní obsah

Tři sta let starý cykas má vzácně větve, podpírají je patníky

Cykasy patří mezi nejstarší živé organismy na světě. Jsou to nahosemenné rostliny, pro které nebývá typické, že by jim rostly větve. V indickém Saháranpuru ale už 300 let roste jeden, který větve má. A ne ledajaké. Díky úctyhodnému stáří rostliny jsou mohutné a těžké. Aby si zelený kmet ulevil, podpírají je lidé sloupky podobnými patníkům.

300 let starý cykas má vzácně větve, podpírají je patníkyVideo: AP

Článek

Tento pozoruhodný exemplář roste v zahradnickém experimentálním a školicím centru v Saháranpuru, ve státě Uttarpradéš. Odborníci odhadují stáří rostliny na přibližně 300 let. Za tu dobu nejenže přežil množství historických proměn Indie, ale navíc má jeden mimořádný rys: větve.

Větvení je u cykasů extrémně vzácné. Běžně totiž vyrůstají z vrcholu kmene pouze jednotlivé růžice listů a samotná rostlina připomíná spíš palmu než strom. Mezi palmy ovšem nepatří, jakožto nahosemenné mají blíže k jehličnanům.

„Obvykle jsou cykasy, které vídáme v parcích nebo úředních budovách, bez větví,“ vysvětluje zahradní inženýrka Poonam Singh Yadavová v reportáži indické agentury PTI. „Jediný exemplář s větvemi je v Indii k vidění pouze v tomto centru, a proto sem za ním z celého světa přijíždějí odborníci, kteří se cykasy zabývají,“ říká.

Pět větví, které se dále dělí

Strom prošel pečlivým odborným průzkumem. Ze studie indických vědců Praveena Kumara Agrawala a Masooda Akhtara mj. vyplývá, že jde o druh Cycas sainathii R.C. Srivas. Hlavní kmen měří na výšku 1,5 metru a průměr činí 2,7 metru. Z něj vyrůstá hned pět větví, které se na koncích ještě dále dělí. A pro úplnost dodejme, že jde o samičí rostlinu.

Mohutné větve ovšem způsobují rostlině potíže. Kvůli své váze se s postupem času sklánějí k zemi a hrozí, že se ulomí. Proto zaměstnanci zahrady přistoupili k jednoduchému, leč účinnému řešení: pod každou z nich umísťují cementové podpěry, které připomínají patníky. „Jakmile vidíme, že by některá větev mohla spadnout, okamžitě pod ni umístíme betonový sloupek, který ji drží a brání poškození,“ říká Yadavová.

Unikátní cykas ze Saháranpuru není jen botanickou zvláštností, ale i svědkem dějin – žijícím artefaktem pamatujícím období tzv. Mughalské říše, který přežil staletí díky péči lidí. Jeho existence navíc připomíná, že i mezi rostlinami se občas objeví výjimky, které nedodržují pravidla, a že je zajímavé je zkoumat, ale především je chránit.

Mughalská říše

Mughalská (někdy také mogulská) říše se rozkládala na území dnešní Indie, Pákistánu, Bangladéše a částečně i Afghánistánu. Jejím zakladatelem byl turkický náčelník Babur a trvala od roku 1526 do 1857. Mezi panovníky mughalské říše patřil i mogul Šáhdžahán, který pro svou zemřelou ženu nechal v Ágře v první polovině 17. století postavit hrobku Tádž Máhal.

Anketa

V obchodech lze objevit cykas japonský. Máte jej doma?
Ano
20,7 %
Ne
79,3 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 1727 čtenářů.

Výběr článků

Načítám