Článek
V rámci svých čtyř stěn totiž připraví maximálně vhodné podmínky, čímž značně uspíší humifikační pochody. Mikroorganismy a bezobratlí živočichové, kteří jsou součástí humifikace, mají v kompostéru optimální podmínky, takže rozloží mrtvou organickou hmotu podstatně dřív než v přírodě.
3 jednoduchá pravidla
S kompostováním můžete začít kdykoli během roku. Stačí si pořídit kompostér a dodržovat základní pravidla:
- Kompost musí mít kontakt s půdou. Volné dno umožní přístup užitečným mikroorganismům, červům a žížalám.
- Kompost by neměl být na přímém slunci, větru nebo dešti. Kompostér proto musí mít víko nebo stříšku.
- Ke kompostéru byste měli mít pohodlný přístup celoročně, nejlépe po zpevněné cestě.
Jak kompostovat
Odpad můžete rozdělit do dvou skupin: Měkký a vlhký zelený (posekaná tráva, plevel, drny, listí, popel ze dřeva, zbytky ovoce a zeleniny, hnůj, močůvka) je bohatý na dusík. Suchý a tvrdý hnědý odpad (větve, piliny, hobliny, kůra, papírové kapesníky, ubrousky) zase na uhlík.
Jestliže máte malou zahradu, postačí pevný a kompaktní kompostér K 390, který pojme až 400 litrů biomasy. Horní víko je opatřeno ventilem pro regulaci proudění vzduchu, spodní části má dvoje praktická dvířka pro snadné odebírání hotového humusu.
Na spodek kompostu založíte vzdušnou vrstvu hnědého odpadu asi do výše 15 cm. Ten umožní provzdušnění a odtékání přebytečné vody. Na ni přijde tenčí vrstva zelená, vysoká asi 5–7 cm. Vrstvy střídáte a můžete je proložit i zbytky pečiva, kávovou sedlinou, použitými pytlíky od čaje, skořápkami vajec a ořechů. Čím pestřejší složení, tím kvalitnější výsledný humus.
Aspoň jednou za měsíc promícháte „hnědé“ se „zeleným“ kvůli provzdušnění. Jestliže jste kompost správně založili, začne se do dvou dnů zahřívat činností mikroorganismů. Horká fáze dosahuje teploty více než 50 °C a trvá řádově dny až týdny. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, při níž se likvidují zárodky chorob. Po tu dobu musíte kompost zásobovat dalším materiálem, protože bude tlením sesedat. Jestliže se hmota správně nezahřívá, je třeba ji zalít nebo přidat materiál. Pokud chcete proces kompostování urychlit, zpracujte větve v drtiči nebo štěpkovači, případně přidejte zralý kompost nebo chlévský hnůj.
Čerstvý kompost tak vznikne už za dva měsíce. A když dodržíte správný postup a vydržíte přibližně rok, získáte z odpadu prsť: nejúrodnější a přirozeně prohnojenou zeminu, která bude krásně vonět lesem. Pak už jen stačí zapravit ji mělce do půdy. Přibližně dvoucentimetrová vrstva dodá zemině výživu na celý další rok.
Pokud pěstujete víc ovoce a zeleniny, případně obhospodařujete větší ploch, oceníte bytelný a stabilní kompostér K 700, do něhož se vejde až 720 litrů biomasy. Kónický tvar umožňuje snadné ukládání odpadu. Horní víko má panty pro otevírání a otočný ventil
Co do kompostéru rozhodně nepatří
- Kosti, odřezky masa, kůže, stolní oleje a tuky
- Rostliny napadené chorobami, větve z tújí, pecky a slupky z tropického ovoce
- Popel z uhlí a cigaret
- Exkrementy masožravých zvířat a lidské, pleny
- Plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, chemicky ošetřené materiály, potištěný papír
Jaký kompostér vybrat
Kompostovat lze v kompostovacích boxech či kompostérech. Minimální objem má být 0,5 m3, aby došlo k dostatečnému prohřátí celého objemu a tím k likvidaci škůdců. Podmínkou je dobrý přístup, abyste mohli kompost překopávat a snadno vyvážet kolečkem. Daří se mu v polostínu, přímé slunce ho příliš vysušuje.
Jaký kompostér byste měli vybrat? Ideálně kvalitní, vyrobený z vysokohustotního polyetylenu. Ten totiž nejlépe odolává mrazu a nekroutí se na sluníčku. Šikovný je také otočný ventil, kterým můžete regulovat přívod vzduchu a tím podle potřeby určovat rychlost rozkladu. Na tvaru kompostéru nezáleží, kvůli působení vzduchu jsou však důležité ventilační otvory na všech stranách a horní odklápěcí víko pro rychlé doplnění dalšího odpadu. Praktická boční dvířka pak umožňují snadné odebírání hotového humusu.
Jste-li příznivci klasického kompostování, přestavuje potom ideální řešení jednoduché, otevřené stavebnicové silo S 650, jež pojme až 650 litrů biomasy. Velmi rychle se v něm tvoří například kompost z posekané trávy.
