Tajemné tulipány

Cibule je záhadná sama o sobě. Když bílou dužnatou zásobárnu živin chráněnou rezavými sukýnkami palistenů zasadíme do půdy, vyroste z ní jakoby lehce a bez úsilí květ. I když podle obrázku na sáčku nebo u oddílu v polici zahrádkářského obchodu tušíme, jaký bude, skutečnost nás přece jen vždy zasáhne krásou barev a svěžestí.

Plané tulipány se nejprve objevily na náhorních planinách severu Číny, horských oblastí Kašmíru a stepí Turkmenistánu. Odtud se do dalších zemí Východu, ale i na jih Itálie, Francie a také do severní Afriky dostaly prostřednictvím ptáků. Ti jejich semínka sezobnou – a vyloučí v jiné části světa. Stejně tak je přenášejí divoká zvířata ve své srsti. V případě tulipánů to byli po staletí hlavně divocí koně a velbloudi, kteří přispěli k pozoruhodnému putování tulipánů zhruba po 40. rovnoběžce kolem téměř půlky zeměkoule.

Do Evropy se dostaly první plané tulipány v tornách účastníků křížových výprav do Palestiny. Z bojů za osvobození Kristova hrobu si v 11. a 12. století přiváželi nejen četné šrámy, ale také cibulky rostlin, jejichž květy je cestou velmi zaujaly.

Pro svou výjimečnou krásu však začaly být tulipány oceňovány až v 15. a 16. století v Turecku. Sultáni, vládci osmanské říše, která tehdy zahrnovala nejen Malou Asii, ale také Sýrii, Sinajský poloostrov, Egypt, Palestinu, severní Afriku a další oblasti, spravovali svá území železnou rukou, ale byli také velkými milovníky květin.

Dobyvatel Mohamed II. pátral po tulipánech ve všech zemích, jimiž projel, a také velitelé jeho vojsk přiváželi plané rostliny, které byly bez ohledu na výdaje a obtíže přenášeny do speciálně upravovaných zahrad.

Tulipány

Holandsku se říká země tulipánů. Je tomu tak nejen kvůli příznivému přímořskému klimatu, ale i proto, že právě v této oblasti se usídlili některé pro tuto květinu důležité osobnosti. Jednou z nich byl křižák, rytíř Martena, který si přivezl do své zahrady ve Frísku (dnes západní část Nizozemí a východ Německa) spoustu cibulek. Rozmnožené pak předával svým známým, kteří tyto „panské“ rostliny šířili dál.

Další mužem, díky němuž připutovaly barevné zvonce na sever, je vídeňský botanik Charles de l´Ecluse, známý jako Clusius. Na pozvání velvyslance rakouského císaře a českého krále Ferdinanda I. přicestoval do zahrady tureckého sultána Sulejmana v Adrianopolu (dnes Edirne). Získal zde několik cibulek těch nádherných rostlin pojmenovaných odvozeně od názvu turbanu (talban) tulipan.

Clusius, správce Císařské botanické zahrady, dar nepromarnil. Koncem 16. století opustil Vídeň zmítanou náboženskými problémy a stal se ředitelem botanické zahrady v nizozemském Leidenu. S sebou přivezl (nebo propašoval?) vzácnou kolekci tulipánů. K původním cibulkám z Turecka totiž získával od obchodníků putujících většinou z Istanbulu (Cařihradu) další a jednotlivé druhy mezi sebou křížil, až získal poměrně rozsáhlou sbírku.

V Leidenu opatroval své tulipány za vysokou cihlovou zdí a ostatním botanikům a váženým občanům města je jen ukazoval. Čas od času byl prý požádán, zda by své cibulky, z nichž vyrůstaly tak nádherné květy, nerozdělil. Ale Clusius stále odmítal, až se cena jeho sbírky vyšplhala do neuvěřitelné výšky. Jeho význam pro nizozemské tulipány tedy tkví i v tom, že o ně svým tajnůstkářstvím a skrblictvím vzbudil obrovský zájem. Až mu jedné noci celou jeho vzácnou sbírku vyryl zloděj. Nebyl nikdy dopaden, ale obchod s cibulemi byl odstartován...

V 17. století byly tulipány nejdražšími rostlinami na trhu, jedna stála celé jmění. Mnohé si do své sbírky zakoupil i princ Fridrich Jindřich Oranžský, který byl holandským místodržícím. Jeho nevlastní bratr Mořic Oranžský obklopil svůj zámek Binnenhof v Haagu zahradou s mnoha loubími. V zeleni živých plotů byla vystříhána okna, jimiž se při procházkách mohl kochat tulipány a dalšími květinami, umístěnými na slunném dvoře s fontánou.

Tulipány

Tulipány jsou krásné v záhonech velikých zahrad, kde tvoří barevně odlišné pruhy, okouzlí i ve změti, připomínající perský koberec. Nejpůsobivější jsou ale kombinované se zelení trávy, keřů i květin, které zjara své barvy ještě skrývají. Pokud jde o botanické tulipány, mohou zůstat na místě i několik let. Po odkvětu totiž zatahuje tulipán své síly opět do cibule. Ne však už do té staré, vyčerpané, ale do nové, kterou po uplynutí určité doby chladu vytáhne sluníčko zase na záhon.

Tulipány potřebují propustnou půdu a zejména v době květu hodně slunce. Tam si je vyhledají včely, opylí je, a semena se mohou rozvíjet. Jakmile dozrají, vysypou se z tobolek. Vyklíčí rostlinky, jejichž kořínky zatáhnou cibulku pod zem. A koloběh, naznačený v předchozím případě, se opakuje.

Pokud jste se rozhodli pěstovat speciální odrůdy a hybridy tulipánů, měli byste je po důkladném „zatažení“ a seschnutí nadzemní části vydobýt ze země, uložit na chladném, suchém a vzdušném místě – a na podzim opět zasadit. Jinak ztrácejí barvu i velikost.

I když jsme zvyklí hlavně na časné jarní kvetení tulipánů, budeme-li věnovat pozornost textům, které cibulky doprovázejí, nebo se poradíme s odborníkem, pokvetou nám na zahradě postupně několik měsíců.

Tulipány lze členit do sedmi skupin a v nich pětačtyřiceti podskupin. Nemá cenu je všechny vyjmenovávat, v některých jsou historické kultivary nebo zas ty, jimž by se v našich podmínkách opravdu nedařilo. A tak si připomeňme alespoň základní varianty.

Do první skupiny raných, tedy již v březnu kvetoucích, patří Kaufmannovy tulipány v červených, žlutých i krémových tóninách. Časné jsou i tulipány Triumf s dlouhými stonky (60 cm) a zvláště trvanlivými květy. V následujícím období se otevírají žluté Mendelovy tulipány a v květnu až červnu Darwinovy hybridy s velkými květy, například „Beauty of Apeldorn“ nebo „Apricot Beauty“. Mezi pozdně kvetoucí se řadí známá odrůda „Qeen of Night“ s tmavě vínově červenými květy, ale i mnoho páskovaných kultivarů, vzniklých křížením Darwinových tulipánů.

V dubnu až květnu se ze země vynoří také něžné liliokvěté tulipány s prohnutými zašpičatělými okvětními lístky - populární je například „Ballade“ nebo „White Triumphator“, a tulipány třásnité, které reprezentuje „Blue Heron“.

Okouzlující jsou rovněž papouškovité tulipány, jako jsou „Texas Flame“, „Blue Parrot“ a mnohé další.

Na několik podskupin lze dělit i botanické tulipány, vhodné ke zplanění, z nichž nejznámější je bezpochyby „Červená Karkulka“. Pokud se pěstování tulipánů stane pro někoho koníčkem, opravdu se nudit nebude.

Marie Rubešová, Chatař a chalupář