Článek
Obdélníková zahrada o výměře 100 m2 patří k jednomu z řadových domků v nové berounské zástavbě. Krajinářská architektka Martina Forejtová z ateliéru Land05 se vyrovnala nejenom s úzkým formátem parcely 6 × 18 m, ale i s převýšením 3,5 m. Požadavek investora byl přitom jednoznačný: žádné schody!
Bez schodů a nenáročná na údržbu
„Rodinný dvoupodlažní dům má totiž tak úzká vnitřní schodiště, že se jimi nedají stěhovat větší kusy nábytku, např. klavír. Proto majitel požadoval zpřístupnit dům přes zahradu. Bylo jasné, že zahradničit na tak strmém terénu by bylo obtížné, proto jsme se shodli na konceptu zeleně nenáročné na údržbu. Důležité pro nás bylo, aby zahrada byla atraktivní z horních ložnic, odkud ji má celá rodina jako na dlani,“ přibližuje zadání architektka.
Malá, strmá, úzká…
Velmi svažitá zahrada se dá přehlédnout z oken domu a terasy jako vystavené malířské plátno. Organické tvary záhonů dávají opticky vyniknout pravidelnému obdélnému tvaru parcely. Svah je členěn třemi kamennými zídkami, vysokými právě jen tak, aby se na ně dalo posadit.
„Je to osvědčený trik, jak opticky potlačit nežádoucí pravidelnost obdélného pozemku. Kdo vystoupá prudkým svahem zahrady, je na jejím konci odměněn měsíčními jahodami, které plodí celé léto,“ vysvětluje architektka.
Dispozice domu se přizpůsobila smrku
Zelené peřeje travin
Základním prvkem konceptu jsou okrasné traviny. Převládá dochan (Penisetum alopecuroides), který roste v hustých trsech na svazích po obou stranách pozemku.
„Dochan i Miscantus, který je tu také vysazený, mám ráda i pro jejich dynamičnost. Kdykoli zafouká vítr, dají se do pohybu a připomínají peřeje,“ vysvětluje autorka projektu.
Různobarevná po celý rok
Na obou stranách dřevěné terasy jsou tvarované živé ploty z habrů, clonící pohledy od sousedů. V porostech okrasných travin vysadila architektka ještě několik dřevin, které se na podzim atraktivně zbarvují: převislá bříza dozlatova, muchovník dočervena, svída doruda, javor babyka dožluta, nápadně kvetoucí komule Davidova (tzv. motýlí keř) se stříbřitě plstnatými listy, perovskia se svými modrofialovými květy připomíná levanduli.
Zídky jsou osázené osvědčenými, odolnými a efektními rostlinami: mateřídouškou, šalvějí, třapatkou a šuškardou.
Budete-li nuceni řešit podobně problematický pozemek, má pro vás architektka několik strategických rad, které vám v řešení pomohou.
Jak dosáhnout roviny ve svažité zahradě?
První variantou jsou opěrné zdi. Ty jsou sice finančně nákladnější, zato nabízejí mnoho možností využití. Snadno do nich zakomponujete osvětlení nebo je využijete pro pěstování ovocných stromů ve tvaru palmeta.
Navíc struktura kamene nebo betonu vytvoří v zahradě jedinečnou atmosféru. Druhou cestu představuje svahování. Je to sice finančně méně náročná varianta, limitováni jste ale prostorem, zejména v malých zahradách.
Na co si u zahrady ve svahu dát pozor?
Musíte počítat s případnou erozí a zohlednit místní odtokové poměry. Architektka proto používá často zpevnění biotechnickým opatřením, např. ve formě kokosových rohoží. Kokosová rohož drží svah do doby, než se zde rozrostou rostliny, které pak svah zpevní svými kořeny a rohož se postupně rozpadne.
Obecné pravidlo ale neplatí, vždy záleží na konkrétním pozemku a jeho sklonu. Jedná-li se o velmi prudký svah, dobře poslouží i technické zpevnění geomřížemi. Dalším příkladem, který pravděpodobně znáte ze zpevňování hrází rybníků, jsou dřeviny, které dobře koření. Dřeviny navíc poskytují příjemný stín v parných letních dnech.
Mají zahrady ve svahu nějaké výhody?
Zahrady ve svahu často disponují dechberoucími výhledy. Jižní nebo jihozápadní orientace je navíc vhodná pro ovocné dřeviny. Právě výhledy mohou být určující pro rozmístění jednotlivých funkcí v zahradě.
Svažitou, a navíc úzkou zahradu v Berouně u řadového domu architektka řešila zídkami i svahováním. Výhled na zahradu z obývacího pokoje v podstatě nahrazuje obraz a funguje jako takové celoročně proměňující se malířské plátno.
Co ještě při zakládání zahrady respektovat?
Jednotlivé funkce (plácek pro děti, terasa s jídelním stolem, bazén a další) by se neměly vzájemně rušit. Zároveň si ale uvědomte, že běhat celý den po zahradě nahoru a dolů - ať už ve svahu, nebo po nášlapech či schodech - vás snadno a rychle otráví. Proto jednotlivá místa doporučujeme umísťovat v logické návaznosti anebo v bezprostřední blízkosti k domu.
O architektce:
Martina Forejtová je autorizovanou krajinářskou architektkou a zakladatelkou ateliéru Land05. Vystudovala obor Zahradní a krajinářská architektura na zahradnické fakultě v Lednici na Moravě při Mendelově univerzitě v Brně.
V roce 2001 absolvovala studijní stáž na Wageningen University v Nizozemí. Je členkou multioborových projekčních týmů řešících urbanistická zadání a městské strategie. Zasedá mj. v porotách architektonických soutěží a sama se účastní národních i mezinárodních architektonických soutěží a workshopů.