Článek
Nejprve si odpovíme na několik otázek, abychom si ujasnili, jaké druhy u nás budou prospívat. Je totiž snazší přizpůsobit rostliny zahradě než naopak.
1. Snášejí minusové teploty?
1. Snášejí minusové teploty? 2. Můžeme jim nabídnout dostatek slunce?
1. Snášejí minusové teploty? 2. Můžeme jim nabídnout dostatek slunce? 3. Je místo chráněné, nebo vystavené větru?
4. Propouští půda vodu rychle, nebo je trvale mokrá? A jaké má pH?
Pro správný vývin stromu se vyplatí znát stavbu jeho kořenového systému. Mělce kořenící druhy se hůře vyrovnávají s horkem a suchem a nad kořeny upřednostňují stín.
Při pohledu na podzimní ustrojení javoru červeného (Acer rubrum) Armstrong se tají dech.
Pozor, mělké rozpínavé kořeny mohou narušit dláždění i stavební základy! Totéž platí pro výběžkaté druhy, jako je např. škumpa ocetná (Rhus typhina).
Na velikosti záleží
Při výběru myslíme na to, jaké výšky a šířky strom v dospělosti dosáhne. Mohutné druhy jako lípa, dub či borovice černá (Pinus nigra) se hodí jen pro větší zahrady s rozlohou minimálně 600 m2.
Atraktivní pestrolistá svída sporná (Cornus controversa) Variegata s typickým etážovitým větvením nejlépe vyniká v sólovém postavení.
Téměř každý strom ovšem nabízí několik druhů a odrůd, které zůstanou malé. Proto i menší pozemek může zdobit javor, modřín či katalpa (Catalpa).
Vzrůst a vzhled stromu by měl odpovídat charakteru venkovního prostoru. Krásná, rychle rostoucí vrba se zvlněnými větvemi (Salixmatsudana) Tortuosa vytvoří poutavý prvek v rozlehlé zahradě s přírodním jezírkem, zatímco v titěrné předzahrádce u moderního domku se dobře uplatní tužkovité siluety jalovců obecných a skalních (Juniperus communis a J. scopulorum).
Skupina štíhlých jalovců (Juniperus communis) zanechává silný skulpturální dojem, ale zapůsobí i o samotě v uličce mezi domy.
Strom nesmí zahradu uvrhnout do hlubokého stínu, ovšem zákoutí s lavičkou přistíněné kulovitou korunou javoru mléče (Acer platanoides) Globosum nebo deštníkovitě rozprostřeným muchovníkem (Amelanchier) se v parných dnech stává oázou pro tělo i duši.
Sezónní efekty
Efektními sólisty jarního a letního období jsou druhy s nápadnými květy (např. šácholany a okrasné třešně) a zajímavými listy, mezi něž patří purpurový myrobalán třešňový (Prunus cerasifera) Nigra, krémově panašovaná svída sporná (Cornus controversa) Variegata a cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera) Filifera Aurea se zlatavými nitkovitými větévkami.
Okrasné jabloně dělají podzim krásnější. Navíc jsou užitečné. Když kvetou, potěší včely, v zimě zase ptáky, kteří se živí změklými plody.
Tomu, kdo miluje podzim, nesmí chybět třeba některý z javorů, jeřáb či buk, jejichž listy získávají s příchodem chladnějšího počasí pestré barvy.
O celoroční podívanou se stará elegantní cedr atlaský (Cedrus atlantica), který upřednostňuje závětří u domu, či smuteční forma cypřišku nutkajského (Chamaecyparis nootkatensis) Pendula s větvemi jako závěsy.
K bohatému podsázení se hodí především stromy s řídkou korunou a hlubokými kořeny.
Potrava i úkryt pro živočichy
Včely, čmeláci, pestřenky, housenky motýlů, ptáci a drobní savci mají ze stromů prospěch. Ve spletitých větvích a dutinách kmenů nacházejí úkryt, zatímco květní pyl a plody pro ně představují hodnotnou potravu.
Cedr atlaský (Cedrus atlantica) je zdrojem celoroční zeleně. Nejlépe prospívá v závětří u domu.
K ekologicky cenným řadíme náš domácí hloh obecný (Crataegus laevigata), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), javor babyku (Acer campestre), trnku (Prunus spinosa), ale také lísku tureckou (Corylus colurna) a okrasné jabloně (Malus).