Hlavní obsah

Srdce zahrady může mít mnoho podob

Srdce zahrady je tam, kde to naše hned poskočí radostí. Může být hravé, romantické i voňavé, osvěžovat zelení nebo hýřit barvami duhy. Na nás záleží také to, jestli bude tepat v rytmu moderní doby, nebo se nechá unášet vlnou nostalgických vzpomínek.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Z útulné zapuštěné partie s ohništěm se nikomu nebude chtít odejít

Článek

Pověstným srdcem domova je kuchyně a velký stůl, u nějž se schází celá rodina k nedělnímu obědu. Středobod zahrady také často souvisí s mlsáním, ať je to terasa s pecí na pizzu, nebo záhony s bylinkami a zeleninou.

Skalničkáři a fanoušci japonského stylu do svých zahrad s oblibou transplantují srdce z kamene. Někoho víc zláká skupenství kapalné, hebkost trávníku, košatost stromu. Může to být cokoli, co nás přitahuje, těší a inspiruje. Co dá zahradě potřebné těžiště, které zachytí roztěkané pohledy, zklidní mysl a každou tělesnou buňku nabije novou energií.

Třpytivý rybníček (nejen) pro kuňky

V noci do něj upřeně hledí Měsíc. Ve dne do rybníčku skáčou beránci z nebe, aby dělali společnost žábám, které mezi bahnitými břehy žijí v celých rodech. Jakmile hladinu zčeří vítr, voda zavoní a nad ní se rozšumí rákosí se stonky tuhými jako husí brka, po nichž z hlubin vylézají vstříc novému životu larvy vážek. Člověk tu může jen tak chytat lelky nebo si z dřevěného můstku skočit pro osvěžení a žasnout nad mrštností žabích stehýnek.

Pět kroků, kterými můžete v zimě prospět své benzinové sekačce

Zahrada

Táborák o pár schodů níž

Jako útulné hnízdečko, kam neproklouzne stres reality všedních dní, působí zahradní partie ležící níže než okolní terén. Zapuštěná je uprostřed travnatého prostranství, odkud se po schodech schází na štěrkový plácek vyhrazený klidnému posezení kolem ohniště.

Výškový rozdíl po celém pravoúhlém obvodu vyrovnává opěrná zídka z cihel zvonivek. Ty spolu s tvarovanými tisy a teráskami plnými růží místu vtiskují náladu ze zahrad anglických usedlostí.

Ostrov barev, vůní a nektaru

Založení květinového záhonu nevyžaduje výjimečný talent. Měli bychom vědět, co rostlinám nabízíme, aby se netvářily jako mátohy. Pak už jen stačí řídit se pravidlem více je více, protože příliš skromná výsadba nudí. Vybereme trvalky s různou fází kvetení, aby bonanza nektaru trvala od jara až do podzimu. Nejen vibrující barvy a vůně, ale i včelky, čmeláci, motýli a pestřenky totiž dávají záhonu auru plnou vitality. Kvůli ní sem směřuje zasloužená pozornost.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Bonanza nektaru na květinovém ostrově rozpumpuje život i v nejodlehlejším zákoutí, kde si jej rychle najde užitečný hmyz.

Huňatý trávník v sexy křivkách

Na trávníku, o který se pečuje pravidelným sečením, odplevelováním, přihnojováním a vertikutací, zálibně spočine pohled i bosá chodidla. Šťavnatá zeleň listových břitů a huňatost travnaté plochy vyzařuje zenový klid, proto se na ní i ve dne tak krásně sní. Odtud už je jen krůček k fantazii. Ať si pohraje s plastičností zeleného koberce a opatří ho geometrickým rámem nebo sexy křivkami! Smaragdové srdce bude tím ušlechtilejší a zahrada přitažlivější.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Pěstěný trávník s přitažlivými konturami je středobodem zahrady usazené v rámu z trvalek a vzrostlých dřevin.

Košatý dárce chutných plodů

Komu se v zahradě košatí strom, nejspíš ho zcela instinktivně pasoval do role ústředního prvku už jen tím, že pod něj postavil lavičku. V místě, kde roste, se hromadí zvláštní energie, kterou vnímáme tím silněji, čím je strom starší. I mladíci mají působivou, fascinující osobnost. Toho využijeme! Jaký druh vybrat? Co třeba ten, z jehož větví jsme jako malí pozorovali svět, nebo štědrého dárce, který se za naši lásku revanšuje sladkou úrodou?

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Srdce s kmenem a košatou korunou by mělo tlouct za každým plotem. Bude-li navíc krásně kvést a nosit úrodu, tím lépe.

Vůně hub a jehličí v zahradním lesíku

Vyjít si do lesa, naplnit plíce vzduchem ovoněným podhoubím a pryskyřicí, který přirozeně snižuje vysoký krevní tlak a dělá s duší divy, a nepřekročit přitom práh vlastní zahrady? To můžeme, když část většího pozemku zasvětíme jedlím, smrčkům a borovicím. Lesík by měl být modelovaný lehkou rukou a nic v jeho blízkosti by nemělo příliš naznačovat lidský zásah. Mech, pařezy, opadané šišky a časem snad i veverky přispějí k idylce jehličnaté divočiny.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Vyrazit do lesa a každou tělesnou buňku nabít energií voňavého jehličí můžeme i na vlastním prostorném pozemku.

Zahradní branky, které cinknou jako šperk

Zahrada
Související témata:

Související články

Něžné otisky doby ledové

Původní záměr vysadit pár dřevin se zvrtl v mamutí projekt plný překvapení a vzrušujících objevů. Zahradu její tvůrkyně Barbara Handley doslova vykřesala...

Jemný půvab plesnivek vydrží dlouho

Stejně jako pohádky mají svou Popelku, má i říše trvalek svou plesnivku. Kytka je to znamenitá, avšak její zvláštní kouzlo neoceníte hned na první pohled.

Vypěstováno na kmínku

Muškát není stromek. Nebo ano? Když se do toho vloží kreativní nátura šlechtitelů, jdou zažité představy stranou. My pak při návštěvě zahradnictví žasneme, že...

Výběr článků

Načítám