Článek
Horizont scény je pro dojem ze záhonu skoro tak důležitý jako správné stanoviště. Určuje styl, dotváří náladu a zdůrazňuje kvality angažovaných protagonistů i rostlin, které u nich statují. Čím je ansámbl pestřejší, tím klidnější pozadí zvolíme. K oblíbeným patří živé ploty, zdi, zídky z dekorativních tvarovek či drátěných košů s kamením (gabionů). Tváří v tvář skleníku nebo třeba hromadě dřeva zjistíme, že i tabulky skla a polínka můžeme v tvůrčím záměru šikovně využít.
Živý plot
Řádek keřů, jímž si jistíme soukromí, je kulisou par excellence. Bují-li divokostí, posílí účinek výsadby á la prérie s převahou trav. Tváří-li se přísně a vážně, čehož pravidelným tvarovacím řezem dosáhneme u tisu, zeravu či ptačího zobu, vynese dokonale trvalky a letničky s křiklavými barvami okvětních plátků. Kytky jen lehce přepudrované do růžova, bělokvěté, nebesky modré a šťavnatě meruňkové oslní na temném horizontu červenolisté odrůdy buku (Fagus sylvatica) Atropurpurea či tavoly (Physocarpus opulifolius) Diabolo.
Zařazeno na neutrál
Dřevěný plot tvoří ideální pozadí pro záhony ležící při hranici pozemku. Není náročný na místo, a když si ho postavíme sami z neohoblovaných prken, nevyjde draho. Musí se však pravidelně natírat, aby déle vydržel. Komu klasická hnědá zevšedněla a na veselé pouťové odstíny si netroufá, sáhne po plechovce s šedou barvou, která se skvěle hodí jak do moderních interiérů, tak do zahrady. Žádná jiná barva nepřinutí chlorofyl k takovému jiskření. Pořádně se před ní odváže i sytě růžová s oranžovou.
Zdatní šplhouni
Drátěné pletivo za záhonem se míjí účelem, pokud to, co skrz něj vidíme, nás ruší. V klidnou plochu pro touhle dobou hvězdně zářící hvězdnice a podzimní sasanky jej promění popínavky, které využívají zdatnosti svých úponků, přísavných kořínků a kroutivých šlahounů. K pokrytí vyššího počtu šířkových metrů vybereme vytrvalce, jako jsou voňavý zimolez, stálezelený břečťan, velkolistý podražec (Aristolochia) či vinná réva (Vitis vinifera) Purpurea s purpurovými listy lepých tvarů.
Než shoří
Máloco zahřeje na duši a na těle tak jako táborák nebo oheň praskající v krbu. Aby dřevo hořelo dobře a vydatně, musí být suché. Fakt, že naštípaná polena schnou nejlépe venku na vzduchu, využijeme v návrhu zahrady. Pečlivě z nich vyskládáme hranici chráněnou proti dešti stříškou, kterou, když to její nosnost dovolí, můžeme ozelenit, a v dostatečném odstupu založíme záhon. Pustíme-li na scénu s rustikálním pozadím kytičky, jako jsou fialy, kopretiny, měsíček, zajásají kritici i pavouci skrytí mezi polínky.
Cihla k cihle
Neomítat, přiznat! Nejen pro jejich nádhernou hru hřejivých odstínů, ale i proto, že svojí režnou texturou a tvarem vytvářejí efektní vzorovaný design. Cihly jsou navíc lacinější než kámen a práce s nimi je snazší. V závětří zdí vznikají útulné koutky k sezení a ideální podmínky pro květiny milující teplo. Pálená hlína ho přes den hromadí a pak dlouho do večera vyzařuje, což ocení letničky i středomořské bylinky. Velkého úspěchu se zde dočkáme od lučního kvítí, jež s přívětivým venkovským rázem cihlových stěn výtečně souzní.