Článek
Sporýš argentinský (Verbena bonariensis) patří mezi kvetoucí trvalky s krátkou životností. V našich klimatických podmínkách jej pěstujeme jako jednoletku. Tam, kde se mu nelíbí, tiše zmizí spolu se sněhovou pokrývkou. Když mu ovšem nabídneme odpovídající zázemí, bude nás svým nevtíravým půvabem těšit každý rok.
Volně se rozsévá a postupem času vytváří početnější kolonie. Invazní ale není. Do Evropy se sporýš dostal z Jižní Ameriky – Argentiny a Brazílie. Najdeme ho v čeledi sporýšovitých (Verbenaceae), hned vedle přenosné libory (Lantana). Sporýš náleží do stejného rodu jako populární krásky z balkónových truhlíků – verbeny.
Jemný, ale nepřehlédnutelný
Krása sporýšů a oblíbenost u zahradních tvůrců vyplývá z jejich prostoty, jemné, přitom nepřehlédnutelné elegance, se kterou i nejobyčejnější záhon získá sofistikovanější tvář. Významně také přispívá k vertikálnímu obohacení zahrádky.
Na svou leckdy až dvoumetrovou výšku má výrazně tenké, ale až překvapivě tuhé, drsné, spoře olistěné rozvětvené stonky připomínající drátěnou konstrukci. Právě toho můžeme ve výsadbě šikovně využít.
Rival motýlího keře
Něžný akcent představují na vrcholcích usazené drobné kvítky, které jsou vedle sebe srovnány do jakýchsi deštníčků o průměru až 7 cm. Jako první se otevírají kvítky ve středu květenství. V šeříkově růžovém až levandulově modrém odstínu nakvétají sporýše od července až do prvního mrazíku.
Sporýš argentinský bývá považován za hlavního rivala motýlího keře – komule Davidovy (Buddleja davidii). Nikoli v medové vůni (květy sporýše nevoní), ale v oblíbenosti u motýlů, kteří se zajímají o sladký nektar. V pokušení ale uvádí i včely, čmeláky, pestřenky, můry a další užitečný hmyz.
Okrasa (nejen) na záhon
Zapojení sporýšů do výsadby není složité. Mezi ostatní rostliny se vmísí, aniž by je překrývaly nebo jim stínily.
Díky tomu, že skrze štíhlé, téměř holé stonky dobře vidíme, není nutné je navzdory jejich výšce odkazovat do zadních pozic.
Uprostřed zeleně vypadají sporýši stejně lákavě jako při samém okraji záhonu či cestičky. Zatímco na záhonech a mezi keři hrají tito elegáni spíš průvodcovskou roli, v nádobách dominují. Trvanlivá květenství dobře uplatníme i při tvorbě květinových aranží.
Atraktivní kombinace
Sporýše lze úspěšně kombinovat s mnoha rostlinami: sluší jim to vedle pastelově i zářivě vybarvených květin, okrasných trav či rostlin s dekorativními listy. Po boku bílých růží a růžových krásenek (Cosmos bipinnatus) působí jemně až romanticky, naopak dramatický efekt přinášejí ve spojení s purpurovými listy tavoly kalinolisté (Physocarpus opulifolius) ‘Diabolo’ nebo jednoletého skočce obecného (Ricinus communis).
Pěstitelský infokoutek
- Předpěstování sporýšů pod sklem je nevyzpytatelné. Z desítek semen klidně může vzejít jediná rostlinka. Vyplatí se proto nákup vzrostlých rostlin v kontejneru.
- K plnému rozvinutí své krásy sporýši nepotřebují 12 hodin slunečního svitu denně, přesto platí: čím víc slunce, tím líp. Polostín tolerují, ve stínu strádají.
- Rostlinám vyhovuje každá normální zahradní zemina, kterou před výsadbou obohatíme proleželým organickým materiálem.
- Rostliny zpočátku pravidelně zaléváme. Po ujmutí se bez problémů vypořádají s delším obdobím sucha.
- Přezimování sporýšů je u nás vzácné. Po odkvětu je nesestříháváme, ale necháme vysemenit. Rostliny vzešlé ze semen příští rok jsou vitálnější a odolnější.
- Semenáčků ponecháme co nejvíc. Ve větším množství sporýši nejlépe vyniknou.
- V době růstu jsou rostliny vděčné za lehké přihnojení, třeba slepičím hnojem. Když jim v mládí zaštípneme vrcholy, podpoříme jejich rozvětvení.
- Navzdory dlouhým a tenkým stonkům nevyžadují oporu.
- Ve vlhkém létě se na listech může objevit padlí, které rostliny nezahubí ani nezastaví v kvetení.
- Při výskytu mšic se vyhneme chemickým postřikům, které ohrožují užitečný hmyz.
Vesele sporýši vypadají se žlutými pupalkami (Oenothera) a oranžovými mnohokvěty (Kniphofia). Na podzim nám zase učarují v objetí hvězdnic (Aster) a zlátnoucích trav.