Článek
Jakkoli se v prvních ročnících ankety mohlo zdát, že soutěž stromů bude v podstatě záležitostí mohutných letitých dubů, našich národních stromů - lip a ztepilých šviháků smrků či věkem pokroucených borovic, výsledky minulých ročníků posílily sebevědomí majitelů a milovníků ovocných dřevin.
Může za to vítězství Jabloně u Lidmanů z Náchodska, která si odnesla zlaté vavříny z národního klání v roce 2020.
„Mezi dvanáctkou soutěžících letos najdeme hned čtyři ovocné stromy – Bartákovu třešeň z Hostěnic u Brna a tři hrušně: Prajzovskou hrušku z Hostišové na Zlínsku, Hrušeň hniličku z Drásova u Příbrami a Sousedskou hrušku z Kralic nad Oslavou. Proti nim soutěží tři lípy: nejstarší a zároveň nejmohutnější strom letošní soutěže – 475letá Bratrská lípa z Kunvaldu s obvodem více jak 9 metrů; v pořadí druhý stromový senior: 275letá Vorařská lípa z Rychnovska; a na opačném pólu teprve 86letá Lípa osudu z Chvalkovic na Hané,“ popisuje první zajímavosti letošního ročníku koordinátorka ankety Silvie Zeinerová Sanža z Nadace Partnerství.
Finálový tucet doplňuje Majestátní dub pod Šumnou rostoucí na Chomutovsku, Jinan na brněnském Mendelově náměstí, javor z Komni přezdívaný Tajemný hradní pán, Popovská bříza ze zaniklé obce na Jáchymovsku a Javor babyka v Ústí nad Orlicí.
Nejde o velikost, ale o příběh a sílu komunity
„Během hlasování ale nehraje až takovou roli vzhled nebo stáří stromu, ale síla místní komunity, která za svým favoritem stojí,“ upozorňuje koordinátorka a zdá se, že letos se dobře smluvily zejména komunity na jižní Moravě.
Nejvíce nominací letos dorazilo totiž právě z Jihomoravského kraje – celkem 21, rovných 10 jich bylo přímo z Brna. Osm přihlášek přišlo z Olomouckého kraje, pět ze středních Čech, Pardubický kraj vyslal do klání čtyři stromy. Ostatní kraje dodaly od jedné do tří nominací.
Dvanáct finalistů vybírala porota z řad zástupců předchozích ročníků a odborníků mezi 55 nominacemi z 13 krajů. O vítězi národního kola, který pak bude Česko reprezentovat v soutěži o Evropský strom roku, rozhoduje veřejnost v rámci placeného hlasování na webových stránkách soutěže. Ten bude vyhlášen 21. září v Brně a získá šek na odborné ošetření.
| Finalisté Strom roku 2022 | |||
|---|---|---|---|
| Strom | Soutěžní název | Obec, Kraj | |
| Hrušeň hnilička | Nádherný solitér | Drásov, Středočeský | |
| Její příběh: Hrušeň hnilička se nachází 25 metrů od uranové šachty. Koncem 50. let 20. století byl poblíž stromu otevřen důl na uran a vytěžená hlušina se vyvážela na haldu nedaleko stromu. Těžba naštěstí neměla dlouhého trvání a okraj haldy se zastavil 20 metrů od stromu. Je neskutečné, že v těžkých podmínkách během těžby v uranových dolech přežil. | |||
| Javor babyka v Ústí nad Orlicí | Poslední mohykán | Ústí nad Orlicí, Pardubický | |
| Jeho příběh Podměstí, kde památný javor roste, bylo v druhé půlce 19. století předměstím pod návrším města Ústí nad Orlicí. Jeho součástí byl i park Riegrovy sady, který postupně ustoupil výstavbě sídliště a silničního průtahu. Jediným původním stromem z historických Riegrových sadů, který zázrakem přežil, je javor babyka vysazený Okrašlovacím spolkem v roce 1889. | |||
| Sousedská hruška | Ovocné potěšení | Kralice nad Oslavou, Vysočina | |
| Její příběh: Hrušeň vysadil na podzim roku 1866 pan Antonín Sklenář jako dárek pro manželku. Léta pod ní sedávali a besedovali sousedé, dnes její stín vyhledávají především návštěvníci Kralic nad Oslavou, protože roste vedle kostela sv. Martina a Památníku Bible kralické. Její plody jsou menší, jedinečné chuti a jsou s oblibou používané na ovocné knedlíky. | |||
| Bratrská lípa v Kunvaldu | Lípa naděje | Kunvald, Pardubický | |
| Její příběh: K památné lípě se vážou pověsti o odchodu českých bratří z vlasti roku 1547. Jedna z verzí vypráví o zasazení tří lip – za víru, lásku a naději. Stromy posléze srostly v jeden. Pověst je vyprávěna i jinak. Když čeští bratři odcházeli, nakázal stařec dětem, ať nahrabou trochu české půdy s sebou na památku. Ze třech lipových větviček, kterými děti hrabaly, pak vyrostla současná lípa. | |||
| Lípa osudu | Nepřehlédnutelná dominanta | Ivanovice na Hané, Jihomoravský | |
| Její příběh: Původní lípa, vysazená při založení hřbitova ve Chvalkovicích, byla skácena. Místní zde přesto vysadili lípu novou. Její koruna dnes převyšuje věž kostela i zámku a stala se nepřehlédnutelnou dominantou. Lípa se těší dobrému zdraví, žádná vichřice ani orkán ji nedokázaly pokořit. Dle pověsti v ní sídlí dobří duchové, kteří chrání ji i věčný spánek zámeckých pánů a chvalkovických obyvatel. | |||
| Tajemný hradní pán | Zuvačovský javor | Komňa, Zlínský | |
| Jeho příběh: Nad vesnicí Komňa stával hrad Zuvačov. O slavné historii hradních pánů svědčí už jen zarostlé valy. Les bez mrknutí oka zastřel to, na co byl člověk kdysi tak pyšný. A povolal sem i svého záhadného hradního pána. Nádherný javor zapustil své kořeny přesně uprostřed bývalé strážní věže. Na jeho pokroucených kmenech se dá spočinout. V jeho koruně zpívají ptáci a vítr vypráví o svobodě lidského ducha. | |||
| Jinan na Mendlově náměstí | Vzácný gingo | Brno, Jihomoravský | |
| Jeho příběh: Památný jinan na Mendlově náměstí patří mezi nejstarší exempláře u nás. Je živým pamětníkem otce a zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, který v letech 1868–1884 působil jako opat augustiniánského opatství na Starém Brně. List jinanu hrál významnou roli v románu Jaroslava Foglara Stínadla se bouří. Ve znaku ho zde měla tajná skupina Uctívačů ginga, pojmenovaná dle latinského názvu stromu Ginkgo biloba. | |||
| Popovská bříza | Dáma v letech | Jáchymov, Karlovarský | |
| Její příběh: Památná bříza byla zřejmě vysazena u některého z domů v dnes již zaniklé obci Popov. Jde patrně o největší a nejstarší břízu u nás. Poutníci, kteří sem zavítají, jsou překvapeni bizarním vzhledem koruny. Silné pokroucené uzlovité větve má na svědomí především sníh, vítr a námraza. Nedaleko břízy je loňská finalistka Popovská lípa, o kousek dál první vítěz ankety Strom roku, Popovský jasan. | |||
| Vorařská lípa | Lípa Choceňovska | Záměl, Královéhradecký | |
| Její příběh: Památná lípa prožila svoje mládí na břehu náhonu zásobujícího rybník Návěsník. V jejím okolí stavěli voraři vory, které plavili až do Hamburku. Jejich práci rád sledoval hastrman Floriánek. Když se jednomu z vorařských pomocníků narodilo jedenácté dítě, stal se dobrotivý hastrmánek jeho kmotrem a daroval rodině tři stříbrné na kozičku. | |||
| Prajzovská hruška | Tajemná společnice | Hostišová, Zlínský | |
| Její příběh: Desítka prajzských vojáků zamířila v době prusko-rakouské války do statku ke Konečným. Tetička tam zrovna rozpouštěla máslo. Hladoví vojáci se na něj i přes protesty tetičky vrhli a zajedli ho špendlíky, které zrovna dozrály na dvoře. Vojáky potom pořádně rozbolelo břicho a ten, který másla vypil nejvíc, z toho nakonec umřel a je pochovaný pod památnou hruškou. | |||
| Majestátní dub pod Šumnou | Strom života | Klášterec nad Ohří, Ústecký | |
| Jeho příběh: V sedle pod hradem Šumburk se nachází zřícenina bývalé tvrze z 16. století, později přebudovaná na panský dvůr. Po druhé světové válce byl dvůr znárodněn a začal chátrat. Dnes zde najdete zbytky obvodových zdí a kleneb, mezi nimiž roste 250letý dub. Pamatuje napoleonské války, revoluci v roce 1848 i obě světové války. Jeho majestátní koruna je také častým motivem pro fotografy. | |||
| Bartákova třešeň | Místo setkávání | Hostěnice, Jihomoravský | |
| Její příběh: Třešeň, kterou zasadil dědeček paní Bartákové, pan František Petržela, roste na pomyslném vrcholu údolíčka Gregorka. Toto údolí je plné sadů. Některé jsou prastaré a stromy v nich jen dožívají. Některé ale mají nové hospodáře a ti je obnovují. A nejen to, podél místní cesty sázejí postupně i nové stromy. Jejich snem je vytvořit aleje ovocných stromů kolem většiny cest v této lokalitě. | |||
| Zdroj: nadace Partnerství, anketa Strom roku 2022 | |||
