Škůdci a nemoci, kteří trápí zahrádkáře

Začněme škůdci. Do této skupiny spadá ohromné množství živočichů. Zaměříme se na ty nejčastější a probereme metody, jak se jich humánním způsobem zbavit.

Plzák španělský má zálusk na listy rostlin, které jste vysadili. Má v oblibě hlavně listovou zeleninu, ale nepohrdne ani dalšími druhy. Vzhledem k tomu, že se rychle množí, jeho populace je schopná zlikvidovat třeba celou vaši úrodu salátu. Jak s ním bojovat? Někdo je sbírá do kbelíku se slanou vodou, kde se rozpustí. Můžete na ně také nachystat past v podobě rozdrcených vaječných skořápek, které rozsypete kolem rostlin.

Další možností je na záhony připravit krmítka naplněná kukuřičnou moukou. Ta v jejich tělech nabude, plzák nemůže žrát a zahyne. Pozor, mouka musí být suchá, takže misky s ní musíte seshora chránit. Pokud tyto metody selžou, je v záloze ještě jedna agresivnější, a to použití jedovatých granulí. Existuje jejich ekologická varianta, po které plzák někam zaleze, uhyne a rozloží se a pro půdu v zahradě to nepředstavuje jedovatou zátěž.

Velkým problémem, se kterým jste se také už jistě mnohokrát setkali, jsou různé druhy mšic. Tohoto hmyzu z řádu polokřídlých existuje spousta druhů. Jedním z mnoha příkladů je mšice jabloňová, která se specializuje na jabloně. Mšice se vrhají na listy a vysávají z nich šťávu. Následně listy žloutnou a vadnou a celá rostlina chřadne. Pokud hovoříme o mšicích jabloňových, nejde jenom o samotné listy. V případě masivního napadení stromu mu prosychají větve a významně klesá jeho plodnost, protože všechnu mízu soustředí na boj s tímto nepřítelem. Podobně to funguje i u dalších rostlin a dřevin.

Jak si poradit s mšicemi, ideálně ekologickým způsobem? Pomohou jejich přirození nepřátelé, tedy slunéčka sedmitečná a pestřenky. K dispozici jsou také postřiky. Můžete si některé z nich vyrobit sami doma z běžně dostupných ingrediencí. Příroda vám poděkuje, protože ji nezatížíte toxiny. Pokud tyto způsoby nezafungují, nezbývá než sáhnout k synteticky vyrobeným chemickým postřikům proti mšicím, které seženete v zahrádkářských prodejnách.

Pokud pěstujete brukvovité rostliny, vaším postrachem se určitě stal bělásek zelný. Bílé larvy tohoto zdánlivě nevinného motýlka se vyznačují mimořádným apetitem. Jak se s nimi vypořádat? Ruční sběr housenek může být při rozsáhlejším napadení rostlin téměř nadlidským úkolem. Efektivnější bývá zakrýt rostliny netkanými textiliemi, aby se k nim samičky tak snadno nedostaly a nemohly naklást vajíčka, ze kterých se líhnou nenažrané larvy. Třetí variantou jsou postřiky, opět buď domácí výroby, nebo chemické.

Pěstujete-li brambory, nejspíše vám přidělává vrásky na čele mandelinka bramborová, pruhovaný brouk specializující se na rostliny z čeledi lilkovitých. Opět připadá v úvahu buď ruční sběr – to v případě, že se jedná jenom o pár jedinců, nebo přírodní postřiky, či do třetice insekticidy z obchodu.

Molice, malé bílé mušky, které sají šťávu na spodních stranách listů, umí potrápit rostliny zelí, fazolí, rajčat i mnoha skleníkových plodin. Řešením je postřik. To samé platí i o populaci dřepčíků, která okusuje listy brukvovitých rostlin. I svilušky si žádají tento postup.

V případě, že se vaší zahradě vyhnuli škůdci, nemáte ještě vyhráno. Se stejnou intenzitou vás mohou obtěžovat různé choroby rostlin, které na ně budou mít stejně zhoubný účinek. Tou nejznámější je zřejmě padlí, které se projevuje bělavým povlakem na listech. Recept proti němu? Postižené listy hned odstranit a rostlinu ošetřit vhodným postřikem.

Nejenom brambory, ale i mnoho dalších druhů lilkovitých rostlin napadá plíseň bramborová. Listy rostlin hnědnou a odumírají, stejný proces potká i plody, takže z úrody nakonec není nic. Plísní napadené rostliny postupně odumírají. Jediným možným postupem je včasná aplikace postřiku. Nažloutlými a žlutohnědými skvrnami se projevuje plíseň salátová a zelná, na spodku listů se vyskytuje povlak houbovitého charakteru. Tady zpravidla pomohou měďnaté fungicidy. Plíseň šedá zase sužuje rajčata i jiné rostliny. Ty napadené je třeba zlikvidovat.

Houba zvaná čerň rajčatová mnohdy odolává i chemickým postřikům. Má ráda vlhké a teplé prostředí, proto se často vyskytuje u rajčat ve sklenících. Důležitá je prevence – pravidelně větrat skleníky. Také růže postihuje houbová choroba zvaná černá skvrnitost. Napadené listy je třeba odstranit a postižené rostliny ošetřit fungicidem.

Zdraví rostlin ve vaší zahradě je zárukou dobré úrody. Proto je nesmírně důležité sledovat jejich růst a zasáhnout v okamžiku, kdy zjistíte první známky napadení nějakým škůdcem nebo chorobou. Nejvhodnější je samozřejmě ekologický zásah s minimem použité chemie. Ne vždy je to ale možné.

V současnosti probíhá v Evropské unii osvětová kampaň PlantHealth4Life, která si klade za cíl rozšířit povědomí o zdraví rostlin a jejich propojení s každodenním životem lidí. Čeští pěstitelé tak mají k dispozici informační web Rostlinářský portál, jehož provozovatelem je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), kam se mohou obracet i s konkrétními dotazy a hledat rady.