Sklizeň pozdních fazolí: Kořeny můžete nechat v půdě, dodají jí dusík

Jde-li o ideální čas pro sklizeň fazolí, samozřejmě záleží na tom, o jakou jde odrůdu, kdy byla vyseta, jak dlouho zraje a jaké je její vegetační období. Fazole jsou vděčné plodiny, existuje jich spousta druhů a nejsou náročné na pěstování ani na sklizeň.

Možná máte na záhonech ještě nějaké fazole. Jakmile lusk nabobtná a dosáhne požadované velikosti, jednoduše jej opatrně otočte a odlomte od stonku nebo odstřihněte zahradnickými nůžkami. Dávejte ovšem pozor, abyste nepoškodili rostlinu. Chce to trochu cviku a pečlivost, ale není to nic složitého.

Budete-li fazole pravidelně postupně odebírat, povzbudí to rostliny k nasazení nových lusků. Na konci sezony, tedy nyní, kdy už se netvoří květy, můžete zbytky fazolí nechat uschnout. Jejich lusky prasknou, fazole budou vystřelovat ven a vy získáte vlastní kvalitní semena na příští sezonu. Rozhodně stojí za to si část semen takto zajistit vlastními silami. Budou aklimatizovaná na podmínky ve vaší zahradě, takže se i v příštím roce budete moci potěšit bohatou úrodou.

Zelené fazole patří k luštěninám, které si vyrábějí vlastní hnojivo s pomocí bakterií, které žijí mezi jejich kořeny. Dělají to jako jeden z mála druhů rostlin. Luštěniny (hrách, vikev, jetel, fazole a další) tedy rostou v symbiotickém vztahu s bakteriemi žijícími v půdě.

Bakterie odebírají plynný dusík ze vzduchu v půdě a dodávají jej rostlině. Výměnou za to rostliny poskytují bakteriím sacharidy. To je důvod, proč se říká, že krycí plodiny luštěniny „fixují“ nebo poskytují určité množství dusíku, které mohou v půdě využít další plodiny. Dokazují to i vědecké studie, jako například ta z New Mexico State University.

Fazole jsou díky tomu velmi prospěšnou součástí střídání plodin – neochudí půdu o cenné živiny, právě naopak. Pokud pěstujete zelené fazole, klidně ponechte jejich kořeny v půdě a po sklizni odstraňte jenom nadzemní část rostliny. Po fazolích můžete v příštím roce zasadit brukvovitou zeleninu, tedy hlávkové zelí, růžičkovou kapustu, květák či brokolici. Na záhonech po fazolích se jim bude skvěle dařit.

Rhizobakterie se přirozeně vyskytují v půdě, ale jejich populace jsou často příliš malé, aby dokázaly fixovat dusík ve větším množství. Proto pokud chcete s využitím luštěnin půdu ještě více obohatit o dusík, obalte před setím semena fazolí nebo jiné luštěniny zakoupeným rhizobiem.

Specifické kmeny rhizobakterií pracují s různými luštěninami. Pečlivě si proto přečtěte obal, abyste se ujistili, že kupujete správné rhizobakterie určené pro dané krycí rostliny. Chcete-li semena obalit, vložte je do nádoby a mírně navlhčete vodou nebo mlékem. Kapalina pomůže inokulantu obalit semeno. Posypte přibližně jednou vrchovatou polévkovou lžící inokulantu asi 0,25 kg semen.

Rhizobium jsou živé organismy, proto byste měli semena zasít co nejdříve po obalení. Nenechávejte naočkovaná semena na slunci, protože UV světlo tyto bakterie ničí.

Zelené fazole jsou nejchutnější čerstvě natrhané. Ovšem pozor. Syrové zelené fazole obsahují lektiny, které jsou ve větším množství toxické, takže byste je rozhodně neměli konzumovat v tomto stavu po velkých dávkách.

Raději je proto jezte zpracované. Abyste je uchovali pro okamžik zpracování pěkně čerstvé, zabalte je do vlhké utěrky a nechte dva až tři dny v lednici, poté budou měknout a skvěle se hodí k uvaření v páře nebo dušení. Získáte skvělý pokrm nabitý vitaminy. Kromě toho můžete fazole zmrazit, naložit, některé druhy, třeba Borlotti, se hodí i k sušení.