Sklizeň až po prvních mrazících? Vyplatí se u jablek, vína i jahod

Důvodem, proč existují plody, které po mrazu chutnají lépe, jsou změny v chemickém složení, ke kterým u nich dochází. Když teploty klesnou pod nulu, mráz způsobí, že některé rostliny produkují více cukru. Jeho zvýšená hladina samozřejmě zajistí, že plody získají sladší chuť.

Vysvětleme si, kde se cukr v rostlinách najednou v chladných měsících bere. Rostliny pro svůj život krom jiného potřebují vodu a oxid uhličitý. S pomocí slunečního světla tyto látky přeměňují na škrob. Ten se ukládá v rostlině a dodává jí energii.

Když se blíží zima, tento škrob se vlivem enzymů přeměňuje na cukr. Vyšší hladiny cukru chrání rostliny před mrazem, protože díky metabolizaci cukru zůstanou v teple. Zvýšené množství cukrů také snižuje tvorbu ledu v rostlinných buňkách a chrání buněčné membrány před popraskáním vlivem mrazu. To vše ale neplatí univerzálně. Jsou rostliny, kterým prostě mráz nesvědčí. My se ale dále zaměřme na ovoce, jež výše popsaným způsobem funguje.

Některá jablka, označovaná jako zimní, se sklízí ještě v průběhu listopadu nebo dokonce v prosinci, vždy záleží na konkrétní odrůdě. Například jablka Golden Delicious jsou v chladu ještě sladší a s tak vysokým obsahem cukru, že je mráz rozhodně nepoškodí. Podobně se mezi zimní jablka s pozdní sklizní řadí odrůdy jako Gala, Jonagored, Melodie nebo Rajka.

Existují i odrůdy hrušek, které si rovněž natrháte až během listopadu, můžeme uvést třeba Lucasovu hrušku, Bohemica nebo Generál Leclerc. Výhodou těchto zimních plodů je, že vám při správném skladování vydrží ve sklepě klidně až do příštího léta.

Tuhé plody mišpulí lehce připomínají malá jablíčka. Toto trochu pozapomenuté ovoce je ale v čerstvém stavu jenom velmi obtížně poživatelné a lehké promrznutí mu jenom prospěje. Ztratí po něm svoji natrpklou chuť. Dužina plodů pod tuhou slupkou po přejití prvních mrazíků změkne a stává se podobnou marmeládě.

Chutná potom sladce a velmi jemně voní. Takové plody jsou vynikající do sladkých moučníků. Proto mišpule nechte klidně přemrznout přímo na stromech. Můžete si poté buď pochutnat na jejich sladké dužině, nebo ji využít při vaření na kompoty, džemy, rosoly či do koláčů. Slupka plodů se nejí.

Podobně také kdoule jsou vhodné ke sklizni a konzumaci až ve chvíli, kdy si prošly lehkým mrazivým šokem. V současnosti je dostupná spousta jejich odrůd.

Po prvních mrazech můžete sklízet i arónii, která obvykle vyzrává až v průběhu října. Chlad jí prospívá, díky němu přichází o nadměrnou trpkost. Předtím její bobule bývají nakyslé a mírně nahořklé.

Teprve teploty pod bodem mrazu jim propůjčí jemnou, avšak opravdu silně nasládlou chuť. Potom se stávají modro-černé plody skutečnou pochoutkou a v kuchyni se hodí na výrobu džemů, želé, kompotů či vína a likérů.

Po prvních mrazících můžete sklízet také drobné oranžové bobule rakytníku. Dají se využít například na výrobu sirupu nebo šťávy.

Máte-li na zahradě stáleplodící jahody či maliny, i ty vás potěší svými čerstvými plody ještě v listopadu poté, co přírodu poprvé sežehne mráz. Nijak jim to neuškodí.

Po prvním mrazivém sežehnutí se češou také trnky. Když jsou tvrdé, plody zatím nejsou dostatečně zralé. Trnky jsou skvělé na výrobu domácího vína.

Mimochodem, když jsme se dotkli tohoto oblíbeného nápoje, určitě jste také slyšeli o tzv. ledovém víně. Hrozny pro jeho výrobu sklízejí vinaři i při teplotách - 7 °C a nižších. Při lisování hrozny v žádném případě nesmí rozmrznout. Proto je chuť takového vína s vysokým obsahem cukru výjimečná.