Článek
Vhodná teplota pro skladování jablek a hrušek je 1 až 5 °C a vlhkost vzduchu kolem 85 – 95 %. To jsou ideální podmínky, které má jen málokdo k dispozici, ale i přesto lze zajistit, aby úroda vydržela několik měsíců v dobré kondici. Jak tedy na to? Prvním předpokladem je uskladnit ovoce co nejdříve po sklizni. V žádném případě je nenecháváme pod stromy volně rozložené rosit, tím by se trvanlivost značně zkrátila. Pro skladování vybíráme jen plody nepoškozené a zdravé.
Prostor určený ke skladování předem vydezinfikujeme, včetně bedýnek a přepravek, například pomocí zapálení sirných knotů. Plody opatrně ručně přebereme a odstraníme ty, které jsou poškozené, mají pomačkanou slupku nebo jsou červivé. Plody musejí být dostatečně vyzrálé, nikoli však přezrálé. Nemusíme-li, nedáváme plody zbytečně do více vrstev, nejvýše tři vrstvy na sebe. Jablka ani hrušky se nesmějí před skladováním mýt nebo leštit, ztrácejí tím ochrannou voskovou vrstvičku.
Ovoce při skladování nesnáší jakékoliv cizí vůně, snadno je přijímá a ztrácí své přirozené aroma, nehodí se je proto ukládat v těsné blízkosti s bramborami a kořenovou zeleninou. Máme-li možnost, uskladníme je co nejdále od sebe. Pokud bychom byli nuceni skladovat ovoce i v méně vhodných podmínkách, jako jsou například altánky, suterénní prostory bytovek nebo balkony, musíme počítat s tím, že ovoce nevydrží tak dlouho. V těchto prostorách je totiž většinou nízká vlhkost vzduchu, na podzim vysoká teplota a v zimě hrozí mráz, což plodům pochopitelně nesvědčí.
Dobrá organizace
Drobní pěstitelé mají obvykle několik odrůd s různou dobou zralosti. Při ukládání je uskladňujeme právě podle doby vhodné ke konzumu - „po ruce“ si necháváme ty nejranější, pozdní odrůdy dáme zatím na hůře dostupné místo, časem je přeneseme. Plody ukládáme na lísky, různé police nebo do umělohmotných bedýnek. Oceníme, pokud si je označíme jménem odrůdy a přibližnou dobou, kdy budeme ovoce konzumovat, nebo i méně formálně, například „hrušky na Vánoce“ a podobně.
Pokud je skladovací prostor příliš suchý, můžeme ovoce naskládat asi po třech až pěti kilogramech do mikrotenových sáčků s několika otvory, které zajistí větrání plodů – podobně se prodávají větší balení jablek v supermarketech. Otvory uděláme docela snadno pomocí děrovačky na spisy. Jde samozřejmě o provizorní krátkodobé uskladnění menšího množství ovoce.
Uskladněnou úrodu je nutno ze začátku kontrolovat častěji, později stačí každé dva až tři týdny. Plody, které jsou nahnilé, plesnivé nebo se nám prostě nějak nezdají, hned odstraníme.
Co je ohrožuje?
Z houbových skládkových chorob se nejčastěji objevuje moniliová hniloba, dále se setkáváme s hnilobou penicilinovou, hořkou hnilobou hrušek, mušincovitostí nebo skládkovou formou strupovitosti jablek a hrušek.
Z výčtu nástrah, které na naše jablka čekají, je jasné, že se nám pečlivost při ukládání úrody v každém případě vyplatí. Dezinfekce sklepa, čistota bedniček i časté kontroly jsou důležitým faktorem dlouhodobého úspěšného skladování. Skladování ovoce však bude takřka bez problémů, pokud budeme pěstovat odrůdy rezistentní k houbovým chorobám. Těm bychom na zahrádkách měli jednoznačně dávat přednost,
Zimní odrůdy jablek a hrušek, vhodné pro uskladnění
Zimní odrůdy nevyžadující ochranu proti houbovým chorobám: ´Aneta´, ´Durit´, ´Florina´, ´Goldstar´, ´Karmína´, ´Rajka´, ´Rubinola´, ´Sir Prize´, ´Svatava´, ´Topaz´ a ´Viktoria´.
Dále jsou také pro skladování vhodné a oblíbené odrůdy ´Angold´, ´Golden Delicious´, ´Idared´, ´Melodie´, ´Ontario´, ´Rubín´, ty se ale při pěstování bez chemické ochrany proti houbovým chorobám neobejdou. Ze zimních odrůd hrušní můžeme skladovat například ´Astra´, ´Dicolor´, ´Erika´, ´Grosdemange´, ´Lucasova´, ´Nela´, ´Pařížanka´, ´Vladka´.
Aby jim to ve sklepě slušelo
Skladování ovoce ve sklepě je ryze účelová věc. Ale i tady můžeme vytvořit něco hezkého a osobitého. Volíme ty nejjednodušší prostředky a techniky, se kterými vám třeba pomohou i děti. Papírové bedničky dostanete v každém obchodě, na jejich základní obarvení (jen zvnějšku) využijeme zbytky vodouředitelných barev, které se časem doma nashromáždily. Nemusíme je natírat celé, stačí jen čela, na která se budeme ve sklepě dívat. Dobře poslouží také zbytky papírových tapet nebi balicích papírů.
Na malé detaily (jablíčka, sluníčka, stromky) využijeme šablonu a barvy ve spreji. Kdo je nemá, klidně může sáhnout po měkkých voskovkách nebo olejových pastelech, které na natřených papírových bedničkách také výborně drží. Popisky bedniček se vůbec nemusí řídit pomologickou terminologií, klidně používáme rodinné názvy, na které jsme zvyklí; „Ontario“ má každý, ale „panenská z chalupy“ , nebo „kyselá od tety Jany“ jenom my.
Nebojte se síření
Sirný dým nijak neovlivňuje kvalitu uskladněného ovoce, pouze zahubí mikrooganismy. Použití je velmi jednoduché - sirný knot jednoduše zavěsíme na háček či drát, zapálíme zespodu jako prskavku a necháme pomalu vyhořet.
Do většího prostoru jich použijeme více.
Po zapálení sklep hned opustíme a pečlivě zavřeme, protože pach je velmi nepříjemný.
Po dvou hodinách sklep či nádobu otevřeme a necháme vyvětrat.
Nově postavené sklepy nesíříme, nejsou ještě ničím infikovány.