Článek
Kvůli hojnosti semen bývají šišky považované za symbol plodnosti. Dřív podle nich lidé dokonce předvídali počasí. Na vyšší vzdušnou vlhkost, která nastává třeba před bouřkou, reagují pevným sevřením šupin a neotevřou se, dokud zase nebude sucho a teplo.
To je obr! Nejdelší šišky, které měří i víc jak půl metru, má borovice Lambertova (Pinus lambertiana).
Některé šišky zrají více let a na větvích urputně drží ještě dlouho po vysemenění, jiné po dozrání padají hned k zemi nebo pukají přímo v koruně.
Podle druhu buď směřují dolů, nebo stojí jako svíčky. Až budete mít možnost, prohlédněte si je pořádně zblízka, jejich rozmanitost vás dostane.
Kulaté ozdoby. Zkrášlí holé větve i vánoční stromeček. Stačí hustě polepit polystyrenové koule a zavěsit.
Není šiška jako šiška
Zatímco plody cypřiše arizonského (Cupressus arizonica) se tvarem podobají nabobtnalým kuličkám hrachu, zralé šištičky zeravu západního (Thuja occidentalis) připomínají otevřený květ tulipánu.
Co druh, to jiná šiška. Šišky patří k tomu nejhezčímu, co může jehličnatý strom nabídnout. Jaká se vám líbí nejvíc?
Věřili byste, že sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) s výškou kmene až 100 m a tloušťkou bezmála 10 m plodí šišky jen 5 cm dlouhé? Zato mamutích rozměrů dosahují šišky borovice Lambertovy (Pinus lambertiana), které svou délkou okolo 50 až 60 cm drží světový rekord. Chcete-li tyhle úžasné konifery vidět na vlastní oči i v našich končinách, musíte do arboreta, v lese se s nimi nesetkáte. Ten patří obyčejnějším, o to však milejším druhům.
Nejen na dveře. Parádní věnec vznikne z plodů borovice lesní (Pinus sylvestris) a douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii).
Až 16 cm dlouhé, štíhle válcovité, převislé šišky narezlého odstínu prozrazují smrk ztepilý (Picea abies), jediný druh smrku, který je na našem území původní.
Vzhledově podobnou douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii) krášlí kuriózní, asi o půlku kratší plody s typickými praporky čouhajícími z oranžově hnědých šupin. Jestliže se tyto trojcípé listeny zpětně ohýbají a výrazně odstávají, jde o douglasku sivou (P. menziesii var. glauca), pěstovanou kvůli kráse v zahradách spíš než pro užitek v lesích.
Plody borovice lesní (Pinus sylvestris) měří 3 až 7 cm, jsou vejčité a každou šupinu zakončují šedivé kosočtverečné štítky. Pokud mají štítky leskle žlutohnědou barvu a plody celkově působí robustněji, patří borovici černé (P. nigra).
Dekorace k snědku. Veselé zápichy s nadílkou výživných semen ocení nejenom sýkorky.
Mezi vytrvalci excelují šišky modřínu opadavého (Larix decidua). Třebaže nedorostou ani do 5 cm a věkem šediví, vypadá díky nim náš jediný opadavý jehličnan v celé své zimní nahotě naprosto úchvatně. Větve jimi bývají úplně poseté a opouští je klidně až po pěti letech.
Víte, kolik šišek najdete pod vzrostlou jedlí bělokorou (Abies alba)? Ani jednu! Leda by ji nedozrálou shodila veverka. Jedlové šišky si bezstarostně trůní na vrcholcích stromů a vzhlížejí k nebi. Jakmile uzrají, rozpadají se přímo ve větvích.
Skvosty do zahrady
Navzdory krátké životnosti bývají stojaté, často pěkně zbarvené šišky jedním z nejčastějších důvodů k pořízení jedle do okrasné zahrady. Ocelově modré až purpurové šišky lze obdivovat už na velmi mladých jedlích z Koreje (A. koreana).
Z lásky. I ta nejobyčejnější ozdoba rozehřeje srdce, když na ní zavoní větvičky z modřínu (Larix decidua).
Zajímavý je i kontrast mezi skořicově hnědými štíhlými plody a modravým jehličím smrku sivého (Picea glauca). Nemusíte-li bojovat o každý centimetr místa, stojí za úvahu impozantní borovice himálajská (Pinus wallichiana) s širokou korunou, 20 cm dlouhými jehlicemi a ještě delšími, zprvu zelenými, později světle hnědými šiškami ve tvaru banánu.
Dekorace s vůní lesa
Většina šišek dopadá na měkkou hrabanku bez šrámů. Stačí se jen párkrát ohnout a máte plný košík překrásného materiálu k tvoření. Chcete-li, aby se šupiny rozevřely, položte šišky k radiátoru nebo ke krbu a nechte je vyschnout.
Parádní přírodní věnce vznikají z plodů borovice a douglasky. Navažte je na drátky a postupně vypichujte do slaměného korpusu nebo do šedé aranžovací hmoty obalené mechem.
Douglaska sivá (Pseudotsuga menziesii var. glauca). Je nižší, skromnější a malinko atraktivnější než douglaska tisolistá. Krycí šupiny nápadně odstávají.
Ozdoby na vánoční stromeček vytvoříte z polystyrenových koulí. Tavnou pistolí je polepte kratšími šiškami a mezi ně vtlačte kousky zeleného mechu. K výrobě půvabného modřínového srdíčka nepotřebujete nic víc než jen kousek silnějšího drátu a tenký vázací drátek, kterým k vytvarovanému základu připevníte pár bohatě oplozených větviček z modřínu. Aby se šišky ve vlhku a chladu znovu nezavřely, ošetřete je lakem.
Krmítko do truhlíku
Semeny ze šišek nepohrdne veverka ani myš, když se jí poštěstí najít předčasně opadlý dřevitý pamlsek pod stromem. Vy klidně strčte do kapsy i prázdnou šišku.
Doma mezi její šupiny zasuňte vyloupané ořechy, namažte ji lojem nebo sádlem a obalte ve směsi semínek. A krmítko pro zahradní ptactvo je na světě! Pověste ho na větev nebo připevněte na tyčku a zapíchněte do truhlíku za okno. Pak už se jen radujte z toho, jak ptáčkům chutná.
Trocha šiškologie
Šiškami snadno roztopíte kamna. Kvůli vysokému obsahu pryskyřic se rychle rozhoří. Dlouhé válcovité šišky borovice vejmutovky (Pinus strobus) jsou dokonce tak smolnaté, že chytnou i za vlhkého počasí.
Cypřiš arizonský (Cupressus arizonica). Na jeho nezvykle kulaté šišky se můžete chodit dívat do zahrady nebo arboreta. I u nás je mrazuvzdorný.
Z jednoho kilogramu smrkových semínek můžete vysázet až deset hektarů nového lesa.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
V roce 1971 putovala spolu s astronauty na Měsíc i semena douglasky tisolisté. Stromům, které z nich po návratu vyrostly, se říká měsíční.