Sedm důvodů, proč pěstovat vánoční kaktus

Na rozdíl od bodlinatých příbuzných se vánoční kaktus (Schlumbergera) v divoké přírodě nezelená na písečné poušti, nýbrž v deštných lesích Brazílie. Na zemi bychom ho hledali marně, zalíbilo se mu vysoko v korunách stromů, kde má dostatek světla, tepla i vzdušné vlhkosti. Říkáme mu epifyt, jelikož žije na jiné rostlině. Neparazituje však na ní, neokrádá ji o cenné živiny.

Botanici by nás poučili, že jde o rozšířené stonky. Jednotlivé lodyžní útvary dlouhé asi 4 až 6 cm a široké okolo 2 až 3 cm na sebe řetízkovitě navazují a tvoří v mládí vzpřímené, s přibývajícím věkem elegantně převislé výhony, které se košatě rozvětvují.

Starší jedinci mohou mít v průměru klidně až 1 m, to je pak panečku podívaná! Listovité články tvarem připomínají krabí klepeta. Jejich mechově zelený odstín působí zdrženlivě, rozhodně ale ne nudně.

Předvede se v celé své květované kráse na Štědrý den, dřív, nebo až v novém roce? To není snadné odhadnout, protože je to kytka vrtošivá a záleží na tom, jak je spokojená s teplotou, světlem, výživou a vůbec naším pěstitelským úsilím.

Že děláme něco správně, nám prozradí v den, kdy se konce výhonů zabarví poupaty. Ta zprvu připomínají hlavičky od sirek, postupně se prodlužují, až jsou hrotitá a připravená rozvinout se jako křídla něžných motýlů.

Díky postupnému otevírání poupat se z květů mimořádných půvabů můžeme radovat déle než měsíc. Zpětně shrnuté korunní cípy nám dovolují nahlédnout do samého nitra, odkud vyčnívá nápadný pestík, obklopený větším počtem jemňounkých tyčinek.

Květy se na leskle zeleném podkladu uplatňují nejen tvarem, ale i barvami – od křídově bílé přes žlutou, oranžovou či tajemně fialovou až po širokou škálu růžových a červených odstínů včetně barevných kombinací.

Navzdory delikátnímu vzhledu překvapuje odolností, za což vděčí svým zploštělým, na omak hladce voskovitým, dužnatým stonkům, v nichž je zakleta výborná přizpůsobivost suchu. Když vodu nastřádanou v pletivech zužitkuje, neuschne, jen zmenší svůj objem. Dlouhodobým suchem se však trápí.

Zaléváme ho po celý rok, ale velmi opatrně. Bude-li stát v mokru, zaplatí za to životem. V horku a při suchém vzduchu uvítá jemnou spršku z rozprašovače.

S nakvetlým vánočním kaktusem se u zahradníka či květináře potkáme od října až do ledna a utratíme za něj podle velikosti padesát až tři sta korun. Komu kaktus o Vánocích učaroval a chce jich mít víc, může ušetřit celé jmění, když si další pořídí při novoročních výprodejích.

Koneckonců nejde o sezonní záležitost. Navzdory jménu se tenhle exotický skvost dožívá vysokého věku a mnozí si jej doma hýčkají jako cennou vzpomínku na prarodiče.

Nové rostliny zadarmo? Jde to pomocí řízků. Prsty opatrně odtrhneme vyzrálý nekvetoucí výhon se dvěma až třemi články. Necháme jej několik hodin ležet na vzduchu, aby se otevřené ranky zacelily. Pak řízek asi z poloviny spodního dílku vložíme do lehkého substrátu pro množení.

Bedničku či květináč postavíme na teplé, vzdušné místo, kam nesvítí slunce. Substrát udržujeme mírně vlhký. Kořínky se většinou objeví už po jednom týdnu.

Na rozdíl od klasických kaktusů nepotřebuje klidovou fázi. I přes zimu tak může zůstat v teple obývacího pokoje, kanceláře či koupelny. Také schodiště, temperovaná zimní zahrada nebo ložnice jsou místy podle jeho gusta a zdá se, že tam díky nižší teplotě dokonce déle kvete.

Důležité je, aby netrávil čas na přímém slunci ani doma, ani venku, kam ho na léto můžeme přestěhovat. Úchvatně vypadá o samotě ve vysoké nádobě, ve skupině i v závěsném košíku.