S rostlinami je to jako s lidmi. Některé si sednou, jiné se nemusí. Víme, jak toho na zahradě využít

Vlastnosti, kdy se dvě rostliny vzájemně podporují v růstu, se říká alelopatie. Proč se ale některé vzájemně nemají rády?

Má to různé důvody, například odlišné potřeby v oblasti životního prostředí, nebo se rostliny ocitají ve vzájemné konkurenci a bojují o zdroje. Jindy zase vyžadují různé typy půdy a podmínky pěstování, nebo může jít o to, že jedna rostlina přitahuje hmyz, který zároveň té druhé škodí.

Při plánování setí a výsadby rostlin na zahradě byste proto měli zohlednit i tyto faktory. Pokud se naučíte využívat alelopatii a nekombinovat druhy, které se vzájemně „nemusejí“, dočkáte se bohatší a chutnější úrody.

Nejde ale čistě jen o vzájemnou „náklonnost“ rostlin. Při plánování rozmístění jednotlivých plodin na záhonku a zahradě obecně je nutné brát v potaz i čistě praktické vlastnosti, jako je například výška v dospělosti.

Máte-li druhy vyžadující plné slunce, nesázejte do jejich bezprostředního okolí vyšší rostliny, které je budou jinak stínit.

Dalším aspektem výběru vhodných sousedů je množství zálivky. Rostlina s malými potřebami vody se nebude cítit komfortně vedle té, která jí naopak vyžaduje hodně, bude pak trpět přemokřenou půdou.

Vždy je proto dobré společně pěstovat zeleninu s podobnými nutričními a vodními potřebami.

Některé rostliny uvolňují chemické látky, kterými zamezují růst jiných rostlin v okolí. Jde vlastně o boj o přežití v přírodě. Na vzájemnou symbiózu je proto třeba dbát i při střídání plodin na záhonech. Například brokolice po sobě může zanechat látky, které řada brukvovitých rostlin (květák, zelí, růžičková kapusta) nemá ráda.

Které rostliny spolu mohou sdílet prostor a které je naopak lepší k sobě nepřibližovat? Odborníci se například domnívají, že česnek a cibule brání růstu hrachu a fazolí, ale s ostatními druhy zeleniny nemají problém. Zelí není vhodné sázet blízko jahod.

Pěstujete-li chřest, vyvarujte se toho, aby nedaleko rostla cibule nebo máta. Zasadíte-li zelí, brokolici, kapustu společně s řepou a zelenou listovou zeleninou, dočkáte se vyššího výnosu a lepší odolnosti vůči chorobám. Vedle řepy by neměly růst fazole. Pozor na anýz a kopr, tyto dvě byliny by se neměly vyskytovat nedaleko mrkve, ředkviček, okurek, dýní a tykví.

Výše uvedená pravidla platí třeba i pro rajčata. Když budou mít v dosahu některé okrasné rostliny, například měsíček, bude to výhoda. Tato rostlina odrazuje škůdce v podobě háďátek, a naopak přitahuje přítomnost pestřenek, jejichž larvy si pochutnají na mšicích. Také astry či chrpy lákají hmyz, který ochrání rajčata před útokem škůdců. Proto se rozhodně vyplatí mít přímo v záhonu s rajčaty několik těchto květin

Chcete-li opravdu lahůdkové plody, potom byste měli u rajčat počítat s bazalkou, šalvějí, oreganem či tymiánem. Uvedené druhy koření v blízkosti rajčat nejenom podporují růst, ale pomáhají plodům získat chuť. Podobně pozitivně působí na rostlinu a její plody i plevel, který často sužuje naše zahrady – kopřiva. Tady se ukáže její společnost jako opravdu užitečná. Rovněž odrazuje škůdce. Máta peprná podporuje odolnost rajčat, působí dobře na chuť plodů a odpuzuje mravence.

Co se týče zeleniny, která si s rajčaty rozumí, je to zejména cibule a česnek. Oba druhy produkují látky, které blokují tvorbu plísní. S jejich pomocí se rajčata také snáze vyrovnají se škůdci v podobě háďátek, roztočů a mšic. Podobně užitečné jsou ředkvičky. Zdrojem dusíku pro rajčata mohou být fazole.

Dobrou volbou je i listová zelenina jako špenát, různé druhy salátu či šťovík. Proti plísni je vhodný celer. Rajčata se dobře snáší i s chřestem, fazolemi, mrkví, petrželí, brutnákem.

Naopak byste rajčata neměli sázet v blízkosti brambor. Totéž platí pro zelí, květák, kapustu, růžičkovou kapustu, kedlubny, kopr a kukuřici. Není dobré, aby se tyto druhy zeleniny nacházely u záhonu s rajčaty.