Článek
Přítomnost mšic na rostlinách zjistíte snadno. Jednak jsou dobře patrné pouhým okem (hledejte hlavně na mladých výhoncích, poupatech, mladých, čerstvých listech atd.) a jednak se brzy po jejich působení začne měnit vzhled, hlavně listů, které se zkroutí. Je to proto, že mšice usazené na rubové straně z listu sají šťávu a tím rostlinu připravují o důležité živiny a vysušují ji. Proto se list kroutí.
Podpořte přírodu jejími zbraněmi
Možným způsobem, jak omezit množství mšic na záhonech, je olemovat je rostlinami, které tento druh odpuzují. Záhony růží můžete zkusit doplnit levandulí, ale také česnekem. Obě rostliny by měly mšice z růží odehnat. Na záhony s košťálovinami se doporučuje zasít také kopr. Jinou možností je zkusit zasít v blízkosti napadených rostlin lichořeřišnici, která funguje jako přirozený lapač mšic.
S mšicemi umí zatočit také rozličné druhy hmyzu. Abyste hmyz přilákali na svou zahradu, snažte se jednak nabídnout pestrou skladbu rostlin, a to i těch okrasných. V každém případě pak ´nabídněte´ takto nalákanému hmyzu místo k žití. Ideální je k tomu vyhradit část pozemku a ponechat ji jako tzv. přírodní zahradu, tj. jen minimálně udržovaný kout zarostlý travou, klidně sem tam s nějakým větším kamenem, pod který si hmyz může zalézt na noc nebo v nepříznivém počasí.
Samostatnou a velice vděčnou kapitolou jsou hmyzí hotely. Ty se vyplatí na každé zahradě. Nejenom jako domov pro potenciální opylovače, ale právě i pro likvidátory mšic. Vyrobit jej lze přitom velice snadno, mnohdy stačí i jen trochu lépe organizovaná kupa pořezaného dříví, zakomponovat lze staré polámané cihly, otýpku větviček apod.
Důležité je vytvořit dostatek skulinek a otvůrků různých velikostí, aby si našlo v hotelu místečko k přebývání co nejvíce druhů hmyzu. Předností je, že do jeho výroby lze v létě zapojit i děti.
Většina lidí už slyšela o tom, že postrachem mšic je slunéčko sedmitečné. Ve skutečnosti jsou to ovšem jeho larvy, šedá stvoření se dvěma výraznými oranžovými puntíky. Podle studií sežere jedna larva během svého života (tj. než se promění v dospělého brouka) na 90 dospělých mšic a na 3000 jejich nymf.
Také larvy pestřenek (lidově vosiček) si na mšicích rády smlsnou. Zatímco dospělý hmyz nápadně připomínající včely nebo vosy, ovšem postrádající žihadlo, není dravý, jeho larvy za dva týdny spořádají údajně minimálně 200 mšic.
S jistými rozpaky až nevraživostí pohlíží mnoho lidí na škvory. Ti jsou ovšem dalšími nadšenými konzumenty mšic. Za noc jich spořádá škvor asi sto. Ovšem pozor, škvoři jsou všežravci, a tak, jsou-li ve větších počtech, nepohrdnou ani částmi rostlin, na nichž se pasou mšice.
Pokud k vám ze zahrady do domu či chalupy zalétávají zlatoočka, charakteristická svým protáhlý zeleným tělem, velkými blanitými křídly a zlatýma očima, jsou to vaši další přátelé v boji proti mšicím. Jejich samičky kladou larvy do kolonií mšic, kde se z nich vylíhnou larvy. Zajímavostí je, že larvy zlatooček mšice nežerou, pouze je kousnou a vypustí do nich své trávicí šťávy. Mšice takto po čase uhyne a její vnitřek pak larva časem vysaje. (Popsané mimotělní trávení mají například také pavouci.)
Postrachem mšic jsou rovněž parazitické miniaturní černé vosičky Aphidius Alemani, které kladou svá vajíčka přímo do těl mšic. Do každé vosička naklade jen jediné vajíčko, přitom je schopná jich naklást až 300. To znamená, že jedna vosička zahubí až 300 mšic. Odborníci ovšem doporučují vosičky (které lze zakoupit) používat pouze v interiérech, tj. například ve sklenících.
Babské rady
Každá zahrádkářská komunita pak disponuje vlastními zaručenými recepty na podomácku vyráběné postřiky, které mšice zahubí.
Oblíbeným a letitým receptem je výluh z tabáku. Kuřáci mohou takto zužitkovat nedopalky z cigaret, nekuřáci si mohou pomoci tím úplně nejlevnějším tabákem, na který v obchodě narazí. Nálev je třeba nechat luhovat alespoň přes noc.
Podobným způsobem lze připravit i kopřivový či pelyňkový nálev. Jiní pěstitelé zase nedají dopustit na nálev z rozdrceného česneku, vratiče, kostivalu či kapradí. Ve všech případech je ale třeba nechat příslušnou rostlinu namočenou například do kýble s vodou, ideálně na sluníčku alespoň týden. Až se začne pomalu rozkládat. Teprve pak lze takto vzniklým nálevem postižené rostliny zalévat či postřikovat. Výsledek se dostavuje velmi rychle.
Ve všech případech ovšem platí, že několik dní po aplikaci takto vyrobených postřiků je třeba rostliny důkladně osprchovat čistou vodou, zejména, pokud se na nich už tvoří nebo jsou plody.
Chemické postřiky
Ačkoli jde o babské rady, svou podstatou lze mezi chemické postřiky zařadit mýdlový roztok nebo roztok z jaru. I tyto proti mšicím fungují.
Jinou možností je vybrat si některý z průmyslově vyráběných insekticidů. Některé se vyrábějí na bázi přírodních látek.
U všech těchto produktů je ovšem potřeba věnovat pozornost informacím o tom, kdy je vhodné prostředek aplikovat, v jaké fázi vegetačního období, kolikrát během vegetace, ale i jaká je tzv. ochranná lhůta. To je doba, po kterou nelze ošetřené plodiny konzumovat, anebo, po kterou nelze manipulovat s ošetřenými okrasnými rostlinami.