Článek
Zelená střecha není pouze miláčkem přívrženců ekologických staveb, ale je velmi mocným pomocníkem v zastavěných oblastech, v nichž zelených ploch stále ubývá. Princip a složení vegetačních střech vyhovují našim klimatickým podmínkám. Jejich obliba vzrůstá i v Německu, kde takové střechy najdete téměř na dvaceti procentech novostaveb. V některých zemích je jejich výstavba dotována státem. V posledním desetiletí se pomalu zabydlují i u nás.
Zelené střechy nejsou novodobým vynálezem. Používali je již staří Římané a rozšířeny byly po celé Evropě i v Americe. I u nás si již ve středověku lidé vysazovali na střechy domů skalničky jako ochranu proti bleskům. Nejspíš jste nevěděli, že tento zvyk připomíná jméno jedné z nejznámějších rostlinek využívaných k tomuto účelu – netřesk.
Seznamte se s jejich přednostmi
▪ Zelené neboli vegetační střechy jsou synonymem ekologického stavitelství. Mají pozitivní vliv nejen na okolní životní prostředí, ale i na zdravé bydlení.
▪ Z dlouhodobého hlediska není zanedbatelná ani ekonomická stránka. Prvotní investice může být vyšší v porovnání s klasickými střechami, vrátí se však v podobě absence nároků na údržbu, úsporách energie na vytápění a také v době, když si klasická střešní krytina vyžádá výměnu.
▪ K nesporným výhodám patří fyzikální vlastnosti zelených střech. Celý rok pomáhají regulovat teplotu v interiéru. V zimních měsících zabraňují jeho přílišnému ochlazení, v létě zase nadměrnému přehřátí. Stejně tak zmírňují teplotní výkyvy mezi dnem a nocí v obytném prostoru.
▪ Vegetační střecha dokáže zadržet 50 až 70 % přirozených vodních srážek v závislosti na typu vegetace a hloubce substrátu.
▪ Zadržená voda ze střechy se postupně odpařuje, což příznivě ovlivňuje mikroklima okolí.
▪ Má-li položený substrát tloušťku alespoň 10 cm, zabraňuje spolu s rostlinami průniku ultrafialového a elektromagnetického záření.
▪ Snižuje náklady na údržbu hydroizolační vrstvy, jejíž životnost je v tomto případě delší než na střeše, která vegetací chráněna není. Zároveň eliminují povětrnostní vlivy.
▪ Vegetační střecha produkuje kyslík, zvyšuje vlhkost, absorbuje oxid uhličitý, filtruje částice prachu z ovzduší a jiné emise škodlivé lidskému zdraví. Tím opět přispívá k lepší kvalitě ovzduší.
▪ Poslouží i jako zvuková izolace. Velmi dobře tlumí hluk z exteriéru a napomáhá tak vytvoření akustické pohody v domácnosti.
▪ Za předpokladu kvalitního odborného provedení mají zelené střechy téměř neomezenou životnost. Zatím je jejich životnost ověřená na sto let. V porovnání s plochými střechami bez vegetace je možné mluvit o dvojnásobku.
▪ Střešní zeleň je vhodný biotop pro rozmanité druhy hmyzu nebo ptáky, kteří v husté zástavbě často marně hledají své přirozené prostředí.
▪ Má protipožární funkci, a to v případě, že tloušťka substrátu dosahuje alespoň tří centimetrů. Zároveň nesmí obsahovat více než 20 % organických látek. Důležitý je i odstup vegetace od okraje střechy. Obvodové pásy se šířkou 50 cm se obvykle vyplňují kačírkem.
▪ A samozřejmě nezapomínejme na estetickou stránku. Zelená střecha je nejenom hezká, ale pozitivně působí na psychiku člověka. Při vhodné volbě tvarové a barevné kompozice jednotlivých rostlinek, keříků či stromů vytvoří celoročně se měnící poutavou scenérii.
Typy zelených střech
Extenzivní – vystačí se třemi až patnácti centimetry substrátu, přičemž na metr čtvereční připadá maximálně 160 kg. Jsou nenáročné na zavlažování. V našem klimatickém pásmu vystačí s přirozenými srážkami. Optimální vegetaci tvoří mrazuvzdorné trvalky nižšího vzrůstu, jako jsou sukulenty, mechy, trávy nebo byliny. Díky jejich barevnosti a rychlému rozrůstání patří mezi nejoblíbenější rostliny z rodu rozchodníků a jiných skalniček. Odborníci doporučují k dosažení intenzivnějších izolačních vlastností tloušťku substrátu deset až patnáct centimetrů s hustým porostem z divoké trávy nebo bylin. Ale pozor, dopřejete-li jim hlubší podloží, splníte požadavky bližší intenzivnějšímu typu porostu. V takovém případě by převládly druhy rostlin, které jsou náročnější na živiny a vláhu. Byly by citlivější na povětrnostní vlivy a bez pravidelné zálivky by usychaly.
Intenzivní – potřebují třicet a více centimetrů substrátu, což představuje 160 až 250 kg na metr čtvereční střechy. Vyžadují péči stejnou jako běžná vegetace na zahradě. Na pěstovaný trávník, keře nebo vyšší dřeviny už budete potřebovat zavlažovací systémy. Musíte však počítat i s vyššími nároky na nosnost konstrukce.
Základní výbava
Jednotlivé vrstvy a tloušťka vegetační střechy závisí na zvoleném typu vegetace. I konkrétní provedení může mít více podob podle toho, zda se do její stavby odvážíte pustit svépomocí, nebo ji raději svěříte odborníkům, což vřele doporučujeme. Specializované firmy na zelené střechy přicházejí na trh se specifickými vylepšeními vlastních systémových skladeb jednotlivých certifikovaných vrstev. V zásadě však platí sestava: hydroizolace, drenáž, filtrační vrstva, substrát a vegetace.
K uložení zásoby vody poslouží hydroakumulační vrstva, která se ukládá pod vrstvu filtrační. Tvoří ji sypké materiály s dobrou nasákavou schopností: rašelina, desky z minerálních vláken, geotextilie, profilované plastové fólie nebo pěnové plasty.
Kámen úrazu
Nejdůležitějším bodem ve skladbě zelené střechy je hydroizolace. Musí být dobře chráněna před prorůstáním kořínků vegetace. Některé typy agresivnějších rostlin dokážou lehce prorůst i několika asfaltovými pásy a fólií. Informujte se u odborných prodejců a požadujte hydroizolace s testem proti prorůstání kořenů. Z ekologického hlediska se doporučují takzvané polyolefinové pásy, které neobsahují halogeny ani změkčovadla. Jsou vyrobeny z tkaniny kašírované polyolefinem.
Drenážní vrstva odvádí vodu a současně zvětšuje prostor potřebný pro růst kořenů. Tvoří ji drenážní desky a rohože nebo sypké materiály: štěrk, láva, keramzit, drcená cihla nebo expandovaná břidlice. Musí být odolné proti biologické korozi. Filtrační vrstva zase zabraňuje vyplavování jemných částic ze substrátu do drenážní vrstvy. Nejpoužívanější jsou tkané nebo netkané geotextilie, které neomezují růst rostlin.
Nejen na plochou
Zelený porost není výsadou jen plochých střech. Sedlové nebo pultové střechy se sklonem 20 až 40 stupňů však vyžadují zábrany proti sesuvu substrátu. Pro tento účel jsou v nabídce protierozní roštové systémy, u menších sklonů poslouží i rohože nebo mřížky