Rýt záhony, nebo nerýt? Inu, každý podle svého

Zkušení zahradníci si zažili, že po sklizni všech plodin na záhonech sáhnou po rýči nebo vidlích, a mají k tomu dobré důvody. Zrytím záhonů dostanou do půdy vyčerpané skončenou sezonou novou zásobárnu živin. Ať už jde o domácí kompost, dobře zetlelý hnůj, či třeba drť ze spadaného listí, všechno se počítá. Zároveň půdu dobře provzdušní, což je pro úspěchy v pěstování plodin nesmírně důležité.

Prorytí je také užitečné kvůli zničení vajíček, které v půdě nakladli různí škůdci včetně otravných slimáků. Rozrušením půdy ztratí svou sílu i plevel. Pokud ovšem ryjete prostor se souvislejším porostem plevele, je rozhodně lepší, když použijete herbicidy. Jinak by vás mohly agresivní plevelné rostliny obtěžovat i v příští sezoně a to jistě nechcete.

Pravidelné rytí je pak přímo nezbytné všude tam, kde se zahradníci potýkají s těžkou, nebo dokonce jílovitou půdu. V takovém případě je dobré se neomezit jen na prosté rytí, ale využít příležitost k tomu, aby se do půdy přimíchal písek a další složky na její zlehčení.

Jestliže při rytí zahrady vzniknou hroudy, nesnažte se je za každou cenu rozbíjet. Klidně je ponechte na záhonech tak, jak jsou. Pokud tyto hroudy zmrznou, absorbují vodu, která se bude hodit zjara, kdy zahrada potřebuje dostatek vláhy. Rozrušte je proto až na začátku příští sezony.

Může se vám ale stát i to, že na zrytí všech záhonů na zahradě nebudete mít čas a kapacity. Co dělat v takovém případě? Je dobré záhony, které nezvládnete zpracovat, zakrýt vyšší vrstvou organického mulče. Počítejte minimálně s 5 cm, lepší je ale navrstvit klidně i 10 cm.

Souvislá hmota, a nezáleží na tom, jestli jde o listovou drť, kompost, či třeba posekanou trávu, má na záhoně ochrannou funkci. Zároveň rozkládající se organická vrstva přitáhne žížaly, které jsou užitečné k provzdušnění půdy.

Někteří zahrádkáři se ovšem vydávají zcela jinou cestou a své záhony neryjí vůbec. Ani na podzim, ani na jaře. Existuje totiž i koncepce zahradničení bez rytí. Podle ní, člověk tím, že vypustí jakékoli rytí pomáhá zachovat celkové zdraví půdy.

Namísto rytí tak zahradníci své zeleninové a květinové záhony připravují na sezonu tak, že je na podzim mulčují organickou hmotou, jako je například zahradní kompost. Rostliny potom pěstují přímo v této vrstvě organické hmoty.

Podle pěstitelů vylučujících rytí tato činnost poškozuje strukturu půdy tím, že ničí přirozené odvodňovací kanály vytvořené červy, narušuje sítě vytvořené houbami a uvolňuje uhlík uzavřený v půdě. Zahradničení bez rytí dle jejich přesvědčení zachovává a zlepšuje strukturu půdy, čímž se výrazně zlepšuje její celkový stav.

Tento styl pěstování si samozřejmě každý zahrádkář musí na své zahradě vyzkoušet sám a zjistit, jak se mu osvědčil. Jisté je, že zahradničení bez rytí je méně pracné a nepochybně i proto si získává čím dál více příznivců.