Článek
V obrubě
Šanty díky rozdílné velikosti uplatníme na mnoha místech v zahradě. Kromě smíšených záhonů také na skalkách, v nádobách, na svazích a střešních zahrádkách. Protože šanta dlouho kvete (květen/červen – září/říjen), zvláště dobře se hodí k olemování cest a do záhonových obrub, kde jí to sluší po boku purpurové dlužichy (Heuchera). Aby šanta remontovala (čili opakovaně vykvetla), po odkvětu ji sestřihneme a zároveň trochu přihnojíme.
Dokonalé souznění
Šanta se hezky doplňuje se šalvějí a agastache. Rostliny jsou si někdy tak podobné, že je od sebe nelze na první pohled rozeznat. Všechny upřednostňují slunné stanoviště s výborně propustnou půdou. Jako agastache nemá ani šanta ráda zimní přemokření, které ji může zahubit. Květy těchto nenáročných trvalek hojně navštěvují motýli, včely a čmeláci.
Protiklady se přitahují
Komu se zamlouvají nápadnější sestavy, může zvolit nevšední kombinaci fialovomodré a červené. Mezi klásky šanty necháme proplétat šarlatově červený kuklík (Geum). Později se k nim přidají fialové kouličky okrasných česneků. Pro ještě větší drama vysadíme dvojici před rostliny s purpurovými listy, např. rozchodníkovec nádherný (Hylotelephium spectabile Purple Emperor) nebo ruj vlasatou (Cotinus coggygria Royal Purple).
Moře s bílou pěnou
Jemné rysy šanty nám dovolují vysazovat ji ve velkém množství. Může tak vzniknout celé rozkvetlé moře, skutečná pastva pro oči. Hodí se k tomu zejména vyšší, bohatě kvetoucí odrůdy s 50cm velkými květy, jako jsou Nepeta racemosa Walker’s Low, Nepeta x faassenii Six Hills Giant; 90 cm, Nepeta sibirica Souvenir d’Andre Chaudron; 60 cm nebo Nepeta grandiflora Pool Bank, 70 cm. Mořskou pěnu zpodobňují masy drobných bílých kvítků katránu srdčitého (Crambe cordifolia), který kvete na přelomu jara a léta.
Pastelové opojení
Šanta se bezvadně kombinuje s kvetoucími trvalkami, rostlinami s okrasnými listy i keři. Většina druhů vytváří velké trsy, takže nehrozí, že by se mezi ostatními ztratila. Levandulově modrá barva je přímo předurčena ke spojení s pastelovými odstíny. Na tomto záhoně si šanta hraje do noty s růžovými kakosty, máky a trojpukem, fialkovými dračíky, zvonky a stříbřitým čistcem.
Nerozlučná dvojka
Růžové keře jsou půvabné samy o sobě, ale ve společnosti šant působí ještě malebněji. Růže vyžadují dostatek prostoru, kde může volně proudit vzduch, jinak trpí padlím. Exponované, klidně i hodně větrné pozice nevadí ani šantě, která je vůči nemocím rezistentní. Slimáci a mšice ji napadají výjimečně.
Šanta
Šanta (Nepeta) patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), kde najdeme i šalvěj, sápu, mátu nebo zběhovec.
Kromě květů jsou na šantě přitažlivé aromatické listy, mnohdy hebké, šedostříbrné.
Šlechtěné odrůdy jsou nádherné, v přírodních zahradách vyniká i obyčejná šanta kočičí (Nepeta cataria).
Nové rostlinky získáme dělením trsu na jaře či na podzim nebo odběrem bylinných řízků brzy v létě.