Článek
Saláty (Lactuca sativa) patří do skupiny listové zeleniny. Obecně je dělíme na máslové, známé také jako hlávkové, ledové, listové k řezu i k česání a saláty římské. Z množství druhů a odrůd si každý vybere přesně to, co mu sedne.
Střídání různých typů listové zeleniny vytváří fascinující kontrast, který záhonu propůjčuje moderní vzhled a dynamiku.
Při výběru hraje roli doba výsevu a výsadby. Některé se hodí k přezimování, jiné sklízíme už po několika týdnech. Platí, že jarní a zimní odrůdy tvoří menší hlávky než ty letní.
Ze semínka, nebo ze sadby?
Jelikož je salát jednoletka, pěstuje se každou sezónu nanovo. To není těžká disciplína. Máme dvě možnosti. Jaké jsou jejich klady a zápory?
Výsev - plusy a minusy
- + Vysévat můžeme téměř celoročně.
- + Semenářské firmy nabízejí Široký sortiment druhů a odrůd. Lze je objednat i přes internet.
- + Ze sáčku získáme více rostlin za méně peněz.
- + Salát vysetý přímo do záhonu koření hlouběji. Lépe se tak vyrovnává s opomenutou zálivkou.
- + Semínka jsou drobná a lehká, chce to jistou zručnost.
- + Hustě vzešlé rostlinky musíme jednotit.
Výsadba - plusy a minusy
- + Ušetříme několik týdnů práce spojené s pečováním o správný vývoj semen.
- + Odpadá protrhávání, protože se vysazuje přímo do požadovaného sponu.
- - U zahradníka je sadba k dostání jen po omezenou dobu, nejčastěji na jaře.
- - Výběr není tak široký.
- - Rostliny vyžadují šetrnější přístup, aby nedošlo k poškození jemných kořínků.
- - Dražší varianta
V záhonu i v truhlíku
Při pěstování ve volné půdě narostou hlávky do plné velikosti. Z jednoho m2 sklidíme dvanáct až šestnáct hlávek. Ideální vzdálenost mezi rostlinami je 25 až 35 cm. Pro zdravý salát se najde dostatek místa i na mrňavém pozemku, třeba podél plotu.
K péči o rostliny patří pletí. Plevel odnímá z půdy vodu i živiny, navíc může přilákat škůdce.
A tomu, kdo zahradničí na balkóně uprostřed města, poroste v květináči či v truhlíku za oknem, přičemž platí: čím menší nádoba, tím menší salát. O to důležitější je důsledná kontrola substrátu. Ten nesmí být ani suchý, ani mokrý.
I salát může zdobit
Saláty se postarají nejen o kulinářský, ale také vizuální zážitek. Zahrádkář, který má pod čepicí, je zařadí i na bylinkový záhon mezi léčivky nebo jako doprovod ke květinám.
Ví totiž, že hlávky mají kromě hezkého tvaru také přitažlivě vybarvené listy s lesklým povrchem, buď hladké, nebo zkadeřené jako beránek.
Velice dekorativní jsou hlávky červenolistého dubáčku, vhodného k postupnému otrhávání.
Vedle oranžových měsíčků, žlutých afrikánů a sluncovek se dobře vyjímají druhy s vínovými listy, např. hlávkový salát Rosemarry, listový k řezu Roden a senzační, divoce zkadeřený česáček Lollo Rosso. Tmavší odstín s kovovými odlesky krášlí oblíbenou česací odrůdu dubáčku Dubared. Dubáček je typ s listy podobnými dubu a existuje i v zeleném provedení.
Žlutozelený kudrnatý salát vhodný k česání Lollo Bionda a Zoltán se zvlněným okrajem zazáří v blízkosti šarlatově kvetoucích lichořeřišnic a šalvějí. K ostatním zeleným varietám se hodí veselá směs žlutých hledíků, růžových krásenek a fialových šant.
Pěstování zeleniny odděleně od květin je dávno pasé. Dlouhé řádky aksamitníků a salátu vypadají báječně v záhonové borduře.
Ze salátových hlávek vznikají zajímavé obrazce, zvlášť když prostřídáme odlišné barvy. Ani taková záhonová bordura ze salátu nevypadá špatně. Sem určitě zvolíme tzv. česáček, který se sklízí postupně.
Rady pro pěstování
Kdo si salát rád předpěstuje, vyseje semínka do květináčků koncem února a postaví je na světlý parapet nebo do skleníku. O měsíc později můžeme začít s výsevem přímo na záhon.
Koupené sazenice vysazujeme zpravidla v dubnu. Pozor, jejich krček uchováme ve stejné úrovni, jako byl v sadbovači, jinak shnijí.
Odrůdu listového salátu Rollo Rosso prozrazují silně zkadeřené listy a sytá, leskle vínová barva.
Při výběru odrůd si pozorně přečteme informace na sáčku s uvedením optimálního termínu výsevu. Jinak se může stát, že salát nevyroste nebo vyžene rovnou do květu.
Půda by měla být kyprá, hlinitá, nikoli kyselá. Chemii nepoužíváme, živiny raději dodáme přidáním kvalitního kompostu.
Motyčkou udržujeme půdu bez plevelů, které salát připravují o vodu i živiny.
Saláty spotřebují docela hodně vody. Schopnost půdy zadržet vláhu vylepšíme přimícháním organické hmoty. Při nedostatečné zálivce nebudou listy křupavé, ale gumové a hořké.
Když rostlinám zahnívají srdíčka (středy), zaléváme je raději odspodu u země.
Každý výsev řádně označíme jmenovkou.
Zlaté pravidlo říká: méně a častěji. Správně zvolené odrůdy vyséváme každé tři čtyři týdny, jen co se na semenáčcích z předchozího výsevu objeví první pravé lístky. Zajistíme si tak přísun čerstvých listů po celou sezónu.
Přemíra se nevyplácí. Jednak při opožděné sklizni vyhání salát do květu, jednak má krátkou dobu skladovatelnosti. Máslové typy po uříznutí vadnou nejrychleji. Několik dnů v chladu vydrží druhy k česání a salát ledový. Ten má také menší sklony k vybíhání.
Kdo nám kazí úrodu
Neexistuje slimák, který by salátem pohrdal. V boji proti záškodníkům pomáhají pivní pasti a měděné plůtky. Rostliny rozhodně nemulčujeme. Nastýlka udržuje vlhko, které slimáci vyhledávají.
Paseku mohou nadělat kosi. Pomůže hustá síť.
Problém způsobují mšice, jelikož salát nechceme ošetřovat chemicky. Někdy je však nejlepším řešením předčasná sklizeň.