Hlavní obsah

Rozkvetlá pivoňková senzace

Jaro se sklání k létu a odhaluje krásu pivoňkových květů. Komu pivoňky v zahradě chybí, může to teď napravit. Z rozmanitých druhů a odrůd si svou favoritku vybere opravdu každý.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia) je pěstitelskou lahůdkou. Od ostatních se liší olistěním nastříhaným jemňounce jako kopr.

Článek

V rodu Paeonia figurují opadavé keře, trvalky a hybridy vzešlé zkřížením obou skupin. Bylinné druhy, k nimž patří pivoňka lékařská (P. officinalis), úzkolistá (P. tenuifolia) a čínská (P. lactiflora), která je rodičem mnoha kultivarů, na zimu zatahují a s jarem raší nanovo.

S výškou 50 až 100 cm měří zhruba o půlku míň než dřevité formy a stonky mají slabší než moderní meziskupinoví míšenci. Proč jsou tedy tak oblíbené? Starosvětský šarm – to je ta senzační esence, kterou skvostně zachytil Václav Špála ve svých pověstných kyticích a která přináší výlučné kouzlo i do zahrádek a váz.

Květy jedna báseň

Notnou chvíli u zahradníka strávíme rozhodováním mezi jednoduchým, poloplným, plným nebo sasankovitým květem s terčem pitvorných patyčinek. Zatímco květy dřevitých pivoněk mívají delikátnější, lehce pomuchlaný vzhled, trochu jako růže z pouti, plátky bylinných druhů jsou tuhé, hladké a třpytivé. Mnohé voní po mandarince, liliích, kokosu…

Škála zbarvení zahrnuje bílou, růžovou i červenou, nespočet jejich odstínů a barevných kombinací. Tyčinky, jsou-li přítomné, září zlatě. Úchvatný je kontrast pylových zrnek v zarudle karmazínovém květu pivoňky úzkolisté. Tahle pěstitelská lahůdka se diferencuje olistěním rozstříhaným najemno jako kopr, kdežto u ostatních připomíná bramborovou nať.

Věk je jen číslo

Co platí o ženách, platí ve stejné míře o bylinných pivoňkách. Půl století stáří není u nich výjimkou, ale nikdo by jim to nevěřil. Každoroční regenerace po zimě strávené v bezpečí pod zemí rostlinám zřejmě prospívá.

Kdo neměl to štěstí a nezdědil pivoňky po předcích, rozmyslí si důkladně, kam své nové svěřenkyně zasadí, jelikož dávají přednost klidu. Přesazování v pohodě přežijí i v pokročilém věku, chvíli jim však trvá, než se vzpamatují.

Navíc hrozí rozkrojení hlíznatých oddenků, což může oslabit kondici i kvetení. Chceme-li rozdělit trs kvůli množení, ujistíme se, že oddělky mají aspoň pět oček.

Mělce a s podporou

Zahálí pivoňka s růstem, vypadá neduživě a nechce se jí kvést, přestože se má v kypré, humózní, volně propustné půdě jako v bavlnce a na místě, kde roste, ji nic neruší a slunce na ni svítí aspoň šest hodin denně? Pak je chyba v hloubce výsadby. Rostliny z květináčů vysazujeme do stejné hloubky, v jaké rostly předtím.

Samostatné svazky kořenů na zimu zatahujících druhů sázíme mělce, tak aby nejhořejší pupeny neležely pod vrstvou zeminy vyšší než 2,5 cm. I mulč z rozleželého kompostu se počítá, proto ho prostíráme okolo, nikoli přímo nad kořeny. Kdo nekompostuje, přidá na jaře hnojivo s vyšším podílem fosforu a draslíku, zvlášť na písčitých půdách je to prospěšné.

Odrůdy s těžkými plnými květy opatříme podpůrnými berličkami, aby se po bouřce nepovalovaly a neztratily svůj glanc. Speciální zelené plastové kruhy, síťky a mřížky působí diskrétně, instalují-li se hned po vyrašení.

Záhony jako malované

Když růžové a bílé pivoňky doplníme „špálovskou“ modří v podání orlíčků (Aquilegia), horských chrp (Centaurea montana) a šalvějí, budou záhony jak z malířovy tvorby. Paletu růžových květů nádherně rozehrává bílý podklad z plazivého šateru (Gypsophila repens) či zvonků bělokvětých (Campanula lactiflora).

Růže jsou šťastnou volbou, chceme-li vzdát hold romantické nátuře pivoněk, která půvabně vyznívá v selských zahrádkách vedle máků, jarmanek (Astrantia), kakostů (Geranium) a samovýsevných měsíčnic (Lunaria annua). Veselé společenství fialových česneků, žlutých lupin (Lupinus) a sáp (Phlomis) doplněných tvarovanými keři se uplatní v moderních výsadbách.

Mlsní mravenci a zákeřné plísně

Opuchlá poupata, než se z nich vyloupnou květy, vylučují sladkou šťávu, po které baží mravenci. Ať se ládují, květům to neublíží. Setřeseme je jen v případě, že chceme nařezat kytici, což můžeme, jakmile poupata odkryjí barvu a na omak změknou.

Co pivoňkám škodí, jsou plísně a houbové choroby, kterým nahrává chladné deštivé počasí. Necháme-li kolem rostlin dostatek prostoru, aby mohl volně proudit vzduch a listy rychleji osychaly, riziko nákazy se sníží.

K základní hygieně patří odstraňování zavadlých listů a opadaných květních plátků, z nichž můžeme připravit jemný čaj nebo jimi ozdobit ovocný salát či dezert.

Související články

Záhony vytvořené pro labužníky

Se stoupajícími cenami roste touha pěstovat zeleninu na vlastní zahradě. Domácí úroda je zárukou lahodných chutí i čerstvosti. Zorganizujeme-li záhony tak, aby...

Jaro ve víru něžně bílých květů

Jaro si vystrojilo veselku a převléklo zahradu do zářivých bílých šatů z květů načechraných jako šlehačka na svatebním dortu. Pod modrojasnou oblohou slibují...

Výběr článků

Načítám