Článek
Aktuální klasifikace řadí rozchodníkovce do samostatného rodu Hylotelephium. Ačkoli je toto pojmenování platné již mnoho let, stále se ještě v literatuře a na trhu objevují pod starým označením rozchodník s latinským rodovým jménem Sedum.
Atraktivní listy i květy
Rozchodníkovce ale náleží do čeledi tlusticovitých (Crassulaceae), kde kromě rozchodníků najdeme i známou tlustici, kalanchoe nebo netřesky. Jsou to středně vysoké vzpřímené, na zimu usychající trvalky, které běžně začleňujeme do záhonových výsadeb. Především rozchodníkovec nachový (Hylotelephium telephium) a rozchodníkovec nádherný (H. spectabile).
V základní verzi mají oba druhy zelené lodyhy, našedle zelené vejčité listy a růžové hvězdovité kvítky v deštníkovitých květenstvích. Výška se různí od 45 do 80 cm, šířka od 30 do 50 cm. Díky šlechtění vzniklo mnoho přitažlivých kultivarů. Výjimečnost této mrazuvzdorné trvalky spočívá v dlouhodobé přitažlivosti. Zahrádku zdobí svými dužnatými zoubkovanými listy dávno předtím, než se objeví první květy.
Výběr z nejkrásnějších kultivarů
Carl (H. spectabile) – šedozelené listy i lodyhy, sytě růžové květy, kvete od srpna, v./š. 45 cm.
Stardust (H. spectabile) – světle zelené listy i lodyhy, bílé květy, kvete od srpna do října, v. i š. okolo 40 až 50 cm.
Postman’s Pride (H. telephium) – temně purpurové listy i lodyhy, růžovočervené květy, kvete od srpna do října, v. 40 cm, š. 60 cm.
Matrona (H. telephium) – modrozelené listy s bronzovým nádechem, červené lodyhy, bledorůžové květy, kvete od srpna do října, v. 75 cm, š. 30 cm.
Red Cauli (H. telephium) – modrozelené načervenalé listy, purpurové lodyhy, téměř červené květy, kvete od srpna do října, v. i š. 30 cm.
Hab Gray (H. telephium) – šedozelené listy, bronzové lodyhy, růžová poupata, krémově bílé květy, kvete od srpna do září, v. až 60 cm.
Téměř nulová péče
Pramalé nároky na péči a odolnost vůči suchu jsou dalším trumfem této pohledné trvalky. Nejdůležitější je výběr vhodného stanoviště.
Rozchodníkovec miluje plné slunce, ve stínu strádá. Roste na všech běžných zahradních půdách s kvalitní drenáží. Propustnost těžké jílovité zeminy musíme bezpodmínečně před vysazením vylepšit dostatečnou dávkou jemného štěrku a listovky. Nadměrná vlhkost, zvláště pak v zimě, způsobuje hnití stonků, což rostlinu dokáže zahubit.
Se suchými obdobími se rozchodníkovec vyrovnává velice dobře. Je to totiž sukulentní rostlina. Má dužnaté listy, které fungují jako zásobárna vody. Není-li rostlina spokojená, má tendenci se rozpadat a ve středu vyholovat, zejména v těžkých půdách, při nedostatku světla anebo přemírou hnojení.
Každoroční sestřihnutí provádíme opatrně na jaře, kdy už je možné spatřit první zelené listové růžice. Ve stejnou dobu můžeme trsy po třech až pěti letech rozdělit, abychom podpořili jejich vitalitu a kompaktnost.
Rozchodníkovec se sám vysemeňuje. Nové rostlinky získáme rovněž jarním dělením.
Osvědčené kombinace
Ve společnosti rozchodníkovců to sluší hvězdnicím (Aster), sasankovkám (Anemone x hybrida), zlatobýlu (Solidago), zápleváku (Helenium), třapatkám (Rudbeckia) i jiřinkám (Dahlia). Senzační tým tvoří se štíhlou ozdobnicí (Miscanthus), bezkolencem (Molinia) nebo kavylem (Stipa) a modře kvetoucím latnatcem (Ceanothus) Autumnal Blue a ořechoplodcem (Caryopteris x clandonensis).
Klasické zelenolisté rozchodníkovce nejlépe zapůsobí ve velkém množství. Nachové až téměř černé variety zazáří jako solitéry.
Kromě rabátek a záhonů jsou rozchodníkovce ideální do bordur podél cest i pro pěstování v nádobách.