Článek
Jakmile za sebou majitelé této zahrady zavřou branku v předzahrádce, jako by za ní zůstal veškerý shon a ruch. Najednou je klid, ticho protíná jen vzrušené ptačí štěbetání a sousedovic pes štěkající na uvítanou.
Úhledná předzahrádka je základ
Pozemek od chodníku odděluje laťkový i živý plot z tújí a zídka schovaná pod rouchem bujně rostoucího přísavníku pětilistého (Parthenocissus quinquefolia). Aby zámková dlažba na místě k parkování nepůsobila fádně a smutně, vznikl mezi vstupní brankou a vraty čtvercový ostrůvek osázený odolnými dřevinami.
Vzrostlých stromů se nemusíme vzdávat ani na malé ploše. Stačí, aby rostly spíš do výšky a snášely tvarovací řez.
Tvar koule tu má tis, růžovokvětý tavolník (Spiraea japonica) i skimie japonská (Skimmia japonica) s leskle zelenými, hladkými listy.
Ani před domem nechybí všudypřítomné pěnišníky, jimž se díky pravidelné výměně horní vrstvy substrátu pro kyselomilné rostliny dobře daří a každý rok v květnu zahradu rozzáří množstvím růžových a fialových květů.
Co je stálezelené, je dobré
„Opravdu tu není moc místa, a proto dáváme přednost celoroční zeleni. Najdete tu převážně stálezelené dřeviny, listnaté i jehličnaté, díky kterým zahrada působí živě a vlídně i v zimním období,“ vysvětluje náš hostitel.
Kromě neopadavých rododendronů, kalin, zimostrázu a břečťanu, který ozeleňuje stěnu sousední garáže, v zahradě našla místo pestrolistá vrba na kmínku (Salix integra) Hakuro Nishiki a kvetoucí keře, jako jsou žlutokvětá zákula (Kerria japonica) či bílý pustoryl věncový (Philadelphus coronarius), tzv. nepravý jasmín, jehož pronikavou vůni později nahrazují květy keřových a pnoucích růží lemujících cestu do zeleně za domem.
Na malém dlážděném patiu vedle trávníku a stěny z jalovců vzniklo místo, kde se v létě podávají večeře.
Stromy na míru
Hlavní roli svěřili majitelé této zahrady rozmanitým jehličnanům. Nejen zákrskům v květináčích, nízkým jalovcům, borovicím či metrovému roubovanému modřínu (Larix decidua) Repens, který dominuje záhonu s pivoňkami a denivkami, ale i urostlým zeleným obrům. Jak tato zahrada dokazuje, ani na malé ploše se nemusíme vzdávat velkých stromů. Podmínkou je, aby rostly spíš do výšky a nezabíraly drahocenné místo na šířku.
Mnoho let tady spokojeně žijí sloupovité jalovce (Juniperus), zeravy (Thuja) a namodralé cypřišky (Chamaecyparis lawsoniana) Columnaris. Nepřehlédnutelnou chloubou v samém rohu zahrady nad záhonem s trvalkami a velkokvětými plaménky je letitý cypřišek nutkajský (Ch. nootkatensis) Pendula s obdivuhodnou výškou téměř 10 m a větvemi připomínajícími zelené závěsy.
Dobrý nápad – vyholené kmeny tisu otevírají zajímavé průhledy a odhalují pěknou borku. K zavěšeným krmítkům se slétají sýkorky a straky.
Hranici se sousední zahradou určuje pětice tisů (Taxus baccata). Ty už byly tak přerostlé, že vrhaly všude stín. Dnes mají výšku jen 2 m. Zanedlouho po drastickém zásahu krásně obrazily.
Tisu rostoucímu poblíž domu majitelé obnažili spodní část tlustých kmenů, čímž se jednak otevřel prostor se zajímavými průhledy, jednak vynikla krásná, skořicově hnědá borka.
Příležitost k odpočinku
Pohodlná lavička ve stínu živého plotu, křesílko na prosluněném trávníku, nábytek na dlážděném patiu, kde se podávají večeře, houpačka s měkkými sedáky – tady všude se dá nerušeně odpočívat. Každé místo k posezení naše hostitelka zkrášluje dlouho kvetoucími aksamitníky a voňavými oleandry.
Oleandry řazené vedle sebe tvoří voňavou zástěnu pro nerušený odpočinek v otočném křesle.
Nelze si nevšimnout truhlíků napěchovaných muškáty, jejichž bohatá květenství půvabně podmalovávají výhled z oken na zahradu ozářenou zářijovým sluníčkem.
Vlastnoručně vypěstované muškáty a oleandry nechybí ani na chráněném zápraží u domovních dveří. Tam se také letní pokojovky, a dokonce tu zrají exotické fíky.