Řízkování, očkování a další nejčastější způsoby množení růží

Jednou z nejsnadnějších cest, kterou volí hlavně začátečníci, je odnožování. V takovém případě nemusíte do rostliny nijak zasahovat. Jen dbejte na její zdravotní stav, který podpoříte správným zaléváním, hnojením i celkovou péčí. A jakmile odnože dosáhnou výšky alespoň 15 centimetrů, můžete je odejmout a přesadit, protože už mají dostatečně vyvinutý kořenový systém a neměl by být problém s uchycením. Pozor ale na to, že tento způsob vyhovuje jen některým druhům růží.

Mnoho práce nebudete mít ani s takzvaným hřížením, kdy na začátku jara ohnete vybraný silný výhon do země. Jeho vrchol ale musí směřovat vzhůru a část, která bude kořenit v zemi, nezapomeňte upevnit, například pomocí kolíků. Při troše štěstí se budete radovat z nových rostlin už napřesrok.

Silné růže v dobré kondici poslouží také pro množení řízkováním, které je tradiční metodou oblíbenou už našimi předky. V takovém případě se matečním rostlinám po odkvětu odebírají řízky, a to ze střední části výhonů, kde je šikmo zastřihnete, aby měly pět oček, tři nad zemí a dvě v půdě. Pro rychlejší růst můžete použít stimulátory, buď chemického původu, nebo z domácích zdrojů. Nejlépe se pro tyto účely osvědčila kombinace medu a skořice nebo aloe vera. Stejně dobře jako kupované přípravky totiž růže dezinfikuje a slouží jako prevence proti hnilobě.

Hotové řízky se sází do připravených jamek, ve kterých je musí po celé délce obklopovat zemina. A následně je bude nutné přikrýt sklenicemi, jen částečně zapuštěnými do půdy. Než přijde zima, bude se jim dobře dařit v polostínu a zakořenit by měly do dvou týdnů. Se zaléváním buďte opatrní, protože růžím vyhovuje vlhkost, ale nikoli přemokření.

Na nejchladnější měsíce většinou zahradníci překrývají řízky chvojím, které by mělo stačit, protože je částečně chrání i sklenice. Pokud ale mají přijít velké mrazy, můžete je přesadit do květináčů a schovat ve sklepě nebo zahradním domku, kde je stálá teplota okolo 3 °C. Na jaře budou připravené na vsazení do volné půdy a příště už by měly přezimovat bez úhony.

Mnoho zkušených zahradníků dává přednost očkování růží, které je dnes vůbec nejpoužívanější. Provádět byste ho měli v průběhu srpna, kdy rostlinou dostatečně proudí míza, a tak lze kůru snadno odchlípnout a očko vložit. Potřebovat k tomu budete podnože, které předtím zbavíte listů do výšky zhruba pěti centimetrů. A před očkováním je doporučujeme ještě otřít, aby na nich nezůstala zemina a nečistoty.

Z vybrané ušlechtilé růže pak vyzrálé očko vyřízněte speciálním nožem (zhruba do hloubky 1,5 cm) a opatrně ho vyjměte. Na kmínku vytvořte očkovací okénko ve tvaru T o rozměrech přibližně 3×1,5 a za odchlíplou kůru vsuňte očko, které potom přizpůsobte velikosti řezu. Místo očkování pak zavažte gumovou nebo PVC páskou, případně lýkem. Podobně se očkují i stromkové růže, jen to trvá o něco déle. Základ ale vždy spočívá v kvalitním, ostrém a dezinfikovaném nářadí.

Už příští rok na jaře zjistíte, jestli se očko ujalo. Pokud se zadaří, vyraší a vznikne z něj nová rostlina. Pak už stačí jen odstřihnout horní část podnože a v létě bude ještě potřeba zastřihnout nový výhonek napůl, abyste podpořili rozvětvení rostliny.