Řez jádrovin

Řez ovocných dřevin je možné provádět prakticky během celého roku. Ovšem nejlepší termín, kdy by měl vzít zahradník do ruky nůžky, je zima, předjaří nebo jaro. V tomto období totiž jádroviny snášejí větší zásahy do své koruny mnohem lépe než třeba v létě. Každoroční řez jabloní a hrušní je důležitý hned z několika důvodů. Stromy díky pravidelnému dohledu nepřerostou, udrží se v dobrém zdravotním stavu, zamezí se šíření chorob a škůdců a dojde k odstranění přestárlých či nevhodných větví.

Důležitá je ovšem i redukce výhonů, které korunu zbytečně zahušťují a znemožňují přístup světla. Řezem se tedy strom neudržuje pouze v dobré kondici, ale také zvyšuje svoji plodnost. U pravidelně řezaných dřevin bylo dokázáno, že je násada plodů mnohem kvalitnější a plody jsou výrazně větší.

Charakter řezu zásadně ovlivňuje pěstební tvar stromu. V minulosti byly hojně využívány vysokokmeny, které ovšem narůstají do značných rozměrů. Kvůli tomu se dnes přechází na méně vzrůstné pěstební tvary, jako jsou polokmeny, čtvrtkmeny, zákrsky nebo dokonce výrazně tvarovaná štíhlá vřetena, kordony, palmety a v neposlední řadě také špalíry.

Čtvrtkmen

U tohoto tvaru musíme pamatovat na nutnost otevření středové části koruny. Do středu se tak dostane více světla a vzduchu. U jabloní i hrušní je velice důležité už samotné zapěstování stromku po výsadbě. Nejdříve je třeba odstranit výhony rostoucí pod plánovanými kosterními větvemi. Dbáme na to, aby byly kosterní větve rovnoměrně rozprostřené po prostoru. Jakmile stromek doroste do požadované výšky, odstřihne se vrchol. Postranní větve se zkrátí na pupen, aby došlo k jejich rozvětvení.

Koruna se nesmí nadměrně zahušťovat, proto se musí odstraňovat všechny kolmé, poškozené či křížící se výhony. Následný řez po zapěstování tvaru je ovlivněn především odrůdou. U stromů plodících na koncích větví se zkracují tříleté přírůstky na hlavních větvích o jednu čtvrtinu. U stromů plodících na bočních větévkách se zkracují výhony na čtyři pupeny.

Zapěstování stromku hrušně se ve většině bodů shoduje. Musíme pohlídat růst vrcholu, který má tendenci se neustále obnovovat. Následující roky se především prostříhávají plodonosné větévky. Nové dlouhé výhony je třeba zkrátit na polovinu původní délky.

Zákrsek

Zákrsek dorůstá do výšky okolo dvou metrů a šířku většinou udržuje okolo 1,2 metru. Řezem se snažíme udržet kuželovitou strukturu, v níž se větve rostoucí blíže k vrcholu zkracují. U zákrsku se řez musí provádět většinou v zimě i v létě, jinak by stromek rychle přerostl. Prvním rokem se odstraní všechny větve, které rostou níže než 0,45 metru nad zemí. Uřízneme rovněž kolmé výhony.

Postranní větévky se zkracují vždy na pupen rostoucí ven. Velice důležité je seříznutí vrcholu asi 0,75 metru nad zemí. Druhým rokem se loňské přírůsty kosterních větví

zkrátí na délku 0,2 metru na pupen směřující tentokrát směrem dolů. Terminál se zkrátí na jeden pupen na opačné straně, nežli tomu bylo předešlý rok. Průklest v následujících letech se provádí dvakrát do roka. V létě se zkracují přírůsty bočních větví asi o polovinu. V zimě se pak provádí řez, při němž se odstraní starší přehoustlé plodonosné větévky a nové výhony se zkrátí na jeden pupen, aby se podpořila tvorba bočních větévek, které nesou květní pupeny.

U hrušňových zákrsků se udržuje stejná struktura. V létě se odstraňují silné, kolmo rostoucí výhony. Hlavní větve se ponechají v dané délce, pouze přírůstky se zkrátí na šest pupenů. V zimě věnujeme hlavní pozornost redukci přehoustlých plodonosných větviček a zkrácení terminálu. Příště probereme řez štíhlého vřetena a tvarování špalírů.