Rejstřík sezonního zahrádkáře aneb Co a jak pěstovat, když nemáte čas být na zahradě každý den

Podle rozlohy zahrady, kterou chceme věnovat pěstování, si můžeme rozplánovat, co vše vysadíme, zda budeme mít místo jen na nějaký ten záhonek, nebo můžeme-li přidat i keře nebo stromy. V každém případě bychom měli vyhradit 1 m2 na kompostér, abychom vyřešili likvidaci zbytků ze zahrádky.

Máme-li k dispozici jen přibližně 25 m2, bude to pouze na přilepšení, nemůžeme počítat s nějakým uskladněním či zavařováním na zimu. Odečteme-li prostor na cestičky a kompostér, budeme mít přibližně čistých 20 m2 pro pěstování.

Proti suchu se bráníme netkanou textilií. Pomůže nám zvláště, když ve všedních dnech musíme zahradu opustit. Rovněž eliminuje pozdní a na podzim naopak časné mrazíky.

Na deseti metrech hned na jaře vysejeme petržel, pažitku, mrkev, salát, ředkvičky, hrášek. Již doma si můžeme připravit sazeničky kedluben, letního zelí, brokolice.

Později můžeme přidat polní salátovou okurku, cuketu, tyčkové rajče. Jejich sazenice si opět připravíme dopředu a vysadíme po třech zmrzlých, tedy v půlce května.

Jakmile sklidíme salát a ředkvičky, nahradíme je sazenicemi kedluben nebo plodové zeleniny. Později na uvolněné plochy začneme vysévat ředkev a pekingské zelí a opět ředkvičky. Výběr druhů zeleniny a plocha, kterou jí věnujeme, záleží na našich preferencích. Lepší je menší množství a postupně dosazovat a dosévat.

Druhých devět až deset metrů věnujeme ovoci. Záleží na tom, co máme rádi: využít můžeme jahodník, rybíz, angrešt, zimolez, borůvku.

Jahodník vysazený na černé netkané textilii nemusíme plít, šlahouny nekoření do půdy a jahody není nutné podkládat. Sázíme přibližně na spon 40 × 40 cm.

Keřové rybízy lze střídat se stromkovými angrešty, uspoříme tím místo. Rozteč by měla být přibližně stejná jako u jahodníku.

Necháme si jeden metr na bylinky. Můžeme vysít například majoránku, bazalku, meduňku, vysadit jednu šalvěj a jednu mátu.

Plochu 200 m2 pro pěstování zeleniny a ovoce je třeba předem rozplánovat podle možností zahrady, jejího tvaru a také podle toho, co bychom chtěli sklízet. Nezapomeneme na kompost, tentokrát již o něco větší. Veškerou organickou hmotu vrátíme zahrádce zpět.

Kromě již uvedených druhů zeleniny, které se dají pěstovat i na větších plochách, můžeme přidat i tykve, které zaberou větší plochu, a okurky nakládačky.

Přidáme také letní či podzimní pór, který je dobré předpěstovat předem, dále keříčkové fazole, cibuli či salátovou řepu. I v tomto kratším režimu pěstování můžeme stihnout dvě sklizně ze záhonu. Třeba po nakládačkách pěstujeme řepu nebo fazole, po salátu ředkve apod. Po zlikvidovaných jahodách pekingské zelí, ředkvičku či ředkev atd. Pokud možno nedáváme dvakrát za sebou na stejné místo brukvovitou zeleninu.

Na konci sezony záhony zryjeme. Přitom zaryjeme kompost, a pokud seženeme, můžeme využít i hnůj. Pozor, ne každá zelenina ho snese! Záleží na tom, jak si naplánujeme na další rok jednotlivé druhy.

Doporučujeme jednoduchý nákres, abychom měli srovnání, co který rok kde rostlo. Veškeré organické zbytky, posekanou trávu, shrabané listí atd. umístíme do kompostu.

Na ploše 200 m2 si můžeme už dovolit kromě drobných keříků i o něco větší rostliny. Můžeme vysadit maliník nebo ostružiník, eventuálně muchovník. Maliníky je třeba omezit na malé ploše, aby se nerozbíhaly do okolí. Ostružiník volíme takový, aby nerostl do šířky. Jsou odrůdy, které tvoří silné výhony, jež vyvážeme k tyčce. Takové výhony stačí dva. Postranní větve zastřihneme, aby se opět rozvětvily.

Z tzv. velkého ovoce vysadíme pár sloupovitých jabloní, hodit se bude i menší keřovitá višeň. Možná se vejdou ještě jeden dva ovocné stromky na málo vzrůstné podnoži.

Rybíz a angrešt řežeme těsně předtím, než zahradu zazimujeme. Řez ovocných stromů necháme na jaro. Řezat lze i v době květu. Odřezané větve rozdrtíme a dáme do kompostu nebo drtí mulčujeme.

Jahodník po třech až čtyřech letech zrušíme po sklizni a na jiném místě do poloviny srpna vysadíme nový.