Radikální řez obnoví krásu dřevin

Zatímco muchovníky (Amelanchier), šácholany (Magnolia) nebo vilíny (Hamamelis) si udržují vitalitu a pěstěný vzhled i bez zásahu nůžek, mnohé další dřeviny vyžadují pravidelný zmlazovací řez.

Důkladné ořezání vyvolává vlnu energie, která rostlinu přiměje k tvorbě nového mladého obrostu s lépe vybarvenými výhony, většími listy a bohatší násadou květů.

Řezem rovněž kontrolujeme tvar a velikost, což nám umožňuje přizpůsobit keř nebo strom prostorovým možnostem zahrady. To je lepší řešení než jejich úplné odstranění.

Hluboký zpětný řez před startem vegetačního růstu provádíme u dřevin, které pěstujeme pro letní květy, hezké listy nebo dekorativní zimní výhony. Při mírném počasí řežeme už začátkem února. Pokud řez odložíme až na později, dočkáme se květů se zpožděním.

K nejoblíbenějším patří komule Davidova (Buddleja davidii), perovskie (Perovskia), levandule, hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) a hortenzie stromečkovitá (H. arborescens), tavolník japonský (Spiraea japonica), ořechoplodec (Caryopteris), bez černý (Sambucus nigra), svídy (Cornus), vrby, lísky, ostružiníky (Rubus). Když k zemi seřízneme břízu (Betula), vytvoří za několik let atraktivní vícekmenný habitus.

Zvláštní skupinou jsou stromy, které v předjaří řežeme tzv. na babku. Razantním zkrácením větví až ke kmeni jednak omezíme velikost stromu, takže i malou zahrádku může zdobit vrba Matsudova (Salix matsudana) Tortuosa se zajímavě pokroucenými větvemi nebo topol (Populus), jednak podpoříme vybarvení výhonů u lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) Aurea či tvorbu mohutnějších listů, jako např. u katalpy (Catalpa) nebo méně známé pavlovnie (Paulownia).

Z konifer lze takto bez problémů upravit tis (Taxus baccata).

Druhy kvetoucí na jaře, mj. zlatice (Forsythia), kdoulovce (Chaenomeles), meruzalky (Ribes sanguineum) nebo šeříky (Syringa), seřezáváme až po odkvětu! Při dřívějším zásahu bychom se o jejich květy připravili, jelikož vykvétají na loňském dřevě. Jestliže tyto dřeviny seřízneme až k zemi, musíme počítat s tím, že znovu pokvetou po dvou až tříleté přestávce.

Hluboký zpětný řez provádíme pouze u dřevin s rozvitým kořenovým systémem, tedy až několik let po výsadbě. Řežeme ve dnech, kdy teplota neklesá pod nulu a je sucho. Ve vlhkých podmínkách hrozí rozvoj houbových onemocnění. Vždy používáme kvalitní nabroušené nářadí! Tenké větve svíd, vrb, hortenzií, ostružiníku, ořechoplodce nebo perovskie snadno odstraníme zahradnickými nůžkami.

Nůžky s dlouhou čepelí určené pro střih živých plotů a tvarování dřevin se hodí pro malé tavolníky a levanduli s velkým množstvím jemných výhonů. Na silnější a tvrdší větve použijeme praktické nůžky s dlouhou rukojetí a převodovým mechanismem, na tlusté větve pak ruční pilku.

Po radikálním zpětném řezu keřů, jakými jsou vitální svídy, vrby, lísky, ostružiníky, by nad zemí neměly zůstat výhony delší jak 5 cm. Při mírnějším sestřihu by se rostliny přehustily.

Na 20 až 30 cm nebo na dva silné zdravé pupeny, případně na dva páry pupenů, zkrátíme ostatní keře. Řežeme vždy těsně nad pupenem. U levandule nezasahujeme do starého dřeva, ze kterého jen stěží regeneruje.

Při řezu tzv. na babku, kdy až téměř ke kmeni ořezáváme tlusté větve, vznikají velké řezné rány. Začistíme je nožíkem a hojení necháme na přírodě. Po zákroku okolo dřeviny rozložíme kvalitní kompost a vrstvu mulče, která pomůže zadržet vláhu a omezí růst plevele.