Článek
Náprstníky jsou dvouletky nebo krátkověké trvalky. Jejich listy tvoří robustní přízemní růžici, menší lístky najdeme také na lodyze. Početné trubkovité nebo zvonkovité květy jsou seskupeny do nápadných jednostranných hroznů. Květy jsou červené, purpurové, bílé, béžové, žluté, růžové a také lehce namodralé. Celá rostlina může být až 150 cm vysoká. Téměř v celém náprstníku jsou zastoupeny jedovaté glykosidy. Musíme tedy dbát na ochranu dětí. Nebezpečí ale není velké, protože zejména listy mají odpuzující chuť. Náprstníky jsou také výbornou medonosnou rostlinou, včely jim při sběru nektaru a pylu dávají přednost před jinými rostlinami.
Pěstování
Pěstování náprstníků je poměrně nenáročné a vyhovují jim běžné zahradní půdy. Některé druhy nebo kultivary ale lépe prospívají v půdách dobře zásobených humusem. Žádné z nich však nemají rády příliš suché nebo přemokřené stanoviště. Některé druhy nesnášejí vápno. Potřebují dostatek slunce, mohou růst i v polostínu, jsou mrazuvzdorné. Není vhodné je sázet pod větší skupiny listnatých dřevin, nesvědčí jim totiž vysoká vrstva spadaného listí.
Rozmnožování
Náprstníky se množí převážně semeny. Drobná semínka vyséváme od dubna do června a ani je nemusíme pokrývat zeminou. Vyklíčí asi za čtrnáct dní. Mladé rostlinky se na trvalé místo vysadí na podzim. Náprstník červený se většinou vysévá již na stálé stanoviště. Po odkvětu je vhodné stonek náprstníků uříznout až nad listovou růžicí, rostliny potom na místě vydrží déle. Pokud ale potřebujeme sebrat zralá semena, musíme nechat tobolky se semeny dozrát na živé rostlině.
Kam je vysadit
Náprstníky vypadají mnohem lépe ve skupinách než jako jednotlivé solitéry. Uplatní se v trvalkových záhonech, jako doplněk tmavších koutů, v pozadí skalek. Jejich skupiny se dobře vyjímají před tmavými keři a jako doplněk převážně zelených nebo stříbrných trvalek s méně výraznými květy. Dobře se k nim hodí plamenky, lupiny, třapatky, stračky, zvonky, divizny, různé druhy vysokých trav, kapradiny a mnohé další trvalky a letničky.
Nejvhodnější druhy a kultivary
Nejběžnějším druhem je náprstník červený (D. purpurea). Většinou roste jako dvouletý, kvete od června do srpna. Výška květenství kolísá mezi jedním a dvěma metry. D. albiflora má bílé květy, vysokým vzrůstem vyniká D. gloxiniiflora. Z kultivarů zaujmou např. zástupci skupiny Excelsior – jsou pro ně typické pastelové odstíny žluté nebo červené barvy, mohou být i bílé. Dosahují výšky 150 cm. Ve skupině Gloxinioides najdeme náprstníky s robustnějšími a široce otevřenými květy, které dorůstají až do výšky dvou metrů. Naopak zástupci ze skupiny Foxy – ta se vyznačuje tečkovanými květy – jsou vysocí jen 80 cm. Zajímavý je kultivar ‘Pam’s Choise’, je krémově bílý s fialovým vnitřkem. Zaujme i ‘Apricot Beauty’ s nádhernými jemně krémově růžovými květy.
Jediným naším původním druhem je náprstník velkokvětý (D. grandiflora). Je to trvalka, má uzavřenější žluté a jen řídce na lodyze umístěné až pět centimetrů velké květy. Dosahuje výšky jednoho metru a roste pouze na horách. Potřebuje dobře propustné půdy a patří k náprstníkům, kterým nevadí vápník. Kvete od června do srpna. Podobné světle žluté květy, ale užší a drobnější, má náprstník žlutý (D. lutea). Je až 80 cm vysoký a na stanoviště má stejné požadavky jako náprstník velkokvětý. Je vytrvalý. Z Balkánu pochází náprstník vlnatý (D. lanata). Je třetím druhem v naší nabídce, který upřednostňuje vápencové prostředí. Je to trvalka nebo dvouletka. Tři centimetry dlouhé květy s četnými hnědými a fialovými žilkami a výrazným širším spodním pyskem rozkvétají ve druhé polovině léta. Je až 90 cm vysoký. Pěstuje se také na plantážích jako léčivá rostlina.
V nabídce jsou například kultivary ‘Krajový’ a ‘Progres’. K vysokým druhům patří druh D. Ferruginea, pocházející z jižní a jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie. Je 150 cm vysoký a má hustě nahloučené květy v dlouhém hroznu. Jsou zlatavě hnědé, asi 3,5 cm dlouhé, s červenohnědým vnitřním žilkováním. Kvete v červenci a srpnu. Náprstníku červenému je podobný mezidruhový kříženec – D. x mertonensis. Jeho rodičovskou rostlinou je kromě náprstníku červeného ještě náprstník velkokvětý. Tento náprstník je vysoký 80 – 100 cm a má velké růžovočervené květy. Kvete velmi časně, již v květnu a červnu.
Odkud se vzaly?
Bylo popsáno asi 25 druhů náprstníků. Na našem území je původní jen náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora). Další tři druhy jsou zavlečené, občas je v přírodě nacházíme zplanělé. Je to náprstník vlnatý (D. lanata) pocházející z Balkánu, náprstník žlutý (D. lutea) dovezený ze západní Evropy a nejrozšířenější a všeobecně nejznámější náprstník červený (D. purpurea), ten volně roste také v západní Evropě.