Článek
Jaké místo je pro skalku nejvhodnější? Lze ji vytvořit téměř kdekoli, avšak ne na takových místech, kde by rostlinky trpěly nedostatkem slunečního svitu a tam, kde by jen velmi pomalu osychaly (např. pod stromy).
Jak vybudovat suchou zídku
Skalky jsou ideálním řešením tam, kde se pozemek svažuje a potřebuje zpevnit. Na rovinatém terénu ji pak můžeme vytvořit výstavbou suché zídky, v níž naleznou úkryt i nejrůznější drobní živočichové.
.: Lomikámen (Saxifraga). Této skalničce vyhovují místa s odklonem od slunce, ne však zastíněné. foto: Právo/Adéla Taitlová
- Aby skalka vypadala co nejpřirozeněji, použijeme na její výstavbu kámen z místního lomu. Mezi nejpoužívanější horniny patří vápenec, travertin či žula.
- Jestliže zídka z vyskládaných kamenů nebude vyšší jak jeden metr, lze ji vybudovat bez základů. Kvůli pozdější stabilitě dbáme na mírný sklon směrem k výplňové zemině.
- První vrstvu začneme ukládáním nejsilnějších a nejrozměrnějších kamenů. Místo malty použijeme ke spárování směs písku s půdou.
- Nesmíme zapomenout na odpovídající drenáž v podobě štěrku, odlomků z kamene či odtokových trubek.
- Spáry lze osazovat již během stavby zídky. Lépe se však rostliny aranžují až poté, co je dílo zcela dokončeno. *Veškeré mezery a skuliny mezi kameny pečlivě vyplníme a zeminu utlačíme, aby se při zavlažování či dešti nevyplavovala.
- Pokud plánujeme skalku rozměrnou, myslíme na co nejjednodušší pozdější údržbu. Podle potřeby vystavíme schůdky či rozmístíme tzv. šlapáky - ploché kameny, na které budeme moci pohodlně a bezpečně došlápnout.
Kouzlo vodní plochy
Působivým zpestřením skalky je voda. Ať už je to tůňka, vytvořená naplněním plastového výlisku, jehož okraje šikovně zamaskujeme plochými kameny nebo zurčivý potůček, který místu dodá příjemné zvukové pozadí.
V takovém případě si předem pečlivě naplánujeme, kam a jak umístit čerpadlo a přívodní kabely či solární moduly.
.: Lewisie (Lewisia) mají rády orientaci na jihovýchod nebo východ, krčky rostlin obložíme kaménky. foto: Právo/Adéla Taitlová
Oblíbené skalničky
Rostliny s malým kořenovým balem se umísťují snadněji. Při nákupu se informujeme o tom, do jaké velikosti rostliny dorostou. Rozlišujeme dvě růstové formy:
- Polštářovité, které se drží při zemi a které dále dělíme na ploché (kobercovky), růžicové a kulovité.
- Rostliny trsnaté, mezi něž patří většina trvalek a travin, jejichž stonky a výhony vyrůstají do různých výšek z jednoho místa.
K nejbohatšímu rodu skalniček s přibližně 400 druhy řadíme lomikameny. Vytvářejí husté polštáře nebo ploché trsy, které jsou mezi únorem a červnem zasypány drobnými kvítky.
Tařička, podle druhu více či méně vzrůstná polštářovitá trvalka, bohatě kvete od dubna do května a svými modrými, purpurovými či bílými květy každého potěší. Skvěle vypadá v kombinaci s iberkami a plamenkami.
Zástupcem trsnatých skalkových rostlin je až 20 cm vysoký koniklec s nápadně chlupatými listy i květy v bílém, svítivě červeném nebo tmavě fialovém provedení. Prospívá na plném slunci, spíše ve vlhku.
Nebojme se do skalky začlenit i speciální listnaté či jehličnaté dřeviny a vyšší trvalky. Přidají na zajímavosti a svým vrůstem a listy pomohou ochránit rostlinky citlivější vůči polednímu žáru či přímému dešti. Aby skalka stále dobře vypadala a skalničky v ní prospívaly, je nutné věnovat jim čas na pravidelnou péči a ošetření.
.: Začlenění vyšších trvalek do skalky (vlevo). Tařička (Aubrieta) mezi kameny (vpravo). foto: Právo/Adéla Taitlová
- Pokud rostliny začnou přerůstat, polštářovité druhy po odkvětu zkrátíme na libovolnou velikost. Druhy, které na zimu zatahují, po odumření na podzim odstřihneme. U travin počkáme až na příchod jara. Příliš bujné rostliny lze také vyzvednout z půdy, oddělit a zpět vysadit. Kontrolujeme škůdce, odstraňujeme plevele, kypříme a okopáváme.
- V zimních měsících můžeme méně odolné rostliny zakrýt světlou mulčovací plachetkou. Nedoporučuje se chvojí, pod kterým je příliš tma.
Pravidla pro skalku
Skalku udržujeme spíše sušší, i v parném létě zavlažujeme jednou až dvakrát za týden. V případě potřeby doplníme živiny pomocí tekutého hnojiva, které rostliny vstřebají listy.
Tam, kde není na skalku dostatek místa, jsou vhodná kamenná koryta nebo větší nádoby, hodící se také na balkony a terasy. Do takových volíme jen nízké, pomalu rostoucí druhy skalniček, např. netřesky a rozchodníky, které milují výslunná, suchá stanoviště.
