Proměňte svou zahradu v prostřený stůl pro divoce žijící zvěř, a to nejen v zimě

Máte-li pamlsky, které byste rádi nabídli divoké zvěři, rozvěšte je na zahradě po stromech. Většina lidí vidí využití stromů ve své zahradě hlavně pro umístění krmítka pro ptáčky v podobě budek různých typů nebo také k zavěšení lojových koulí se semínky. Zkuste ale více popustit uzdu své fantazii:

Vyzkoušejte si svoji kreativitu třeba při tvorbě girland z bobulí, jež zavěsíte mezi větve. Zavěsit na něj můžete také třeba svazky čerstvého ovoce a zeleniny – vytvoříte z nich hezké ozdoby. Na stromy můžete dobroty věšet během ledna i února, kdy bývá v přírodě o potravu nouze.

Když se rozhodujete o tom, co venku pověsit strom, je důležité zvážit, jaké živočišné druhy se ve vašem okolí objevují. Podle toho je třeba pak volit ty správné pamlsky, které jim neublíží.

Pokud mluvíme o zavěšování potravy, což má svůj význam - jednak nezapadá sněhem a jednak nezačne tak rychle hnít - uvažujte i nad tím, jaký materiál k zavěšení používáte. Nejlepší jsou ty, které jsou 100% kompostovatelné (např. bavlna, vlna, motouzy nebo jiné přírodní materiály, které se časem rozloží).

Pokud připravíte hostinu na stromě, pravidelně ho kontrolujte. Posbírejte veškeré jídlo, které je jakkoli znečištěné nebo začíná vykazovat známky kažení. Hygiena je v tomto ohledu důležitá – zabráníte tak případnému šíření nemocí.

Existuje několik druhů potravin, které člověku mohou na první pohled připadat jako laskomina pro zvěř, ovšem ve skutečnosti mohou jen uškodit. Vyvarujte se proto zejména těchto potravin:

Pokud byste zvířatům naservírovali něco z výše uvedeného výčtu, způsobíte jim nemalé trávicí či jiné zdravotní problémy, případně rovnou ohrozíte jejich život. A to jistě nechcete.

Máte na zahradě jezírko? Rozhodně v něm v zimě ponechte díru v ledu. Ve hře v tomto případě přitom není jenom zdárné přezimování případného rybího osazenstva.

Otvor znamená přístup k vodě pro divokou zvěř. Uvítá ho, protože i v době mrazů může trpět žízní. Jsou-li přírodní vodní zdroje zamrzlé, stane se pro ně vaše jezírko vítaným napajedlem.

Aby se na něm nevytvořila silná vrstva ledu, kterou by bylo nutné rozbíjet, umístěte na hladinu kusy dřeva nebo polystyrenovou desku. Není také špatný nápad dát do vody svazek slámy. Jejími dutými stébly odchází z vody pryč odpadní plyny – funguje to podobně jako komín. A naopak, z okolního vzduchu pomocí slámek proniká do vody životodárný kyslík nutný k přežití ryb.

Důležité je také, aby měl rybníček volně svažité břehy a drobní živočichové se tak dostali snadno k vodě i ven.

Pokud jste ve fázi plánování nových vylepšení na zahradu, můžete si promyslet, kam by se dal umístit hadník. Budete na něj potřebovat prostor o výměře zhruba 2×2 metry.

Hadi jsou velmi užiteční živočichové a s tím, jak člověk přetváří krajinu k obrazu svému, mají stále méně vhodných útočišť k přezimování. Pokud jim chcete pomoci, stojí za to na svém pozemku vybudovat hadník.

Takový objekt vyrobíte poměrně snadno. Nápadně se podobá jednoduchému kompostu. Vytvoříte ohrádku, jejíž strany budou po různu děravé. Dovnitř nasypte kůru, posekanou trávu, drobnější větvičky, tedy různorodou rostlinnou hmotu. Tlející hmota plazy v době mrazů příjemně zahřeje.

Když budete mít štěstí, do takto připraveného zimoviště se může nastěhovat třeba užovka. Ale nejenom ona. Hadník využijí kromě plazů i obojživelníci, takže v něm můžete potkat třeba pěknou ropuchu.

V nové sezóně se rovněž můžete pustit do výroby budky pro netopýry. Podobá se ptačím budkám, ale na rozdíl nich nemá kulatý vletový otvor, nýbrž štěrbinový.

Vytvořená štěrbina by ale neměla být větší než 2 cm, protože jinak se do budky nastěhují i ptáci. Ti mají ovšem svoje bydlení a tady by se stali nežádoucí konkurencí. Nejlepší je umístit netopýří budky na stromy do výšky 3-6 metrů na jižní či závětrnou stranu.

Musíte mít ale trpělivost. Mnohdy trvá několik let, než nějaký netopýr budku obydlí. Jak poznáte, že máte nového nájemníka? V ranních či případně pozdně odpoledních hodinách se z netopýřího bydliště ozývá vrzání a skřípání. Na spodní liště také uvidíte trus.

Základem všech pěstitelských úspěchů je pak na každé zahradě hojnost opylovačů, tedy hlavně hmyzu. I pro něj můžete během příští sezóny vytvořit příbytek pro přezimování. Říká se mu hmyzí hotel.

Ten může mít úplně jednoduchou přírodní podobu. Navrstvěte hromadu kamenů, proložte ji kusy tlejícího dřeva, větví. Vyrobíte biotop, který milují rozmanité druhy hmyzu včetně různých brouků či pavouků. Brzy si ho najdou.

Existují ale i sofistikovanější varianty hmyzího hotelu. Patrně jste se s nimi už také někde setkali. Mají podobu dřevěné konstrukce zpevněné drátěným pletivem. Uvnitř se nacházejí různé kousky dřeva provrtané otvory či naskládané na sobě. Dobře poslouží i různé kusy slámy, hobliny apod. Pozor pouze na někdy nesprávně doporučované šišky. U nich hrozí, že se vlivem změny teplot sevřou a spící hmyz poraní, či rovnou zabijí.

Takové hmyzí hotely zlákají k přezimování například slunéčka nebo motýly. I je vyrobíte poměrně snadno, zvládne to zpravidla i kutilský začátečník.

Patříte-li k milovníkům přírody, můžete podniknout i další kroky, abyste svou zahradu ještě více přiblížili potřebám divoce žijících živočichů.

Začít můžete třeba tím, že v příští sezóně vyčleníte část pozemku a necháte jej cíleně volně zarůst směsí travního semene a lučních květů včetně jetele. Na rozdíl od čistě zeleného pažitu se tento barvami hýřící porost stane vítaným zdrojem nektaru pro hmyz, jako jsou motýli, včely a další.

Všude tam, kde to lze, můžete vysadit popínavé rostliny a keře, jež se stanou útočištěm a hnízdištěm pro ptáky a jiné drobné živočichy. Na podzim a v zimě si pak ještě pochutnají na jejich bobulích.

Ponechte pod plotem mezery. Díky nim se třeba ježci nebo žáby mohou snáze přesouvat za potravou i do připravených úkrytů, případně k vodě v jezírku.