Problémy s plevelem vyřeší mulč

Mulč nejen zabraňuje prorůstání půdy plevelem, ale také udržuje půdní vlhkost, brání odpařování vody z půdy. V případě přírodních materiálů se díky mulči mohou dostat do půdy i živiny a rovněž některé minerály. Pro udržení vlhkosti lze kromě mulčovací kůry použít i posekanou trávu, slámu, listí nebo štěpku, např. drcené větve.

Je dnes nejoblíbenější. Obvykle jde o směs borové či smrkové kůry, drcené na různé tzv. frakce (různá velikost kusů kůry). K dostání jsou ale třeba také mulčovací kůry modřínové a piniové.

Přírodní hnědou kůru můžeme koupit pytlovanou. Je kvalitnější, ale i dražší. Např. pytel o objemu 70 l vyjde kolem 100 Kč. Prodává se v hobbymarketech a zahradnictvích.

Druhou možností je volně ložená kůra, kterou seženeme v zahradnictvích či u různých společností prodávajících substráty, případně komposty a zeminu. Tady se dá 1 m3 mulčovací smrkové či borové kůry koupit zhruba od 700 Kč, při větším množství se lze dostat na cenu kolem 600 Kč za m3. Kůra vyšší kvality je minimálně ještě o 100 Kč na m3 dražší (např. 1 m3 modřínové kůry ale vyjde okolo 1200 Kč).

Ve volně ložené kůře někdy mohou být i velké kusy kůry či větví, které ale netlejí a později nepůsobí moc esteticky.

K dispozici máme rovněž štěpku barvenou, např. červenou, červenohnědou, světlehnědou, žlutou či zelenou, která se máčí v ekologických barvivech. Barvy jsou stálé, odolné vůči povětrnostním vlivům. Vyrábějí se obvykle z jehličnatého dřeva, nejčastěji smrkového a borového.

Barvená štěpka se hodí k jehličnanům a k jednoduše osázeným záhonům, kde barva mulče vynikne.

V prodeji je ještě speciální borka z jehličnanů vhodná do terárií a na okrasné záhony. Tato kůra je estetičtější než klasická mulčovací kůra, a také výrazně dražší. Pytel o objemu 25 l přijde zhruba na 600 Kč.

Mulčovací kůra je přírodním materiálem, který dýchá a působí přirozeně. Počítejme ale s faktem, že tleje, a tudíž jednou za rok až dva je nutné ji dosypávat.

Mulčování kůrou může mít pro mnohé i určité nevýhody. Pokud je vlhká, vydává typický zápach, který některým lidem vadí. Jestliže přeschne, práší a láme se. Jsou-li v ní velké kusy, nevypadá mulčovací vrstva esteticky.

Při velkém dešti může voda kůru vyplavit a pak ji musíme doplnit. Hrozí také přenos houbových chorob do půdy a na dřeviny.

Stále oblíbenějším materiálem se stávají mulčovací kamínky, které působí esteticky. Oproti kůře jde však o dražší variantu.

K mulčování kamínky se hodí kačírek a drobný štěrk, obvykle frakce 4/8, 8/16 nebo 16/22. Kamínky by měly být vyprané. Vápencové valounky mají zásadité pH a ovlivnily by negativně i pH půdy.

Většinou se využívá bílá nebo šedá barva. Nabízí se však i tmavší odstíny. Různé druhy a barvy můžeme kombinovat. K dostání jsou u firem, které prodávají kamenivo.

Kamínky se nedosypávají. Můžeme je ale mechanicky oddělit sítem od zeminy a pročistit.

Pozor musíme dát na přechody do trávníku, kde by při sekání mohly poškodit sekačku, nebo kamínky vylétnou a zraní nás. U kamínků tedy jasně oddělíme záhon od trávníku pevnými zábranami. K dostání jsou dřevěné i plastové. Jako pěkná obruba poslouží také dlaždice nebo cihly.

Kam se kamínky hodí? K suchomilným rostlinám, bylinkám a některým trvalkám. Kačírek se hodně používá do japonských zahrad.

V mnoha případech ještě před tím, než se pustíme do mulčování, pokládáme na záhon černou geotextilii (pozn.: bílá geotextilie slouží jako ochrana rostlin před velkými mrazy), jinak se plevele nezbavíme.

U menších rostlin a keřů nejprve položíme fólii. Poté do ní vytvoříme křížem sázecí otvory a rostliny zasadíme. U velkých stromů nejprve zasadíme strom a poté kolem zajistíme geotextilii.

Mulčovací fólii pokládáme na místa, která již nechceme více osazovat např. sezonními rostlinami (cibuloviny, letničky), která mají zůstat po celý rok stejná. Vrstva kůry či kačírku pak stačí 1–3 cm.

Na záhony, které chceme často osazovat a rostliny měnit, geotextilii nepodkládáme. Vrstva mulčovací kůry však musí být alespoň 5 cm, ideálně 10 cm, jinak bude plevel prorůstat.

Pokud nám přesto nějaký plevel vrstvou mulče proroste, můžeme se ho zbavit herbicidy, např. roundupem. Jestliže plevel máme mezi jinými rostlinami, tak herbicid aplikujeme pouze štětečkem na listy. V tomto případě použijeme silný roztok 1:1 s vodou. Jestliže plevel roste samostatně, můžeme ho opatrně postříkat. Pozor ale! Všechny zelené listy, které postříkáme, zahynou spolu s rostlinami. Postřik provádíme za bezvětří a slunečna. Déšť do 4 hodin může postřik umýt.

Vyrobeno ve spolupráci se Zahradnictvím Rypáček, Praha