Článek
Předtím než se pustíme do nákupu a výsadby rostlin, musíme vědět, jaký typ půdy jim vyhovuje a jeli v souladu s typem půdy, který máme v naší zahrádce.
Co můžeme rozpoznat
Existují znaky patrné již na pohled (např. barva a množství kamenů) – a na omak (poznáme, je-li půda hrubozrnná či lepkavá). Ve specializovaných obchodech jsou k dostání malé testovací sady, které dokážou určit základní chemické složení půdy.
Nejpodrobnější a nejpřesnější rozbor půdy však obdržíme za poplatek z pedologické laboratoře.
- Odběr půdního vzorku provádíme nejlépe rýčem či kovovou trubičkou. Z místa vyrýpneme plát či váleček půdy, z něhož odebereme tu část, která se nachází v kořenovém patře rostlin, které na daném místě chceme pěstovat.
- U trávníku odebíráme vzorek v hloubce asi 10 cm, na trvalkovém záhoně kolem 15 až 20 cm, u dřevin až 50 cm.
- Vzorky zeminy vložíme do plastikového sáčku, označíme místo, dobu odběru a způsob plánovaného využití a co nejdříve odešleme do nejbližší laboratoře.
Stupnice pH napoví
Stupnice pH udává, nakolik je půda zásaditá (vápenitá čili alkalická) nebo naopak kyselá. Platí pravidlo: čím vyšší číslo na stupnici, tím více má půda vápníku, čím je hodnota pH nižší, tím je půda kyselejší. Neutrální půdy mají obsah vápníku vyvážený a jsou vhodné pro většinu rostlin.
Rostliny pro kyselé půdy
- Pieris japonský (Pieris japonica) je pomalu dorůstající keř, vysoký 40 cm až 3 m. Okouzluje svým hustým, stálezeleným a lesklým olistěním, ale i svými bílými, růžovými či červenými kvítky, které se objevují od března do května. Jeho mladé výhony mají ohnivě červenou barvu. Pieris se hodí do zahrad japonského stylu, na vřesoviště i do nádob.
- Skimie japonská (Skimmia japonica ,Rubella‘) je až 50cm keřík kulovitého vzhledu. Díky stálezelenému olistění je atraktivní i v zimě. Na jaře přináší jemně vonná lata drobných, porcelánově růžových kvítků. Upřednostňuje chráněná stanoviště ve stínu, je ideální k pěstování v nádobě. Nezapomínáme ji zalévat i v zimě za bezmrazého počasí.
- Rododendron (Rhododendron) neboli pěnišník patří do atraktivní skupiny dřevin s nápadnými květy mnoha barevných odstínů. Stálezelené rododendrony vynikají širokou škálou velikostí od trpasličích až po obrovské několikametrové keře. Nejlépe prospívají na zastíněných místech. Trocha slunce neuškodí, udržímeli půdu vlhkou a chladnou. Platí pravidlo: čím je druh menší, tím více slunce snese. Jestliže nejsou rododendrony pěstovány v kyselých, rašelinných půdách, trpí často žloutnutím listů, tzv. chlorózou. Vyplatí se pravidelně doplňovat speciální hnojivo pro vřesovcovité rostliny. Rododendrony mají mělký, jemný kořenový systém, proto je nesmíme okopávat a plevele pouze vytrháváme.
- Další kyselomilné rostliny: azalka (Azalea), šácholan (Magnolia), vřes a vřesovec (Calluna vulgaris a Erica carnea), upolín (Trollius), hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla), vilín (Hamamelis), lewisie (Lewisia), čechrava (Astilbe), tlustonitník klasnatý (Pachysandra terminalis), brusnice (Vaccinium).
Rostliny pro zásadité půdy
- Šeřík (Syringa) je nádherný až 5 m vysoký, opadavý keř, dekorativní především svými bílými, růžovými, fialovými až červenými hrozny květů, které omamně voní po celý květen. Je vhodný k řezu do vázy. Vyniká jako solitéra, lze ho ale efektně pěstovat i ve volně rostoucích živých plotech.
- Zvonek (Campanula) patří mezi rostliny, které si díky růstové rozmanitosti najdou své místo na mnoha místech zahrady.
Hodnoty pH a půdní reakce:
- pH 7 – neutrální Vhodná pro většinu zahradních rostlin
- pH 8 a více – zásaditá Nedaří se zde kyselomilným, tzv. vápnostřezným rostlinám
- pH 6,5 až 5,5 – slabě kyselá Většině rostlin slabší kyselost nedělá problémy. Tato hodnota rovněž postačí některým acidofilním druhům, kterým doplňujeme speciální hnojivo s odpovídajícími stopovými prvky pro kyselomilné rostliny.
- pH 5,5 a méně – kyselá Ideální pro acidofilní tzv. erikoidní či vřesovcovité druhy, zcela nevhodná pro vápnomilné rostliny