Článek
Proměnlivý vzhled
Tato cibulnatá, spolehlivě mrazuvzdorná trvalka má útlé, 60 až 90 cm vysoké hladké stvoly s přízemními trávovitými listy. Každý stvol nese jedno husté, asi 5 až 6 cm velké květenství ve tvaru vajíčka nebo slzy. Když se v červnu kvítky prodírají z papírovitého obalu, mají zelenou barvu. Tu zakrátko střídají růžové tóny, které postupně tmavnou. Nějakou dobu je květenství dvoubarevné – jedna polovina vínová, druhá zelená. Teprve v dospělosti se celé zabarvuje do purpurového odstínu. S pokračující sezonou květenství od vrcholu bledne, v září usychá. Odkvetlé paličky zůstávají atraktivní, dokud se nerozpadnou.
Zpočátku je květenství dvoubarevné, teprve v dospělosti se celé zabarvuje do purpurového odstínu.
Pěstování
Česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon) se pěstuje docela snadno. Nejlépe prospívá v živné, dokonale propustné zemině. Ke spokojenému životu potřebuje spoustu sluníčka. V období růstu dbáme na to, aby půda nevysychala. Naopak v klidové fázi nesmějí cibulky vězet v mokru. Nadměrná zimní vlhkost je ničí. Rostliny po odkvětu necháme přirozeně zatáhnout, nabírají tak energii z listů zpět do cibule. Není ani nutné je vyzvedávat ze země. Tam, kde se česneku kulatohlavému líbí, vydrží celé roky. Volně se rozsévá a šíří dceřinými cibulkami (tzv. brutem). Invazní není.
Česnek kulatohlavý a heřmánek: dvojice, která šíří přirozený půvab.
Čas a způsob výsadby
Optimální dobou pro výsadbu česneku kulatohlavého je druhá polovina září a říjen. Při jarní výsadbě se může stát, že v prvním roce pokvete hůře nebo vůbec. Zdravé cibulky sázíme do jamek hlubokých 10 až 12 cm. Jedna nebo dvě rostliny příliš neoslní, maximálního efektu docílíme jen s větším množstvím, nejméně 10 – 15 kusy. Mezi ostatními rostlinami se česneky mohou jakoby náhodně jednotlivě proplétat anebo tvořit nápadné husté ostrůvky.
Díky vzdušnému charakteru tyto česneky uplatníme při samém okraji záhonů a pěšin.
Vhodný doprovod
Česnek je vhodné kombinovat s dalšími trvalkami či letničkami. Tvarově pěkně kontrastuje s plochým květenstvím řebříčku (Achillea) a špičatým rozrazilem (Veronica). Pastelové odstíny romanticky růžových sluncovek (Eschscholzia californica), stříbrných čistců (Stachys byzantina) a bledě modrého lnu (Linum perenne) mu lichotí stejně jako výrazně limetkově žluté pryšce (Euphorbia), kontryhel (Alchemilla mollis) a svítivě oranžové montbrécie (Crocosmia). Sluší mu to ve společnosti drobnokvětých růží, jemných trav, jakými jsou například kavyl nejtenčí (Stipa tenuissima) či jednoletý ječmen hřívnatý (Hordeum jubatum) a dokonce i mezi voňavými bylinkami – dobromyslí, heřmánkem, šalvějí.
