Článek
Zahradní techniku jsme už probrali, ale máte vyčištěny a vydezinfikovány i ostatní nástroje, které k jarní práci použijete? Zbytky nečistot či rostlin totiž mohou obsahovat bakterie nebo spory plísní. Sahat přitom nemusíte po žádném nákladném prostředku, vystačíte si s octem, který přidáte do teplé vody, a v lavoru či kyblíku necháte nářadí 10 až 15 minut odmočit. Po dezinfekci nezapomeňte nástroje opláchnout, osušit, případně použít olej, aby nekorodovaly.
Některé nářadí bude dobré i nabrousit. Kromě zahradních nůžek věnujte pozornost i nožům u sekačky. Také rýče a lopaty je nutné mírně naostřit, zvláště když mají špičatý hrot určený k zaříznutí do půdy.
Záhony a půdu prokypřete
Pár týdnů před výsadbou je nutné připravit půdu. Jakmile sleze sníh a půda dobře proschne, začneme s úpravou záhonů. Půdu je nutné prokypřit, rozrušit hroudy a vpravit do záhonů i hnojivo, odstranit veškerý plevel. Na malém záhonu stačí motyčka a rýč. Vpraví do půdy rovnoměrně hnojivo, substrát, rašelinu, písek či cokoliv, co potřebujete půdě dodat.
Půda ztrácí během zimy hodně živin, proto je nutné jejich obnovení. Nejlepší variantou jsou organická hnojiva v podobě hnoje nebo vyzrálého zahradního kompostu. Pomohou k tvorbě humusu a správné půdní mikrofauny.
Zatímco hnůj musíme nejdříve nechat zkompostovat a zkvasit, běžný kompost lze přidat rovnou. Jeho výhodou je, že se hodí pro všechny druhy zeleniny, stačí jej nasypat na zrytý záhon a zapracovat do hloubky přibližně 10 cm.
Jakmile je půda zrytá a obohacená o hnojivo, povrch urovnejte hráběmi a nechte ho v klidu po dobu tří týdnů odpočinout.
Než začnete sít semena a sázet sazeničky, rozvrhněte si, kde co bude, a připravte podle toho i půdu. Různé rostliny mají různé potřeby: rajčata potřebují hodně vápníku, aby se zabránilo hnilobě květů. Macešky a petúnie zase využijí v době květu fosfor.
Pryč s nepořádkem
Spadané listí, větve i větvičky, staré plody — to vše přispívá k šíření hub a plísní, které oslabují zdraví rostlin. Když bude hezky, vezměte si na pomoc hrábě nebo fukar na listí a vše odstraňte, včetně suchého trávníku. I stromy, keře a živé ploty potřebují omlazující sestřih. U stromu přihlédněte k odrůdě, každý druh potřebuje jinou péči. Keře a živé ploty zastřihněte razantněji. Deset až dvacet centimetrů zástřihu pod ideální výškou neuškodí. Rostliny rychle poženou do výšky.
Dešťová voda a kompost
Sběr dešťové vody je pro zahradničení zásadní. Je to nejlepší zdroj zálivky pro rostlinky i pro nás, je totiž zadarmo. Dešťovou vodu nejvíce ocení vřesovité rostliny, jako jsou kamélie, rododendrony a borůvky, protože voda z vodovodu je často mírně zásaditá. Vyplatí se proto na zahradu pořídit nádobu, do níž se dešťovka bude zachytávat.
Momentálně je rovněž vhodný čas založit na zahradě kompost. Nejlepší je zakoupit hotový kompostovací koš, do něhož patří veškerý organický odpad (posečená tráva, dřevitý odpad, ale i zeleninové slupky, nať, ovoce). Kompostovat lze rovněž piliny, listí, kůru, skořápky ořechů. Větve vystřihané z živých plotů, stromů nebo třeba maliník musíte ale nejprve zpracovat v drtiči. Jakmile se vše rozpadne, získáte bohatý kompost pro rostliny v zahradě.
Anketa
Úklid skleníku
Umyjte vnější část vhodným čisticím prostředkem, abyste zlikvidovali řasy, mechy a veškeré nečistoty. Tím pustíte do skleníku více světla, zároveň odstraníte i potenciální půdu pro škůdce a choroby. Nezapomeňte ani na interiér: přezimující škůdci jsou i v nejmenších zákoutích. Vymeťte veškeré rostlinné zbytky z podlahy a lavic a omyjte místa horkým roztokem zahradního dezinfekčního prostředku. Opláchněte květináče a misky. Důkladně vyvětrejte, aby skleník vyschl.